„Jeden z nás by se mohl utopit.“ Co ukázal rozhovor Zelenského se známým podcasterem

Jeden je prezident rodné Ukrajiny, druhý našel novou šanci v USA, kam emigrovali jeho rodiče. Stal se počítačovým vědcem, výzkumníkem v oblasti umělé inteligence a především úspěšným podcasterem. Jeho názory na ruskou agresi nejsou zdaleka jednoznačné a u některých otázek musel asi Zelenskyj dost trpět („Odpustíte Putinovi?“ „Myslíte si, že Putin svou vlast nemiluje?“). Ukrajinský prezident se však zjevně snaží oslovit především ty z Američanů, kteří mají k podpoře Kyjeva výhrady.

Je jasné, že se Zelenskyj rozhodl vsadit na budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Částečně asi z frustrace z Bidenovy administrativy, která sice pomáhala, ale takřka vždy podle pravidla „příliš pozdě a příliš málo…“.

„Při vší úctě tu nechci mít situaci jako s Bidenem,“ řekl Zelenskyj. A zdůraznil, že Ukrajina dostala jen polovinu slíbené americké pomoci ve výši 177 miliard dolarů. Naznačil přitom, že druhá polovina zmizela kvůli korupci nikoliv na Ukrajině, ale na straně USA a tamních společností, jež pomoc dodávají. Naopak vyzdvihl rozvoj ukrajinského protikorupčního systému pod svým vedením, který označil za „nejpokročilejší v celé Evropě“.

Částečně to je asi dáno pragmaticky: „Kdykoliv mluvím s Trumpem, všichni evropští státníci se mě ptají, jaké to bylo. To ukazuje jeho vliv. To se nikdy předtím nestalo. Dává mi to důvěru v to, že by mohl tuhle válku ukončit,“ prohlásil Zelenskyj. Tvrdil, že se s nově zvoleným americkým prezidentem shoduje na tom, že při snaze o ukončení konfliktu je třeba uplatňovat přístup „mír prostřednictvím síly“. A dodal, že právě Trump může být prvním státníkem, který symbolicky přistane na kyjevském letišti.

Vzhledem k tomu, co víme o Trumpově představě o ukončení války, to všechno ale naznačuje Zelenského ochotu se alespoň navenek (i když ne oficiálně) smířit s územními ústupky ve smyslu zmrazení stávajícího stavu. Má to ovšem dvě velká „ale“.  Tím prvním je nejistota, zda s tím budou souhlasit Rusové. Zelenskyj si myslí, že ne – a že na Moskvu tak připadne černý Petr toho, kdo se nechce dohodnout. Na oplátku prý Trump navýší podporu Ukrajině. Zelenskyj to vysvětlil: „Pokud se mu podaří uzavřít dohodu o příměří a o tři měsíce později Putin zahájí novou vlnu útoků, jak bude Trump vypadat?“

Tím druhým „ale“ je otázka bezpečnostních garancí. Zelenskému je jasné, že bez opravdu robustních garancí může Ukrajinu za několik let čekat to samé co nyní – tedy ruská agrese. Vysněné členství v NATO vidí Zelenskyj jen jako část bezpečnostních záruk. Tou další je jasná účast Spojených států, bezpečnostní záruky pro Kyjev ve válce s Ruskem by byly účinné pouze v případě, že by je poskytly USA.

Další částí skládanky jsou masivní dodávky zbraní coby odstrašující prvek. Zelenskyj přitom nabídl Američanům, že je od nich koupí za 300 miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv. „Bude to dobré pro váš průmysl, pro USA. Investujeme ruské peníze, oni za to zaplatí. Je to jedna z bezpečnostních záruk? Samozřejmě, že je.“ A brnkání na byznysovou strunu pokračovalo – Zelenskyj nabídl Američanům i investiční možnosti – v těžbě ropy, plynu, v obnovitelných zdrojích i v surovinách jako uran nebo zlato.

Když ovšem Fridman žertem nadhodil myšlenku hypotetického setkání Zelenského a Putina někde u moře, Zelenskij se ušklíbl: „Jeden z nás by se mohl utopit. A já jsem dobrý plavec.“

Video: Rusko na globální ambice nemá, tvrdí ukrajinista (17. 12. 2024)