V Istanbulu se očekává jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Personální složení delegací obou zemí, které jsou ve válce od ruské invaze z února roku 2022, bylo dlouhou dobu nejisté. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k přímému jednání ruského vládce Vladimira Putina. Ve středu večer však Kreml oznámil, že ruskou delegaci povede Putinův poradce Vladimir Medinskij.
Zelenskyj uvedl, že bude ve čtvrtek v Ankaře jednat s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a do Istanbulu se přesune, pokud tam přicestuje Putin. Po večerním oznámení Kremlu je však nyní jisté, že se jednání na prezidentské úrovni neuskuteční.
Kreml sdělil, že vedle Medinského budou součástí ruské delegace mimo jiné náměstek ministra zahraničí Michail Galuzin, zástupce náčelníka generálního štábu Igor Kosťukov či náměstek ministra obrany Alexandr Fomin.
Putin v noci na neděli projevil ochotu vést přímá jednání s Ukrajinou ve čtvrtek v Istanbulu. Zelenskyj na Putinův návrh reagoval prohlášením, že ve čtvrtek bude v Turecku osobně a bude na šéfa Kremlu čekat.
O možnosti přicestovat do Istanbulu se v pondělí zmínil i americký prezident Donald Trump, který se snaží zprostředkovat příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Krátce po oznámení Kremlu o složení delegace ale agentura Reuters informovala, že Trump do Turecka nezamíří.
V minulosti se jednalo i v Bělorusku
Putin vydal v únoru 2022 rozkaz zahájit „speciální vojenskou operaci“, jak Moskva nazývá nevyprovokovanou plnohodnotnou invazi do sousední země. Konflikt si za poslední tři roky dosud vyžádal životy stovek tisíc vojáků a tisíců civilistů a spustil nejvážnější konfrontaci mezi Ruskem a Západem od dob studené války.
První schůzka vyjednávačů bojujících stran se uskutečnila čtyři dny po zahájení invaze, tedy 28. února 2022, na ukrajinsko-běloruských hranicích. Rozhovory trvaly zhruba šest hodin a oba týmy se dohodly na dalším kole rokování a zamířily do svých metropolí ke konzultacím.
V ukrajinské delegaci byl například tehdejší ministr obrany Oleksij Reznikov, nebo prezidentův spolupracovník Mychajlo Podoljak. V ruské výpravě vedené exministrem kultury a poradcem Kremlu Vladimirem Medinským byli náměstci ministrů obrany a zahraničí a další politici.
Druhé kolo jednání se uskutečnilo 3. března 2022 v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. Delegáti jednali na běloruském území.
Moskva a Kyjev se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím v jejich okolí pro odchod civilního obyvatelstva, jinak ale Ukrajina odmítla požadavky Moskvy na uznání Ruskem okupovaného Krymu, nezávislost Luhanské a Doněcké oblasti a „demilitarizaci“ a „denacifikaci“ Ukrajiny.
Třetí kolo jednání se konalo 8. března 2022 opět v Bělorusku. Podle zástupců bojujících stran nepřineslo výrazný posun. Dílčí pozitivní vývoj nastal pouze v otázce humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů.
Jednání ministrů zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v turecké Antalyi 10. března opět nevedlo k pokroku v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu.
Setkání ministrů bylo první ukrajinsko-ruskou schůzkou na tak vysoké úrovni od zahájení plnohodnotného ruského vojenského vpádu. Kyjev tehdy odmítl ruské podmínky. Lavrov například požadoval, aby Ukrajina byla neutrální a demilitarizovaná. Mezi požadavky byla podle Kuleby i kapitulace země, což je pro Kyjev nepřijatelné.
Po jednání v Istanbulu 29. března 2022 Moskva oznámila, že stáhne své jednotky z Černihivské a Kyjevské oblasti na severu napadené země, což zdůvodnila snahou zlepšit vzájemnou důvěru a vytvořit podmínky pro dohodu s Kyjevem. Ukrajinští vyjednavači avizovali, že jejich země by mohla přijmout neutrální status, pokud by na celém území zavládl mír a začal by fungovat systém bezpečnostních záruk.
