Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů — ČT24 — Česká televize

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.

AMOC. Tato čtyři písmena ještě před několika lety znali jen experti na oceánské proudy, dnes proniká i mezi běžné lidi. A také do politiky: Island teď označil možný kolaps tohoto oceánského proudění, které se celým názvem jmenuje Atlantická meridionální cirkulace, za existenciální hrozbu.

Podle agentury Reuters se zatím tato hrozba globálně spíše podceňuje, Island je první zemí, která ji vzala vážně – zejména proto, že je jí potenciálně nejvíc ohrožená.

Dálnice, teplovody a pásové přepravníky v jednom

Role oceánských proudů se nedá popsat snadno – už jen proto, kolik možných rolí ve skutečnosti mají. Tou základní je, že přenášejí teplo od rovníku do oblastí blíže u pólů, čímž umožňují existenci například evropské civilizace v podobě, v jaké ji známe.

Nebýt Golfského proudu, který je součástí AMOC, nedařilo by se v Evropě obilí, muselo by se topit většinu roku a z nebe by padal častěji sníh než déšť. Například v České republice by podmínky připomínaly spíš Kanadu než to, nač jsou lidé zvyklí. Potenciální kolaps AMOC by mohl na kontinentu vyvolat moderní dobu ledovou, při které by zimní teploty v severní Evropě klesly na nové extrémní hodnoty a přinesly mnohem více sněhu a ledu.

Čím severněji a blíž oceánu, tím větší je tento oteplovací efekt: a právě proto se Island tak moc obává toho, že by proud mohl vlivem klimatické změny zeslábnout, anebo dokonce úplně zkolabovat. Tato hrozba je podle expertů z této země natolik reálná, že Island pracuje na konkrétních plánech, co dělat v případě, že by tento scénář nastal.

Čím tepleji, tím chladněji

Vysvětlit, co je příčinou tohoto jevu, není úplně snadné, protože to může vypadat poměrně neintuitivně. K ochlazení Islandu totiž může přispívat jeho oteplování. Tající sladká a studená voda z ledovců na Islandu a v Grónsku totiž odtéká z pevniny do moře v takovém množství, že to proudění teoreticky může narušit – a podle některých studií se to už děje.

Zda dojde ke kolapsu proudění AMOC, zatím není jasné, vědci přinášejí argumenty pro i proti – zjednodušeně se dá ale říci, že zatímco donedávna byl případný kolaps tohoto proudění něčím velmi vzdáleným, v současné době přibývá důkazů, že by se to mohlo stát relativně rychle, tedy už v tomto století. Ví se ale, že AMOC už v minulosti kolaboval – zejména před poslední dobou ledovou, která skončila před asi 12 tisíci lety.

„Je to přímá hrozba pro naši národní odolnost a bezpečnost,“ uvedl islandský ministr pro klima Johann Pall Johannsson. „Toto je poprvé, kdy byl konkrétní jev související s klimatem formálně předložen Radě národní bezpečnosti jako potenciální existenční hrozba.“

Zvýšení významu této otázky znamená, že islandská ministerstva budou v pohotovosti a budou koordinovat reakci, uvedl Johannsson. Vláda posuzuje, jaké další výzkumy jsou zapotřebí, aby se jevu lépe porozumělo. A pracuje už také na plánech, které mají zvýšit připravenost na tuto případnou katastrofu. Hodnocená rizika se týkají celé řady oblastí, od energetické a potravinové bezpečnosti, až po infrastrukturu a mezinárodní dopravu.

Globální problém

Dopady tohoto kolapsu by podle současného stavu poznání měly největší dopad na sever Evropy, ale projevily by se nejspíš globálně. Kolaps Atlantického proudu by mohl mít důsledky daleko za hranicemi severní Evropy. Podle vědců by mohl destabilizovat dlouhodobé srážkové vzorce, na které se spoléhají drobní zemědělci v Africe, Indii a Jižní Americe.

Vychýlení teplé vody směrem k jihu by také přispělo k rychlejšímu oteplování Antarktidy, kde mořské ledy obklopující nejjižnější kontinent i ledové příkrovy na něm jsou už nyní ohrožené klimatickými změnami.

Share.
Exit mobile version