Připomíná to obehraný hollywoodský scénář. V legendárním filmu Armageddon vysílá NASA tým astronautů, aby na asteroidu přistál a zničil ho dřív, než zasáhne Zemi. Ve skutečnosti je chystaná mise mnohem klidnější – a vědecky mnohem zajímavější. Místo výbušnin vědci pošlou kamery a senzory.
Právě této jedinečné příležitosti chce využít také americká soukromá kosmická společnost ExLabs. Její plánovaná mise má odstartovat v roce 2028 a dopravit k asteroidu až deset různých experimentů a sond od různých společností. Mateřská kosmická loď už úspěšně prošla důležitou kontrolní fází projektu a směřuje k plánovanému startu.
Součástí mise budou také dva malé přistávací moduly – landery velikosti krabice od bot. Jeden vyvíjejí výzkumníci japonského Chiba Institute of Technology, kde na jeho vývoji spolupracují i studenti. Druhý pochází od zatím neznámého partnera. Landery se vypustí z výšky asi 400 metrů nad povrchem Apophisu a budou klesat extrémně pomalu – rychlostí zhruba 10 centimetrů za sekundu. Během přibližně hodinového sestupu budou pořizovat snímky a po dosednutí začnou zkoumat strukturu a složení asteroidu, který má tvar arašídu a velikost zhruba jako plocha spartakiádního stadionu na Strahově.
„Cílem je získat snímky přímo z povrchu asteroidu. Může z toho vzejít opravdu vzrušující věda,“ vysvětlil Miguel Pascual, spoluzakladatel a hlavní vědecký pracovník ExLabs. Přistání se plánuje přibližně týden po průletu kolem Země, aby se minimalizovalo jakékoli riziko ovlivnění dráhy asteroidu.
Revoluce v průzkumu hlubokého vesmíru?
Někteří misi označují za první komerční „rideshare“ do hlubokého vesmíru. Podobně jako sdílené lety satelitů na oběžnou dráhu má umožnit více experimentům využít jednu společnou kosmickou loď. Projekt podporuje i Laboratoř proudového pohonu NASA (Jet Propulsion Laboratory). Cílem je dramaticky snížit náklady na mise k asteroidům, které dosud stály miliardy dolarů a byly výhradně doménou velkých státních agentur.
„Snažíme se překonat bariéry, které dosud držely průzkum hlubokého vesmíru jen v rukou největších kosmických agentur,“ říká viceprezidentka pro vývoj misí v ExLabs a bývalá vědkyně NASA Keiko Nakamura-Messenger.
Podle ní po celém světě existují desítky špičkových přístrojů, které nikdy neletěly do vesmíru – například záložní experimenty zrušených misí nebo projekty univerzitních týmů. „Budujeme cenově dostupnou platformu, která těmto přístrojům otevře cestu do vnitřní části sluneční soustavy.“
Zlepšení schopnosti bránit Zemi
O Apophis se ale nezajímají jen komerční firmy. Mimo jiné Evropská kosmická agentura připravuje misi Ramses (Rapid Apophis Mission for Space Safety), která bude asteroid doprovázet během jeho průletu kolem Země.
Vědci chtějí sledovat, jak zemská gravitace změní jeho strukturu – například zda vyvolá sesuvy materiálu na povrchu. „Tato zjištění pomohou zlepšit naši schopnost bránit Zemi před podobnými objekty, které bychom v budoucnu mohli nalézt na kolizní trajektorii,“ uvádí ESA. Agentura navíc vybrala španělskou společnost Emxys, aby vyvinula satelit CubeSat, který vyšle v rámci mise k asteroidu. Sonda by se také měla pokusit o přistání.
„Přistání na asteroidu je velmi náročné,“ říká Paolo Martino, projektový manažer mise Ramses. „Jeho nepravidelný tvar a povrchové vlastnosti ztěžují nalezení stabilního místa pro přistání a velmi slabá gravitace komplikuje setrvání na povrchu bez odražení a odplutí pryč.“
Asteroid, který kdysi budil obavy
Asteroid Apophis vědci objevili v roce 2004 a měří přibližně 340 až 375 metrů. Na počátku vyvolal značnou pozornost, protože první výpočty naznačovaly až 2,7procentní pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2029. Takový náraz by dokázal zničit oblast o velikosti velkého města.
Pozdější a přesnější měření však scénář katastrofy vyloučila. Astronomové dnes potvrzují, že Apophis naši planetu nejméně dalších sto let nezasáhne. Přesto bude jeho průlet mimořádný – 13. dubna 2029 proletí kolem Země ve vzdálenosti pouhých 32 tisíc kilometrů, tedy blíže než geostacionární družice sledující počasí.
Pro srovnání: to je desetkrát blíže než Měsíc. Podle astronomů se takto velký objekt k Zemi přiblíží pouze jednou za pět až deset tisíc let. Měl by být vidět pouhým okem pro zhruba dvě miliardy lidí v Evropě, Africe a části Asie.
Video: NASA letos v dubnu ukázala, co sondy na Marsu skutečně vidí
Zdroje: New Scientist, ESA, NASA