Kolaps přímých rozhovorů
Poté, co 2. dubna 2022 Ukrajina získala zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí, se ale začaly objevovat informace o masakrech civilistů ruskými vojáky. Symbolem těchto zvěrstev se stalo město Buča. Zelenskyj poté vyzval k vyloučení Ruska z Rady bezpečnosti OSN, ale v rozhovorech chtěl pokračovat.
Putin v polovině dubna prohlásil, že jednání jsou na mrtvém bodě. Kyjev se podle něj odchýlil od toho, na čem se obě strany dohodly při mírových hovorech v Istanbulu. Záběry mrtvých civilistů a zprávy o válečných zločinech z ukrajinského města Buča navíc označil za falešné. Přímé rozhovory mezi znepřátelenými státy poté ustaly.
Trumpova role mediátora
Mírové rozhovory, zatím bez souběžné ruské a ukrajinské přítomnosti, znovu nabraly na intenzitě letos v lednu s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Staronový americký prezident v předvolební kampani sliboval, že den po nástupu do funkce ukončí válku, ani po více než sto dnech se však nepodařilo vyjednat podmínky dohody přijatelné pro obě strany.
V polovině února si Trump telefonoval se Zelenským i s Putinem, za což byl západními spojenci kritizován. Osmnáctého února následovaly v saúdské metropoli Rijádu první rozhovory mezi Ruskem a USA na vysoké úrovni. Po čtyřech a půl hodinách jednání Bílý dům uvedl, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války.
O deset dní později skončila schůzka Trumpa se Zelenským roztržkou přímo v Bílém domě. V posledních týdnech se ale vztahy obou politiků opět zlepšily, hovořili spolu osobně například na okraj pohřbu papeže Františka. Obě země také podepsaly klíčovou dohodu o ukrajinském nerostném bohatství. Washingtonu podle médií postupně dochází s Ruskem trpělivost a ve hře jsou i tvrdé sankce.
Alternativní mírové plány
Od začátku otevřené ruské invaze připravila vlastní mírové iniciativy řada zemí světa, Kyjev ale všechny buď ostře odmítl, nebo vůči nim vyjádřil silnou skepsi. Kupříkladu čínská diplomacie zveřejnila svůj mírový plán předloni v únoru. Peking v něm sice vyjádřil respekt k územní celistvosti států, ale vyzval k deeskalaci situace, „politické regulaci konfliktu“ a příměří.
Mírový plán, který představil jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa předloni v červnu během návštěvy africké delegace v Kyjevě, vyzýval k deeskalaci situace, jednání a potřebě bezpečnostních záruk pro „všechny země“. Ukrajinský prezident tento návrh odmítl s tím, že by vedl k dalšímu zmrazenému konfliktu.
Ukrajina se obává, že jakékoli návrhy na příměří a rozhovory s Ruskem budou směřovat k opakování mírových dohod z Minsku z roku 2015, které vyjednaly Německo a Francie s Ukrajinou a Ruskem. Tyto dohody vedly k tomu, že ruská invaze na východní Ukrajinu byla na osm let zmrazena.
Loni v červnu začal usilovat o svou vlastní mírovou iniciativu rovněž Vatikán, který poslal na Ukrajinu vyslance, aby prozkoumal možné cesty k míru. I když nebyl představen žádný konkrétní plán, papež František opakovaně vyzval k příměří a jednání. Jeho zmínka o vyvěšení bílé vlajky ale vyvolala v Kyjevě a u jeho spojenců vlnu kritiky.
Saúdská Arábie představila svůj mírový plán během summitu v Džiddě v srpnu 2023. Podle agentury DPA zahrnoval podmínku územní celistvosti Ukrajiny, uzavření příměří, zahájení mírových jednání pod dohledem OSN a výměnu zajatců.
Plán počítající de facto se zmrazením konfliktu a s uspořádáním referend na okupovaných územích pak navrhla Indonésie.
