Tuto možnost ve středu připustil i šéf americké diplomacie. „Pokud prezident identifikuje hrozbu pro národní bezpečnost Spojených států, každý prezident si ponechává možnost na ni reagovat vojenskými prostředky,“ poznamenal. Rubio ale podle svých slov jako diplomat vždy upřednostňuje dohodu jiným způsobem a upřednostnil by ji i v případě Venezuely, na kterou USA o víkendu zaútočily, přičemž se zmocnily jejího prezidenta Nicoláse Madura.
O urgentní schůzku Rubia požádaly Grónsko i Dánsko, které postoj Washingtonu znepokojuje. Bílý dům v úterý uvedl, že USA zvažují různé možnosti, jak strategicky významný a na nerostné suroviny bohatý ostrov získat.
Rubio v pondělí podle listu The Wall Street Journal (WSJ) členům Kongresu řekl, že Trump chce Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánuje podniknout vojenskou invazi. Také poznamenal, že Bílý dům se svou rétorikou snaží přimět Dánsko k vyjednávání.
Evropské země ale podle středečních slov francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota i tak připravují plán pro případ, že Spojené státy na Grónsko zaútočí.
Jak Dánsko, tak Grónsko jsou toho názoru, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout jen jeho obyvatelé, kterých je přibližně 57 tisíc.
Evropská unie plně stojí za Grónskem a Dánskem, bez jejichž souhlasu nemůže být rozhodnuto o jejich vlastní budoucnosti. Ve středu to v Nikósii prohlásil předseda Evropské rady António Costa. Ten hovořil na slavnostním zahájení půlročního kyperského předsednictví Rady EU, kde připomněl, že obyvatelé tohoto středomořského ostrova rozděleného na řeckou a tureckou část podle něho dobře chápou význam mezinárodního práva pro mír a stabilitu.
„Evropská unie nemůže akceptovat porušení mezinárodního práva, ať již na Kypru, v Latinské Americe, Grónsku, Ukrajině nebo v Gaze,“ prohlásil Costa. Evropa bude i nadále pevně prosazovat dodržování mezinárodního práva, dodal.
