Uvnitř klíčových státních institucí probíhá podle zjištění Aktuálně.cz intenzivní diskuse o podobě české zahraniční politiky. Redakce získala návrh nové koncepce Černínského paláce a znění zásadních připomínek k ní. Resort ministra zahraničí Jana Lipavského je musí vypořádat tak, aby dokument předložil ke schválení vládě ještě v tomto volebním období.
V Evropě naplno propukla migrační krize, americkým prezidentem byl Barack Obama a Rusko vedlo proti Ukrajině válku „jen“ na východě země. Psal se rok 2015. Ve stejném roce vznikla zahraniční koncepce České republiky, která je platná dodnes. Obvykle se má přitom aktualizovat jednou za pět let.
Nová strategie vzniká až nyní. Česku má sloužit jako hlavní vodítko, jak chápat hlavní trendy světového dění, jak se k nim vztahovat a jak se má Česká republika na globální scéně chovat. Černínský palác pustil dokument do prostředí státní správy v první půlce února, aby se k němu ostatní ministerstva a instituce vyjádřily.
Shodou okolností to bylo ve stejnou chvíli, kdy americký prezident Donald Trump a jeho zástupce J. D. Vance začali otevřeně zpochybňovat transatlantickou vazbu. A právě současná podoba Spojených států a české pozice k nim je tím nejdůležitějším, o čem se v souvislosti s koncepcí tuzemské zahraniční politiky diskutuje.
„Koncepce nemusí být aktuální“
„V současné době dochází k zásadním mezinárodněpolitickým jednáním a procesům s velkou dynamikou a s potenciálem výrazného dopadu na východiska materiálu, které mohou znamenat jednu z nejvýraznějších změn mezinárodních vztahů v posledních desetiletích,“ zní připomínka ministerstva práce a sociálních věcí.
Podle resortu ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jsou hlavními proměnnými jednání USA a Ruska o ukončení ruské agrese na Ukrajině, nová americká obchodní politika zosobněná zvýšením cel i vůči Evropské unii a ochlazení vztahu Spojených států ke spolupráci v rámci NATO. Ničemu z toho se návrh koncepce nevěnuje.
„V době svého schválení tak zřejmě nemusí být úplně aktuální. Kromě toho navrhujeme, aby se koncepce podrobněji zabývala pozicí České republiky k probíhajícímu procesu posunu mezinárodní politiky a mezinárodních vztahů směrem k multipolárnímu světovému řádu,“ uvádí Jurečkovi úředníci.
Černínský palác pro Aktuálně.cz uvedl, že část výše uvedeného se v konečné verzi projeví. Byť z vyjádření mluvčí Mariany Wernerové plyne drobné „ale“. „Potřeba zodpovědnosti evropských spojenců za bezpečnost na evropském kontinentu bude součástí koncepce. Zároveň platí, že je to dokument obecného charakteru pracující více s trendy než s aktuálním děním.“
Pomíjená hrozba islámského terorismu
Ministerstvu vnitra zase chybí v dokumentu větší důraz ve vymezení se vůči imperiálním ambicím Ruska. Resort ministra Víta Rakušana (STAN) proto navrhuje formulaci, že je v našem životním zájmu, aby v agresi vůči Ukrajině neuspělo a od „aktuálně probíhající i budoucí agrese v Evropě bylo účinně odstrašeno či zneschopněno.“
Současně je podle vnitra při chápání Afriky jako čím dál důležitějšího světového aktéra a budování vztahu k ní nutné si uvědomit, že Afrika je hřištěm regionálního nebo geopolitického soupeření vojenskými i jinými prostředky včetně antizápadní propagandy, „především ze strany Ruska a Číny“. Právě dovětek o dvou diktaturách v dokumentu schází.
Globální řád je zpochybňován
Aktuálně.cz přináší výběr některých hlavních postulátů z nového návrhu koncepce zahraniční politiky.
„Globální řád, vycházející z uspořádání po II. světové válce a spočívající na zásadách Charty Organizace spojených národů (OSN) a mezinárodního práva, z uspořádání kodifikovaného závěrečným aktem z Helsinek v roce 1975 a systému dohod a opatření na budování důvěry v oblasti kontroly zbrojení, je čím dál více zpochybňován.“
„V Evropě skončilo dlouhé období míru. Na našem kontinentu i ve světovém měřítku jsme svědky stále častějších konfrontací, přímých i zástupných válečných konfliktů. Agrese Ruska proti Ukrajině představuje zlom s hlubokými a dlouhodobými důsledky pro Česko, Evropu, euroatlantický prostor i celé mezinárodní společenství.“
„Česko se bude ve spolupráci se svými spojenci a partnery zasazovat o zajištění odpovědnosti Ruska za spáchané zločiny na Ukrajině. Vhodnými nástroji k tomu jsou např. Mezinárodní trestní soud, Zvláštní tribunál pro zločin agrese a Registr škod při Radě Evropy.“
„Česko bude rozvíjet i svoje další strategická partnerství, zejména s Francií, Indií, Itálií, Izraelem, Japonskem, Korejskou republikou, Německem, Polskem, Rumunskem, Ukrajinou a Velkou Británií, s cílem dosáhnout v nich co největšího počtu konkrétních výsledků.“
„Česko se bude podílet na řešení otázek týkajících se kontrolních režimů zbraní hromadného ničení, cílů udržitelného rozvoje, změny klimatu, umělé inteligence, nových technologií či mírového využití vesmíru.“
Rakušanův resort by také rád zanesl do koncepce, že je nutné utužovat vnitřní bezpečnost a odolnost Evropské unie. Pevnou součástí této snahy má být „posílení unijní hraniční infrastruktury se zvláštním zřetelem na instrumentalizaci (cílené vyvolávání, pozn. aut. ) nelegální migrace na východní pozemní hranici EU.“
Úřad vlády má zase za to, že strategie pomíjí další hrozbu pro Západ. Tou je politický islamismus a islámský terorismus „často namířený proti civilnímu obyvatelstvu Evropy (a USA), jak plyne ze statistik násilných trestných činů některých zemí západní Evropy, které přijaly migranty především z islamistických zemí.“ Žádá také od Černínského paláce větší podporu premiéra při koordinaci evropské politiky vlády.
Snaha o nadstranickou strategii
Připomínkovat nový návrh koncepce se mohlo do 26. února. Úkolem Černínského paláce je se s námitkami vypořádat tak, aby vláda strategii schválila. Předpokládá se, že Lipavský dokument kabinetu Petra Fialy (ODS) předloží k projednání během jara. Podle zvyklostí by měl zůstat v platnosti dalších pět let.
„Naším cílem je mít koncepci, která je nadstranická. Zahraniční politika by měla být při změnách vlád stabilní. Přispívá to ke kredibilitě země, která je nutná k úspěšnému prosazování zájmů,“ odpověděla mluvčí Wernerová na dotaz, proč ministerstvo přišlo s návrhem koncepce pár měsíců před volbami.
Strategie je podle mluvčí závazná pro resort zahraničí, má ale sloužit i jako mantinel pro další aktéry zahraniční politiky, jako je premiér či prezident. Podle informací Aktuálně.cz Černínský palác navzdory běžné lhůtě neaktualizoval koncepci v roce 2020, protože prý tehdy bylo vyloučené najít přijatelnou verzi pro resort, tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) a prezidenta Miloše Zemana.
