„Tu diplomovou práci bych si po letech asi nepamatoval, kdyby o ní pan vicepremiér nezačal veřejně mluvit a používat ji jako politický argument,“ říká Sokol v rozhovoru pro Spotlight Matyáše Zrna.
Posudek si po mediální vlně znovu přečetl – a nic by na něm neměnil. „I proto jsem tu práci hodnotil tím nejlepším stupněm. Co se týče formální stránky, nebyla problematická, byla pěkně napsaná. To, že bych s některými závěry jako občan nebo dnes politik nesouhlasil, je jiná věc,“ dodává.
Co je demokratický deficit?
Samotný spor o demokratický deficit ale podle Sokola stojí na častém argumentačním zjednodušení. „Pan Macinka použil oblíbený euroskeptický argumentační faul, kdy se říká: existuje demokratický deficit, protože se všechno úplně nevolí přímo a nevolí se to společně,“ vysvětluje.
Připomíná, že pojem demokratického deficitu původně používali spíše federalisté, kteří chtěli Evropskou unii více sjednotit. „Ti, kdo normálně argumentují demokratickým deficitem, by měli říct B – že když ho odstraníme, stane se z Evropské unie jeden stát. A to podle mě většinově občané Evropské unie, a už vůbec ne České republiky, nechtějí.“
Sokol přitom nepopírá, že určitý demokratický deficit v EU existuje. „Ale čekal bych, že s ním bude argumentovat třeba poslanec za Zelené nebo někdo z Pirátů, kteří si přejí oslabit roli národních států. Pokud jste euroskeptik nebo eurorealista jako já, tak byste ten demokratický deficit měli spíš chválit. Umožňuje totiž, aby i státy velikosti České republiky měly v institucionální struktuře významnou roli,“ říká.
Špatná legislativa není problém instituce
Úplné odstranění tohoto deficitu by podle něj vedlo například k celoevropskému volebnímu obvodu do Evropského parlamentu či ke zrušení principu „jeden stát – jeden komisař“, což by malé a střední země fakticky oslabilo.
Argument, že Evropská komise postrádá demokratickou legitimitu, Sokol odmítá jako nepřesný. „To není pravda. Ty vlády, které komisaře nominují, jsou ve všech 27 případech demokraticky zvolené. Je to nepřímá demokracie, ale to je běžné i na národní úrovni,“ upozorňuje. Připomíná například, že i Německo má nepřímo voleného prezidenta, aniž by to znamenalo, že trpí demokratickým deficitem. „To, že Evropská unie přijímá spoustu špatné legislativy, není nutně problém její institucionální struktury. Národní vlády i Evropský parlament mají nástroje tomu bránit. Jen je někdy nevyužívají.“
Celý rozhovor s Petrem Sokolem, včetně jeho hodnocení Macinkovy diplomové práce i širší debaty o fungování Evropské unie, najdete v pořadu Spotlight. Už nyní i ve všech podcastových aplikacích.
00:28 – 02:59 Debata Petra Macinky a hodnocení jeho diplomové práce: Úvod k diskuzi o debatě ministra zahraničí Petra Macinky s Radkem Sikorským, jeho zmínce o diplomové práci a následné hodnocení této práce politologem Petrem Sokolem.
02:59 – 08:12 Diskuze o demokratickém deficitu v EU: Podrobný rozbor pojmu „demokratický deficit“ v Evropské unii, argumenty Petra Macinky a reakce Radka Sikorského, včetně dopadů na postavení národních států.
08:12 – 14:55 Veřejné vnímání rozhodování v EU a fenomén „přihrávek přes mantinel“: Rozbor, jak občané rozumějí mechanismům rozhodování v EU, a kritika způsobu, jakým se přijímají rozhodnutí, která by na národní úrovni neprošla.
14:55 – 17:44 Green Deal a postoj ODS:Diskuze o politice Green Dealu, odpovědnosti za jeho přijetí a provádění, a o vývoji postojů politických stran, zejména ODS, k této problematice.
17:44 – 21:54 Eurorealismus ODS a současná politická dynamika: Pohled na vývoj „eurorealistického drivu“ ODS, vztahy s voliči (zejména ve vztahu k „Motoristům“) a interakce s ostatními stranami v českém parlamentu, s důrazem na ekonomickou politiku.
