Mluvčí Kremlu Dimitrij Peskov to následně okomentoval o dost decentněji. „Evropané nechtějí pomoci mírovému procesu. Když přijel zástupce Francie, nepřinesl žádné pozitivní signály. A tak pro něj skutečně nebylo nic pozitivního k slyšení,“ vysvětloval nechuť Kremlu jednat s francouzským vyslancem.
Problém je, že Donald Trump s vypuknutím války s Íránem ztratil zájem o mírová jednání o osudu rusko-ukrajinského konfliktu. „V jednáních skutečně nastala pauza. Američané mají jiné priority, a to je pochopitelné,“ potvrdil i Peskov. Poslední třístranná jednání (USA–Rusko–Ukrajina) proběhla v Ženevě 17 a 18. února. Další měla začít pátého března v Abú Dhabí, kvůli bombardování Íránu ale byla bez upřesnění odložena.
Pro Ukrajinu a Evropu znamená válka s Íránem nejen přesun amerického zájmu, ale i omezení a zpoždění dodávek zbraní, které Evropané v USA kupují pro Kyjev. Týká se to především velmi žádaných protiletadlových systémů, jež potřebují jak Ukrajina, tak Američané a jejich spojenci v Zálivu. „Je to rozhodně problém, protože zápasíme o stejné zdroje, a to jak na Blízkém východě, tak na Ukrajině,“ okomentovala to šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. „Je zřejmé, že pozornost Ameriky se v současné době soustředí na Blízký východ.“
Vrátit pozornost Donalda Trumpa k Ukrajině se pokusil krátce po začátku bombardování Íránu německý kancléř Fridrich Merz, ale marně. Trump navíc ve snaze ulevit světovému trhu s ropou zmírnil sankce na prodej ruské ropy. A překvapivě smířlivě reagoval i na zprávy o tom, že Rusko pomáhá Íránu zaměřovat americké cíle. „Nevím, jak to vlastně je. Ale dalo by se také argumentovat, že my jsme zase do jisté míry pomáhali Ukrajině. Je těžké jim říct: ‚Útočíte na nás, ale my jsme pomáhali Ukrajině.‘“
