Dali jste si k snídani klobásku, k obědu fast food, večer pár piv u televize a celý den jste strávili u počítače? Gratulujeme. Právě jste si výrazně zvýšili riziko rakoviny. A přitom ani nemusíte kouřit nebo mít v rodině onkologické onemocnění. Špatná strava, sedavý životní styl, obezita a nadměrná konzumace alkoholu patří mezi největší spouštěče tohoto civilizačního zabijáka.
Přitom stačí docela málo: více pohybu, vyvážená strava a k tomu pravidelné preventivní prohlídky a screening.
Boj proti rakovině v Česku se dynamicky vyvíjí a medicína zažívá doslova revoluci, od přesnější diagnostiky přes cílenou a imunologickou léčbu až po vývoj vakcín. Statistiky jsou však stále tvrdé: rakovina je druhou nejčastější příčinou smrti a stojí za čtvrtinou všech úmrtí v Česku.
Dobrá zpráva je, že šance na vyléčení nebo dlouhodobé přežití jsou vyšší než kdy dřív. Jenže bez aktivního zapojení samotných lidí – ať už do prevence, nebo změny životního stylu – ani nejmodernější medicína nezvládne všechno. Týdeník Ekonom proto prozkoumal, na co by lidé měli dbát, aby se rakovině vyhnuli.
Už to není rozsudek smrti
Se zhoubným novotvarem se v Česku předloni nově setkalo přes 50 tisíc mužů a takřka 45 tisíc žen. To je zhruba dvaapůlkrát více než v roce 1980. Nepříjemný trend bude zřejmě pokračovat, podle odhadů OECD stoupne do roku 2040 počet případů rakoviny o dalších 16 procent. Vedle kožních nádorů patří mezi onkologická onemocnění s nejvyšším počtem nových případů rakovina prostaty u mužů a rakovina prsu u žen. Následuje rakovina tlustého střeva a konečníku a rakovina plic.
Statistiky přinášejí i dobré zprávy. Úmrtnost na rakovinu klesla v Česku za poslední čtvrtstoletí o 36 procent u mužů a o 28 procent u žen. Jinými slovy, pokud už někdo rakovinu dostane, má mnohem lepší šance na přežití než na konci 90. let minulého století. Je to výsledek kombinace přesnější diagnostiky, moderních léčebných metod a širšího zapojení screeningových programů. Současně s tím roste počet lidí, kteří se s onkologickým onemocněním během života setkají. Podle údajů OECD se v předchozím desetiletí takzvaná prevalence zvýšila o 27 procent, což je více než průměr EU.
Foto: Týdeník Ekonom
Na první pohled se může zdát zvláštní, že rakovina přibývá, přestože úmrtí klesají. Důvod je jednoduchý: lékaři dokážou nádor odhalit dříve a léčit účinněji, takže lidé s nemocí žijí déle. Navíc stárnutí populace znamená, že je víc lidí v rizikovém věku. Celkový počet pacientů tak roste, aniž by se rakovina stala častější jen kvůli špatnému životnímu stylu. V tom není Česko výjimkou, jde o typický trend vyspělých zemí. Rakovina se stále častěji mění v nemoc, se kterou se dá žít dlouhodobě, místo aby byla automatickým rozsudkem smrti.
Přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka Petra Tesařová připomíná, že během posledních 15 let se prognóza většiny druhů rakoviny zlepšila. Největší posun nastal u nádorů, které lze odhalit včas, tedy například prsu, prostaty, štítné žlázy či melanomu kůže. A také u hematologických onemocnění díky cílené léčbě a imunoterapii. Pokrok je však nerovnoměrný. „Zhoubné nádory jako karcinom slinivky břišní, jater, jícnu a mozku mají i nadále špatnou prognózu, i když se situace alespoň postupně zlepšuje,“ říká Tesařová. Prognóza pacientů se podle ní zlepšuje rychleji než v minulých letech.
