Po více než třech letech se Rusko a Ukrajina chystají obnovit mírová jednání. O ukončení ruské agrese mají opět jednat v Turecku. A to už ve čtvrtek. Klíčovou roli sehrál americký prezident Donald Trump, který Moskvu a Kyjev donutil k jednání. Není ale jasné, zda se sám rozhovorů zúčastní. Otazník visí také nad složením ruské delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již před několika dny avizoval, že v Istanbulu bude na ruského vládce Vladimira Putina čekat osobně. Moskvu nicméně podezírá, že o konec krveprolití neusiluje.

Do rokování v Istanbulu zbývá jen pár hodin, přesto ale nad setkáním zůstává viset mnoho otázek, a to včetně složení delegací a role, kterou při jednáních sehraje Trump. Jednání se ujme turecký prezident Recep Erdogan, pokud však tři zahraniční hlavy států do Istanbulu nedorazí, jednání delegací bude vést americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Moskva tvrdí, že její delegace bude ve čtvrtek v Istanbulu připravena jednat s ukrajinskou stranou. Kreml ale zatím oficiálně nepotvrdil složení svého vyjednávacího týmu. Stále tak není jasné, zda do Turecka dorazí osobně ruský vládce Putin, nebo zda za sebe pošle zástupce a jednání tak proběhnou na nižší úrovni.

Zelenskyj ve středu vpodvečer prohlásil, že Kyjev čeká na to, kdo bude Rusko na navrhovaných jednáních v Turecku zastupovat, a teprve poté se rozhodne o dalším postupu. „Čekám, kdo z Ruska přijede, a pak určím, jaké kroky by měla Ukrajina podniknout. Signály v médiích jsou zatím nepřesvědčivé,“ uvedl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství. Dodal, že Ukrajina se setkání „nebojí“.

Turecko jako člen NATO sice vojensky a diplomaticky podporuje Ukrajinu, obzvlášť v oblasti obchodu ale zároveň úzce spolupracuje s Moskvou.

„Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Vladimir Putin přijel,“ uvedl ve středu v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý s tím, že se sice očekává, že by mohl nastat zásadní průlom, ale celý postup a příprava jednání jsou dle něj hodně uspěchané. „Na to, aby se potkali dva prezidenti, je potřeba relativně dlouhá doba přípravy, jednání, a to nejen o procesních záležitostech, ale také o obsahových. To je poměrně dlouhý proces a za čtrnáct dní, tři neděle to není možné zvládnout,“ upozornil.

Poukázal na to, že jednání na pozadí probíhají, což prý ukazuje i to, že Američané několikrát navštívili Kreml. „Ale nemyslím si, že by to postoupilo nějakým dramatickým způsobem dále. Ostatně prezident Trump a jeho nejbližší vyslali signál, že pokud se postup výrazným způsobem nezmění a nebude slibné, že by jedna nebo druhá strana dospěla k zásadním rozhodnutím, tak odejdou ze zprostředkovatelské pozice,“ připomněl. Podle něj to ukazuje, že Američané vidí, že problém je hlubší, „než si původně mysleli a nebude tak jednoduché současnou ruskou agresi zastavit“.

Putin žádá účast Trumpa

Ve středu vpodvečer mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov sdělil, že „ruská delegace bude 15. května čekat na ukrajinskou delegaci v Istanbulu“, ale přesné složení delegace podle něj čeká na příslušný pokyn ruského vládce. Zelenskyj přitom svou účast podmínil přítomností Putina.

Podle americké strany by se Putin rád v Turecku osobně setkal s Trumpem. Ten je právě na Arabském poloostrově a na čtvrtek má naplánovaný program ve Spojených arabských emirátech.

„Nevím, zda (Putin) dorazí, pokud bych tam já nebyl. Zjistíme to,“ sdělil Trump, který zatím nevyloučil změnu plánu a více než čtyřhodinový přelet Air Force One do Turecka. Podle Zelenského by se možnost přicestování šéfa Bílého domu mohla stát „nejsilnějším argumentem“.

Ukrajinská a ruská delegace se poprvé setkaly k jednání v Bělorusku jen několik dní po začátku otevřené ruské agrese, která začala na konci února 2022. Naposledy se osobně setkaly v březnu 2022 v istanbulském paláci Dolmabahçe. Jednání však zkolabovala mimo jiné kvůli snaze Kremlu vynutit si právo veta vůči mezinárodní pomoci Ukrajině v případě další agrese. Svoji roli sehrál i fakt, že se v té době ukrajinským silám podařilo vytlačit ruské jednotky z okolí Kyjeva a odhalit masakry spáchané například v Buče.

Podíl.
Exit mobile version