Bývalý izraelský ministr obrany a lídr centristické opoziční strany Národní jednota Benny Gantz v sobotu večer vyzval premiéra Benjamina Netanjahua a další dva opoziční vůdce k vytvoření dočasné vlády národní jednoty, která by umožnila dohodu s palestinským teroristickým hnutím Hamásem o propuštění zbývajících rukojmí. Informovala o tom agentura AFP.
Po červencovém odchodu ultraortodoxních stran z vládní koalice už Netanjahu v parlamentu nemá absolutní většinu a je závislý na krajně pravicových spojencích, kteří odmítají jakoukoli dohodu o propuštění rukojmí s Hamásem a prosazují pokračování války, dokud nebude Hamás v Pásmu Gazy zcela zničen.
„Apeluji na Netanjahua, Jaira Lapida a Avigdora Liebermana. Je čas vytvořit vládu, která by vězně vykoupila,“ prohlásil Gantz.
Exministr už ve středu uvedl, že zvažuje možnost vstupu do vlády v zájmu přijetí dohody s Hamásem. Návrh dohody podle médií předpokládá šedesátidenní příměří, propuštění deseti živých izraelských rukojmí a předání těl osmnácti rukojmí, která už nežijí, a to výměnou za propuštění dvou set odsouzených Palestinců a neurčeného počtu Izraelem vězněných palestinských žen a mladistvých.
Také lídr centristické opoziční strany Ješ atid (Budoucnost existuje) a expremiér Jair Lapid v týdnu uvedl, že disponuje „záchrannou sítí“ 24 křesel v Knesetu a že za podporu Netanjahua v případě přijetí dohody nic nežádá.
Sobotní Gantzova výzva směřuje i na bývalého izraelského ministra obrany a šéfa opoziční pravicové strany Israel Bejtejnu (Izrael je náš domov) Avigdora Liebermana.
V sobotu večer propukly před vojenským velitelstvím v Tel Avivu protivládní protesty, opět volající po ukončení války v Gaze a okamžitém propuštění rukojmí.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích.