Japonský premiér Šigeru Išiba čelí kritice uvnitř své Liberálnědemokratické strany (LDP) za neúčast na nedávném summitu NATO v nizozemském Haagu, píše dnes agentura Kjódó. Spojenectví s aliancí je přitom v zemi vnímáno za klíčové v obraně před Čínou, která je čím dál aktivnější v oblasti Indopacifiku.
Išiba se podle některých komentátorů nepřítomností na dvoudenním summitu NATO, který se konal v úterý a ve středu, chtěl vyhnout tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země zvýšila své náklady na obranu. V Nizozemsku se totiž představitelé členských zemí shodli, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranné výdaje a na výdaje s obranou související. A přestože Japonsko není součástí NATO, je blízkým spojencem Spojených států, píše Kjódó.
Išiba plánoval, že se summitu zúčastní, vláda ale na poslední chvíli jeho cestu do Haagu zrušila vinou „různých okolností“. Tato zpráva přišla podle Kjódó poté, co Trumpova administrativa oznámila, že se nezúčastní schůzky NATO s partnery ze zemí Indopacifiku, ke kterým kromě Japonska patří také Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland.
„Po všech přípravách, které jeho (Išibova) cesta obnášela, nerozumím, že ji zrušil,“ řekl jeden z poslanců z LDP. Namísto něho reprezentoval Japonsko na summitu ministr zahraničních věcí Takeši Iwaja. Pokud by Išiba do Haagu přiletěl, bylo by to od roku 2022 počtvrté v řadě, co se japonský předseda vlády setkání zemí NATO zúčastnil. Išiba by tak podpořil význam, který země přikládá prohlubujícím se vazbám s touto skupinou, píše Kjódó. Premiér přitom několikrát uvedl, že bezpečnost v Evropě a Atlantiku je spojena s tou v Indopacifiku, což uznává i aliance.
Předseda japonské vlády však nebyl jediný, kdo se rozhodl summit NATO vynechat. Podobné rozhodnutí učinili i nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong nebo australský premiér Anthony Albanese.
Japonsko, které plánuje do roku 2027 navýšit své výdaje na obranu na dvě procenta HDP, se tak obává, že Trump bude chtít toto číslo navýšit. Nejmenovaný diplomatický zdroj už dříve uvedl, že Trumpova administrativa přišla s tím, že by japonská vláda mohla vydávat 3,5 procenta HDP na armádu.
Pro Tokio představuje jeho nynější plán zásadní změnu i vzhledem k tomu, že ústava povoluje japonské armádě vojensky jednat pouze v sebeobraně. Země ale v poslední době čelí rostoucí hrozbě ze strany Číny a Severní Koreje, které aktivně pokračují ve vyvíjení jaderného arzenálu a raket.
