
Aktual.: 10.06.2025 13:26
Topolčianky – Český ministr zahraničí Jan Lipavský vyzval Evropu k posílení vlastní i ukrajinské bezpečnosti, Rusku je podle něj třeba ukázat, že hranice na evropském kontinentu platí. Lipavský to řekl novinářům po dnešním jednání se svým slovenským kolegou Jurajem Blanárem. Ten poznamenal, že Česko a Slovensko mají rozdílný pohled na to, jak dosáhnout mírového řešení konfliktu na Ukrajině.
„Je třeba dosáhnout míru, ale bez kompromisů pro naší evropskou bezpečnost. Opět mě znepokojily výroky některých ruských představitelů, kteří zase vytáhli klasickou kartu, straší jadernou válkou. Je to z příručky ruské propagandy, nenechme se tím znepokojit,“ prohlásil Lipavský.
Podle Blanára se ovšem potvrzuje názor nynější slovenské vlády, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení a k urovnání je třeba hledat diplomatickou cestu. „My se shodneme z 98 procent ve všem, co děláme ve prospěch řešení konfliktu. Máme možná trochu jiný pohled, jak dosáhnout mírového řešení,“ vysvětlil slovenský ministr.
Spojené státy pod novou administrativou prezidenta Donalda Trumpa tlačí Rusko a Ukrajinu k dohodě o ukončení bojů, ke shodě na příměří obě strany dosud ale nedospěly. Rusko vojensky napadlo sousední zemi v únoru 2022, Ukrajina se od té doby agresi brání se západní zbrojní i finanční pomocí.
Lipavský řekl, že společnou pozici ohledně ruské agrese vůči Ukrajině nedokážou najít ani čtyři země z uskupení visegrádská čtyřka (V4), do které kromě Česka a Slovenska patří ještě Maďarsko a Polsko. Blanár uvedl, že země V4 se dokážou semknout v tématech, které je spojují.
Slovensko a Maďarsko shodně kritizují například poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico v květnu tvrdil, že formát spolupráce středoevropských zemí v rámci V4 byl prý na základě tlaku Západu úmyslně rozbitý. Ministři zahraničí Česka a Slovenska dnes tento Ficův výrok nekomentovali; Lipavský jen poznamenal, že k silným výrokům vůči V4 je prý spíše zdrženlivější.
Právě rozdílným pohledem na klíčová témata zahraniční politiky česká vláda loni zdůvodnila své rozhodnutí přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem.
Lipavský a Blanár ocenili připravovanou dohodu o spolupráci záchranných služeb Česka a Slovenska v příhraničních regionech obou zemí. Slovenský ministr zahraničí poděkoval Česku za pomoc v době letošního šíření slintavky a kulhavky na Slovensku. Čeští hasiči na Slovensku pomáhali s dekontaminací, Česko také zapůjčilo Slovensku mobilní jatka.
Zakladatelé ČSR ukázali, že i v nejistě době se lze držet hodnot, řekl Lipavský
Spoluzakladatelé Československa Tomáš Garrigue Masaryk a Milan Rastislav Štefánik ukázali, že i v nejistých časech je možné se pevně držet svých hodnot. Český ministr zahraničí Jan Lipavský to řekl na zahájení diskusního fóra českých a slovenských akademiků a historiků při své návštěvě Slovenska.
„Masaryk a Štefánik zvolili správnou cestu – cestu demokracie, svobody a humanismu. Tyto hodnoty nás vedou dodnes. Jsou naším dědictvím, na které můžeme být hrdí. Demokracie je nejlepší volbou, ale není samozřejmostí,“ uvedl Lipavský na diskusním fóru věnovaném Masarykovi a Štefánikovi, které český ministr zahájil spolu se svým slovenským kolegou Jurajem Blanárem.
Český ministr poukázal na pokusy o rozdělování současného světa na základě práva silnějšího. „Vidíme snahy o narušení principu suverenity a územní integrity. Vidíme pokusy o návrat o mocenskému rozdělování světa, kde rozhoduje právo silnějšího. Nejviditelnějším příkladem je nevyprovokovaná agrese Ruska vůči Ukrajině,“ řekl šéf české diplomacie na diskusním fóru na zámku v Topolčiankách. Ten byl letním sídlem prvního československého prezidenta Masaryka.
Podle Blanára může malý stát existovat a fungovat díky pravidlům mezinárodního práva, která jsou v současnosti narušována.
Slovensko a Česko ovšem v současnosti rozděluje výrazně rozdílný pohled na podporu Ukrajiny, která se od února 2022 brání rozsáhlé vojenské agresi sousedního Ruska. Slovenská vláda premiéra Roberta Fica pozastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob. Loni český kabinet rozhodl o přerušení mezivládních konzultací se Slovenskem, což zdůvodnil právě rozdílnými názory obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky.