„Je čas, aby Evropa buď jednala, nebo mlčela,“ prohlásil v rozhovoru pro Fox News americký ministr financí Scott Bessent. Kritizoval evropské lídry za to, že Spojeným státům kážou o tvrdším postupu vůči Rusku, zatímco sami se zdráhají přijmout obdobná opatření.
Ministr financí připomněl, že prezident Donald Trump už například uvalil sekundární cla na Indii kvůli nákupu ruské ropy, zatímco Evropa nejenže podobný krok neučinila, ale naopak nakupuje indické rafinované produkty.
„Spolupracujte s námi, abychom Trumpovi poskytli maximální vliv. Jde do toho tvrdě,“ dodal.
Bessent zároveň odmítl tvrzení, že Trump nechal uplynout lhůtu pro sankce před plánovaným setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle něj byla lhůta zkrácena z 50 na 10 dní a ještě před jejím koncem USA zavedly cla na Indii – krok, který měl sloužit jako signál pro Kreml, co ho čeká, pokud jednání na Aljašce nedopadnou podle představ Washingtonu.
Na otázku, zda by byly Spojené státy ochotné uvalit sekundární sankce kvůli nákupu ruské ropy také na Čínu, odpověděl: „Všechno je možné.“
Evropa tahá za slabší konec
Evropská unie se v této situaci podle The Washington Post ocitá pod tlakem nejen ze strany USA, ale i v důsledku vlastních strategických chyb. Nedávno uzavřená obchodní dohoda s USA, oznámená na konci července, se pro řadu analytiků, ale i špiček evropské politiky stala symbolem oslabeného postavení bloku na globální scéně.
„Moje první hodnocení: neuspokojivé; jde o nevyváženou dohodu,“ uvedl Bernd Lange, předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod, v příspěvku na X. „Byly učiněny ústupky, které je obtížné přijmout. Dohoda je značně nevyvážená. Navíc zůstává mnoho otázek nezodpovězených.“
Deal reached #EU #US #tariffs 🇪🇺 🇺🇸
My first assessment:not satisfactory.This is a lopsided deal.Concessions have clearly been made that are difficult to accept. Deal with significant imbalance. Furthermore lot of questions still open.E.g. Standstillclause? More concrete numbers?— Bernd Lange (@berndlange) July 27, 2025
Šéfredaktor francouzského časopisu Le Grand Continent Gilles Gressani tvrdí, že Trump dokázal využít strukturálních slabin EU a přiměl ji k ústupkům, které mohou mít dlouhodobé následky.
Podle kritiků se tak Evropa dobrovolně podřídila americkým požadavkům – od zvýšení investic do amerického zkapalněného zemního plynu až po faktické upozadění klimatické agendy. Tato ochota obětovat vlastní strategické cíle výměnou za krátkodobou politickou úlevu vyvolává otázky, zda má EU schopnost jednat jako skutečný geopolitický hráč.
Reakce na dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy ale nejsou černobílé. Třeba podle eurokomisaře pro obchod Maroše Šefčoviče je dohoda zahrnující patnáctiprocentní cla na dovoz z EU do USA nejlepším výsledkem, jakého mohla EU v současné složité situaci dosáhnout. Podobný postoj zastávají rovněž politici z české vládní koalice.
Postavit se pravdě čelem?
Například rakouská geopolitická analytička Velina Tchakarova postavení Evropy ale vidí kriticky: „Pokud jste Evropan a dosud jste nepochopil, že EU – jak jako kolektivní aktér, tak prostřednictvím svých jednotlivých členů – nemá na globální scéně jako geopolitický aktér žádný skutečný vliv, pak je nyní ten správný okamžik, abyste se této kruté pravdě postavil čelem.“
Podle ní byla Evropa odsunuta na okraj rozhodovacích procesů o budoucnosti Ukrajiny a celé bezpečnostní architektury kontinentu. Zároveň upozorňuje, že ruská invaze by se nikdy neodehrála bez dlouhodobé strategické podpory Číny. A že EU nejen nedokázala válce zabránit, ale bez americké pomoci by nebyla schopna Ukrajinu udržet.
„Více než tři roky samolibosti, nedostatečných opatření a chronického nedostatku politické vůle a odvahy přinesly Evropě nejzávažnější válku od roku 1945,“ píše ve svém příspěvku na X.
If you are European and still haven’t grasped that the EU – both as a collective actor and through its individual members – has no real weight as a geopolitical actor on the global stage, then now is the moment to face this brutal truth. The EU has been completely sidelined in…
— Velina Tchakarova (@vtchakarova) August 9, 2025
Modernizovaná Varšavská smlouva?
Trumpova strategie má přitom širší rozměr než jen obchodní politiku. Třeba již podle zmiňovaného Gillese Gressaniho směřuje Trump k přeměně západního řádu na geopolitický prostor, kde mimo sféru vlivu Washingtonu nebude možné udržet plnohodnotnou suverenitu.
Gressani se nebojí jít v kritice ještě dál a Trumpovu taktiku přirovnává k modernizované verzi někdejší Varšavské smlouvy – státy by si zachovaly formální nezávislost, ale musely by se přizpůsobit pravidlům stanoveným Bílým domem.
Naopak třeba výzkumníci z think-tanku The Carnegie Endowment for International Peace upozorňují, že evropská obranná nezávislost byla už dlouho spíše iluzí a kritika Washingtonu často přehlíží fakt, že aliance s USA představuje pro Evropu především pragmatickou záruku bezpečnosti. Nejde o nástroj americké dominance, ale o dobrovolné partnerství.
Shodují se ale, že politická pasivita evropských institucí posiluje Trumpovu pozici. „Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Evropané jsou vůči Trumpovi stále nepřátelštější. Bohužel se zdá, že naše instituce a politické elity nejsou ochotny nebo schopny tuto obrovskou energii využít,“ píše Gilles Gressani ve svém komentáři pro Financial Times.
Pokud se tento trend nezlomí, může se EU ocitnout v roli přihlížejícího aktéra, zatímco o jejím osudu rozhodují jinde. Jak uzavírá Tchakarova: „Realita je krutá, ale čelit jí znamená, že jste ještě nevzdali svou budoucnost.“
