Japonsko se od ledna příštího roku pokusí začít těžit kovy vzácných zemin z hlubokého mořského dna. Bude to první takový pokus na světě, řekl agentuře AFP ředitel vládního inovačního programu Šoiči Išii. Japonsko se tento týden zavázalo ke spolupráci se Spojenými státy, Austrálií a Indií na zajištění stabilních dodávek vzácných zemin. Sílí totiž obava z dominance Číny v dodávkách těchto kovů, které jsou nezbytné pro nové technologie.
Vzácné zeminy jsou skupinou sedmnácti nerostů, které se používají při výrobě široké škály produktů – od elektromobilů, přes větrné turbíny a spotřební elektroniku, až po vojenské vybavení. Čína se na těžbě vzácných zemin podílí téměř dvěma třetinami a zajišťuje až 92 procent jejich finální úpravy pro použití v průmyslu, ukazují údaje Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Její monopol se pokouší země narušovat různě. Evropa se pokouší o recyklaci v rámci takzvané městské těžby – výrazný pokrok nedávno oznámili čeští vědci, když přišli s novým způsobem separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů.
Japonsko se teď rozhodlo pro těžbu na dně moře. Japonská vědecká loď pro hlubinné vrty nazvaná Chikyu bude od ledna provádět zkušební plavbu s cílem získat sedimenty z mořského dna, které obsahují prvky vzácných zemin, řekl Išii. Tento test získávání sedimentů z hloubky 5500 metrů je podle něj první svého druhu na světě. Cílem plavby je otestovat funkčnost veškerého těžebního zařízení, takže na množství získaných sedimentů nebude záležet.
Chikyu bude vrtat v japonských ekonomických vodách kolem odlehlého ostrova Minami Torišima v Tichém oceánu, který je nejvýchodnějším bodem Japonska a slouží také jako vojenská základna.
Těžba bahna naznačí budoucnost
Japonský list Nikkei uvedl, že cílem mise je vytěžit z mořského dna za tři týdny 35 tun bahna. Každá tuna by měla obsahovat asi dva kilogramy vzácných zemin, které se často používají k výrobě magnetů a které jsou nezbytné v moderní elektronice.
Těžba surovin z mořského dna se stala ekologicky, ale i geopoliticky citlivým tématem. Sílí hlavně obavy z tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na urychlení těžby v mezinárodních vodách. Peking zase od dubna vyžaduje licence na vývoz vzácných zemin z Číny. Tento krok je součástí rozsáhlého obchodního sporu mezi Washingtonem a Pekingem.
A co příroda?
Ochránci životního prostředí varují, že těžba v hlubokém moři ohrožuje tamní ekosystémy a naruší dno. Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA) se koncem tohoto měsíce sejde, aby projednal globální kodex pro regulaci těžby v hlubinách oceánu. ISA je mezinárodní organizace, která spravuje využívání nerostných zdrojů na mořském dně v oblastech mimo národní jurisdikci, tedy na dně mezinárodních vod. Uděluje licence na průzkum a těžbu surovin v mezinárodních vodách a zároveň má chránit mořské prostředí.
První studie naznačují, že v místech, kde firmy provádějí hlubokomořskou těžbu, povede tato činnost k poklesu populací živočichů. Vědci varují, že může trvat desítky let, než budou plně známy důsledky této metody získávání surovin ze dna oceánů.
Podle analýzy mořského dna provedené po testovacích vrtech v roce 2020 v Japonsku byl v těchto místech o rok později zaznamenán úbytek živočichů, jako jsou ryby a krevety. Dopad to mělo i v oblastech, kde přímo testovací těžba neprobíhala.
Hlasité a neustálé zvuky strojů používaných k hlubinné těžbě také mohou rušit jedinečné frekvence, které velryby, delfíni a sviňuchy používají ke komunikaci a navigaci v oceánu. Hrozí, že hluk oddělí mláďata od matek, naruší krmení a donutí tyto mořské savce, aby se rychleji vynořovali na hladinu, uvedli vědci z Univerzity v Exeteru. To může způsobit, že zvířata budou zmatena a zneklidněna, což způsobí změny jejich chování. Podobně je ohrožují také klimatické změny či rybolov.
