V rozhovoru pro Hospodářské noviny Klaus Zellmer přiznal, že přechod na elektromobilitu nebude tak rychlý, jak si to automobilka před pár lety malovala. Uvedl i podrobnosti o chystaných modelech a prozradil, jak to bude s levnější baterií, která se ve škodovce objeví vůbec poprvé.

Rok 2026 bude v Mladé Boleslavi ve znamení důležitých elektrických novinek. Nejprve v polovině roku přijede malý městský crossover Epiq, na podzim dorazí dosud vůbec největší rodinná škodovka. Bude mít sedm míst a její sériová podoba se podle šéfa Škodovky nebude moc lišit od konceptu Vision 7S, který automobilka ukázala před třemi lety.

Tento týden však značka překvapila odvážně střiženým konceptem elektrického kombíku, který představuje další fázi vývoje nového stylu Modern Solid pro příští dekádu. „Od roku 2016 jsme lídrem na trhu v segmentu kombi,“ řekl Zellmer při jeho premiéře. Významný podíl na tomto úspěchu má Octavia, kterou si ve čtyřech generacích pořídily čtyři miliony motoristů.

Rodinné elektrické kombi v podobě, v jaké se tento týden představilo v Mnichově, směřuje Škoda na roky 2029 nebo 2030. Na otázku, zda to není pro lídra trhu pozdě, Zellmer odpověděl, že si to nemyslí. „Když se podíváte na současné modely Octavia a Superb, oba jsou zákazníky velmi dobře přijímány a daří se jim skvěle. V jejich případě ještě plánujeme facelift i modernizaci softwaru, pracujeme i na plug-in hybridní verzi Octavie s elektrickým dojezdem kolem 100 kilometrů, kterou uvedeme v roce 2027. To je pro tuto dekádu, myslím si, velmi dobrá nabídka,“ míní šéf Škody.

Až do závěru dvacátých let míří Škoda s elektrickou Octavií i proto, že má na auto vysoké požadavky. „Nová platforma umožní dlouhý dojezd a částečně autonomní jízdu. Jak už jsem řekl při premiéře, chceme nabídnout auto, kde bude zákazník po dlouhé jízdě odpočatější než před ní. Což u aut, jak je známe dnes, není,“ říká Zellmer, jehož služebním autem je Kodiaq v plug-in hybridní verzi.

Načasování do závěru dekády je podle Zellmera důležité také kvůli vyjasnění legislativy související s autonomní jízdou. A také proto, že transformace automobilového průmyslu na elektrická vozidla probíhá pomaleji, než bylo původně v plánu. „Pro rok 2030 jsme počítali se 70procentním podílem bateriových aut, ale to se nestane. Zákazníci nejsou na přechod k elektromobilitě připraveni v míře, jakou jsme předpokládali. Myslím tím nejen nás jako Škodu nebo koncern, ale automobilový průmysl obecně. Proto je dnes tak důležité zachovat si flexibilitu v plánování i výrobě,“ zdůrazňuje.

Protože turbulentní současnost neumožňuje automobilkám plánovat na dlouhé roky dopředu, ani šéf Škody nemá v tuto chvíli jasno, zda přijde ještě pátá generace Octavie se spalovacím motorem. „Záleží na tom, jak se Evropská komise postaví k roku 2035. Pokud k tomuto datu mají spalovací auta opravdu skončit, pak nemá cenu vyvíjet kompletně novou generaci. Jisté ale je, že vyjasnění situace musí přijít rychle, abychom měli dostatek času na vývoj.“ V odpovědi na otázku, co by bylo pro Škodu výhodnější, zda k tomuto datu výrobu spalovacích ukončit, nebo u ní naopak zůstat, má Zellmer naopak zcela jasno: „Pokud po nás zákazníci budou chtít spalovací motory, pak to není otázka nákladů. Dostanou to, co chtějí.“

Zellmer v rozhovoru odpovídá i na otázku, zda na chystaném městském elektromobilu dokáže automobilka vytvořit zisk, když výroba malého Citiga před pěti lety generovala ztráty, kvůli kterým auto po roce z nabídky zmizelo. „Na stěžejních trzích chceme Epiq nabídnout za cenu spalovacího Kamiqu, to ale bohužel neznamená, že na obou vozech máme i stejné marže. Materiálové náklady na výrobu elektrického auta jsou stále ještě podstatně vyšší než u modelu se spalovacím motorem. Tvorba zisku je ale cíl, který jsme deklarovali,“ vysvětluje Zellmer. Cena modelu Epiq bude v Česku začínat kolem 600 tisíc korun, což odpovídá ohlášeným 25 tisícům eur.

Trakční baterie pro elektrická auta od dob, kdy elektrické Citigo přišlo na trh, přece jen zlevnily. U menších modelů navíc automobilky stále častěji používají lithium-železo-fosfátové baterie (LFP), které jsou méně nákladné než typ NMC složený z lithia, niklu, manganu a kobaltu. Dražší NMC baterie, které dnes Škoda používá v modelech Elroq a Enyaq, mají oproti LFP verzím vyšší hustotu, do článků stejné velikosti se v jejich případě vejde o něco více energie. Jsou ale zároveň i dražší.

Klaus Zellmer v rozhovoru potvrdil, že Epiq bude první škodovka, kde se objeví obě dvě verze: Menší baterie s kapacitou 38 kWh dostane LFP chemii, zatímco větší s 56 kWh využitelné energie zůstane u NMC. „I to je signifikantní příklad, jak můžeme snížit výrobní náklady,“ uvedl šéf Škody s tím, že základní verze Epiqu s LFP baterií přijde na trh o něco později. S větší baterií, u které je však nutné počítat také s vyšší cenou, by měl Epiq na jedno nabití urazit kolem 425 kilometrů.

Podíl.