Zdražení pohonných hmot má dva zdroje. Jakmile bylo jasné, že válka nějakou dobu potrvá, došlo všem, že bude celkově méně ropy, a tudíž bude dražší. Pohonné hmoty proto logicky zdražily, aby nedošly. Aby je lidé nevykoupili v panice. Byl to preventivní důvod. I když to byly benzín a nafta vyrobené ještě z „levné“ ropy. Postupně ale původní levná ropa dochází a zvyšuje se poměr té už zdražené ropy. A kvůli tomu pořád – i když nesrovnatelně pomaleji – pokračuje zdražování. Není to tím, že si někdo mastí kapsu.
Evropa má prázdné zásobníky, plynová pole v Kataru se stala terčem íránských raket a tankery s plynem pro Evropu ještě na moři přeplácejí asijské státy. Nehrozí Evropě nedostatek plynu? „Dokud se loď nepřipojí na odběrnou stanici a nezačne vypumpovávat zkapalněný plyn, tak ji pořád ještě může někdo přeplatit,“ vysvětluje Bartoň. Nedostatek plynu nám ale podle něj nehrozí. „Dokonce nám zatím nehrozí, že by se zásadním způsobem zvyšovaly ceny nových fixů pro zákazníky. Teď to odnášejí jenom firmy, které musí často platit okamžité ceny.“ A ceny plynu na příští topnou sezonu závisí na tom, jak se situace vyvine.
Válka v Zálivu zamává cenami mnoha dalších komodit včetně potravin. Ze zemního plynu se vyrábějí plasty. Jsou k tomu potřeba obrovské průmyslové podniky, které sídlí tam, kde je hodně levného plynu – v Perském zálivu. „A plasty potřebujeme ke všemu, jen se rozhlédněte po studiu a uvidíte, co všechno je z plastu,“ vysvětluje Bartoň. „Ze zemního plynu se vyrábí i močovina, kterou dáte dohromady s dusíkem, a máte hnojivo.“
„A toho potřebujete hodně i v České republice, protože máme zdevastovanou půdu, třeba i kvůli státním dotacím na řepku. Řepka je vlastně nejvíc půdu ničící plodina, jakou si můžeme vůbec představit. Takže čím víc máme řepky, tím víc musíme hnojit, dodávat tam zpátky ty živiny.“ To znamená, že kromě dražší nafty do traktorů se na cenách potravin podepíše i dražší hnojivo.
