Od září přešly lotyšské základní školy na výuku místního jazyka – lotyštiny. Dosud totiž mohla ruská menšina – v Lotyšsku je až třetina etnických Rusů – studovat na speciálních školách, po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 ovšem vláda změnila pravidla, platit začala právě teď. Nový zákon vyvolává mezi lidmi různé reakce, k podobnému kroku se odhodlalo i sousední Estonsko.
„Už tři roky pracuju ve škole, kde přibližně 75 procent žáků má jako mateřský jazyk ruštinu. Vedení školy klade důraz na to, aby se žáci skutečně učili v lotyštině,“ popisuje pro Aktuálně.cz situaci v jedné ze škol v prostřední pobaltské zemi učitel Daniels Kevins Berkans.
„Představa, že k úplnému přechodu může dojít během tří let (zákon platí od roku 2022 – pozn. red.), je trochu absurdní. Dobrou zprávou je, že konečně existuje politická odvaha přijímat rozhodnutí, která jsou pro naši zemi důležitá,“ poukazuje Berkans na fakt, že v zemi s třetinou obyvatel coby etnických Rusů takzvané jazykové zákony dlouho chyběly a odvahu k nim parlament našel až kvůli válce na Ukrajině.
Berkans je čerstvý absolvent, učitel lotyšského jazyka a literatury. V jednom ze svých textů na blogu vysvětluje kontext problémů v některých školách, kde působil během svých praxí.
„Jednou jsem navštívil jednu z rižských škol. Rusko už dva roky bombardovalo domy na Ukrajině, ale na chodbě školy visely na zdi plakáty s ruskými a běloruskými vlajkami, z nichž jeden nesl heslo ‚Ruská Riga‘,“ píše s tím, že ani vedení školy pořádně lotyšsky nemluvilo a část korespondence v elektronické obdobě třídní knihy probíhala v ruštině.
„Ještě je třeba udělat mnoho práce, aby se v praxi skutečně podařilo dosáhnout úplného přechodu na výuku v lotyštině,“ říká kantor a dodává, že aby šlo vyučovat pouze v lotyštině, je klíčovým faktorem právě zmíněné vedení školy.
Vysvětluje také, že počáteční problémy s jazykem začínají už v předškolních vzdělávacích zařízeních. „V Lotyšsku není tato oblast dosud dobře organizována a do systému vstupují i žáci, kteří téměř vůbec nemluví lotyšsky. A pak začínají první problémy, protože ve třídě jsou děti, které mluví lotyšsky na určité úrovni docela dobře, a jiné, které téměř ničemu nerozumějí,“ konstatuje.
Od letošního září přešlo všeobecné vzdělávání v Lotyšsku – tedy 1. až 9. ročník – na plnou výuku v lotyštině. Zákon o změně schválil v září 2022 lotyšský parlament Saeima.
„Žáci z menšinových skupin mohou v rámci předškolního a základního vzdělávání studovat menšinový jazyk a kulturní historii v rámci zájmových vzdělávacích programů. Pro žáky z menšin je důležité osvojit si státní jazyk, aby měli možnost co nejúčinněji se účastnit společenského, kulturního a hospodářského života, pokračovat ve vzdělávání a studovat svůj menšinový jazyk a kulturní historii v souladu s Ústavou Lotyšské republiky a mezinárodním právem,“ vysvětlil reportérovi Aktuálně.cz Edijs Šauers z tiskového oddělení tamního ministerstva školství.
Nová pravidla i tak vzbuzují kontroverze. Nesouhlasí s nimi například Lotyšská asociace pro podporu ruskojazyčných škol. Ta na konci srpna a na začátku září vyjádřila svůj protest dokonce demonstrací, už při schvalování zákona v roce 2022 měli na transparentu například heslo „Stop jazykové genocidě“.
Sdružení tvrdí, že rusky mluvící obyvatelstvo Lotyšska je jedinou menšinou, které stát upírá možnost získat všeobecné vzdělání v jejich rodném jazyce, a podle předsedy sdružení Igora Pimenova je vzdělávání výhradně ve státním jazyce „cílenou asimilací“.
V roce 2022 podobný zákon prošel hlasováním také v Estonsku, kde je etnických Rusů zhruba čtvrtina. Tamní parlament Riigikogu tehdy rozhodl o postupném přechodu na výuku pouze v estonském jazyce. Ten začal vzděláváním v estonštině v mateřských školách od roku 2024 a měl by skončit do roku 2030 kompletní změnou.
