Komerční prezentace Aktual.: 12.03.2025 10:51
.New York/Londýn – Úterní americko-ukrajinská shoda na příměří ve válce na Ukrajině je úspěchem pro Spojené státy i Ukrajinu, o průlomu však hovořit nelze. Ten nastane až ve chvíli, kdy se americkému prezidentu Donaldu Trumpovi, dosud velmi vstřícnému k postojům vůdce agresorské země Vladimira Putina, podaří vyvinout na šéfa Kremlu tlak a přimět ho k ústupkům, shodují se v dnešních komentářích západní média.
Ukrajinská delegace při úterním jednání v saúdskoarabské Džiddě souhlasila s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem, načež USA obnovily pozastavenou vojenskou pomoc Ukrajincům a sdílení zpravodajských informací.
„Nedá se tomu říkat průlom, protože k trvalému míru vede ještě dlouhá cesta,“ píše web britské stanice BBC, jejíž komentátor označuje shodu za „zásadní změnu kurzu“, která dokazuje, že s Trumpem není „žádná dohoda mrtvá“. Naráží na překotný vývoj z posledních týdnů, kdy volil americký prezident na adresu ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského velmi ostrá slova, označil jej za diktátora, poté jej pozval do Bílého domu k podpisu dohody o ukrajinském nerostném bohatství, z něhož po bezprecedentní médii přenášené roztržce sešlo.
Komentátoři se shodují, že za rychlým obratem je zejména Trumpova snaha dosáhnout co nejdříve dohody, kterou by mohl veřejnosti prezentovat jako svůj velký diplomatický úspěch. Během loňské kampaně prohlašoval, že vyjedná mír na Ukrajině za 24 hodin od nástupu do úřadu, kde je nyní téměř dva měsíce.
„Dohoda o ukrajinských nerostech, která se zdála pro Washington prioritou, se nyní ocitla na druhé koleji,“ poznamenává francouzský deník Le Monde. V základních obrysech dohody o příměří se o využívání ukrajinského nerostného bohatství Spojenými státy nehovoří. Trump přitom tento bod dříve s americkou podporou Ukrajiny přímo spojoval a přítomnost amerických firem těžících vzácné kovy a zeminy označoval za bezpečnostní záruku, díky níž Putin znovu nezaútočí.
„Pro Moskvu je to nyní okamžik pravdy, který bude možná vyžadovat nepříjemné kompromisy, pokud (Rusko) myslí mír vážně,“ píše ve své analýze americká stanice CNN. Rusko v prvních reakcích prohlásilo, že o svých krocích hodlá rozhodnout samo bez nátlaku zvenčí. Moskva dlouhodobě odmítá například přítomnost západních jednotek na Ukrajině, kterou ovšem jako bezpečnostní záruku požaduje Kyjev.
„Rozhodující budou podněty, které bude moci Trump nabídnout Putinovi, aby kývl,“ píše španělský list El País, podle něhož dosud šéf Bílého domu vyjadřoval s Putinem souhlas, což k míru nepovede. Ruského vůdce nyní musí přesvědčit, aby přistoupil na „co nejrobustnější záruky dodržování míru, které nemají nic společného s ukrajinskými vzácnými zeminami“, dodává deník.