Odhoďte stud a nechte se vyšetřit
Jedním z nepříznivých trendů je, že rakovina přestává být nemocí starších ročníků. V posledních letech roste výskyt také u mladých lidí, a to zejména rakoviny tlustého střeva. Zatímco u starších pacientů výskyt stagnuje nebo klesá, u lidí do 55 let se za posledních dvacet let zdvojnásobil. Často za tím není genetika ani nezdravý životní styl. Příčiny se hledají ve změnách střevního mikrobiomu, průmyslově zpracovaných potravinách, pesticidech, užívání antibiotik v dětství či porodu císařským řezem. A také v nadměrném stresu či poruchách spánku.
Foto: Týdeník Ekonom
„Mladší pacienti mají u konkrétních onkologických diagnóz často agresivnější formy, což platí i pro kolorektální karcinom a karcinom prsu,“ upozorňuje ředitel pražské Nemocnice Na Františku David Erhart. Na druhou stranu jsou podle něj rizika související s operací jako takovou u mladší populace menší. Souvisí to s jejich fyzicky vyšší kapacitou k hojení. Přesto mohou být důsledky léčby fatálnější po psychické stránce – mladí lidé jsou v produktivním věku, vychovávají děti a vedou aktivní život.
Experti považují za největší problém stále velmi vysoký podíl zhoubných nádorů, které jsou diagnostikovány pozdě, v pokročilém klinickém stadiu. V Česku je pět hlavních onkologických screeningů, které pomáhají odhalit rakovinu včas: prsu (ženy od 45 let), děložního hrdla (ženy od 15 let), prostaty (muži od 50 let), tlustého střeva (muži a ženy od 50 let, nově posouvaný na 45 let) a plic (rizikoví kuřáci ve věku 55 až 74 let). Účast je dobrovolná, ale pravidelné kontroly výrazně zvyšují šanci na včasné odhalení onemocnění a úspěšnou léčbu.
Přestože statistiky ukazují, že screeningy pomáhají snížit u daných typů rakoviny úmrtnost, účast je poměrně nízká. Například kolonoskopii, která umí dobře odhalit rakovinu tlustého střeva i v časných stadiích, využívá jen čtvrtina cílové skupiny. U mamografu pro prevenci rakoviny prsu je to přibližně 60 procent žen ve věku 45 až 69 let. Lidé na prevenci často nechodí, protože v danou chvíli nemají žádný zdravotní problém nebo protože by jim to zabralo čas v přeplněném diáři. „Nevnímají vyšetření jako něco, co se jich týká,“ říká Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se věnuje vzdělávání veřejnosti v oblasti životního stylu.
Vliv mají také obavy, někteří lidé se bojí samotného vyšetření, například bolesti, jiní spíše negativního výsledku. „Nezřídka se setkáváme s tvrzením: „To raději nechci vědět‘,“ říká Šédová. S tím, že nastal čas určité vyšetření podstoupit, může pomoci aplikace Preventivka, kterou poskytuje Loono. A v budoucnu také aplikace EZkarta ministerstva zdravotnictví.
Jak se vyhnout rakovině
Zhoubné nádory jsou civilizační nemoci, ovlivněné faktory spojenými s moderním životním stylem, jako je kouření, alkohol, obezita, nedostatek pohybu, nezdravá strava a některé infekce.
Přispívají k nim také vlivy prostředí, například znečištění ovzduší, karcinogeny v potravinách nebo nadměrné slunění. „Epidemiologická data naznačují, že 40 až 50 procent případů rakoviny v bohatších zemích lze připsat právě těmto ovlivnitelným faktorům. Komplexní prevence může podstatně snížit výskyt a úmrtnost na rakovinu na celém světě,“ říká Tesařová. Prevence rakoviny podle Tesařové začíná už v dětství. „Zdravé návyky životního stylu se upevňují výchovou odmalička,“ říká.
Důležitou roli hrají pediatři: sledování váhy dítěte, očkovací program a osvěta ve školách. U dospívajících jsou klasická varování málo motivující, proto kampaně lépe fungují, když upozorňují na estetické dopady kouření a alkoholu či jejich společenskou nepřijatelnost, ideálně prostřednictvím důvěryhodných osobností.
Podle Šédové by pomohly i systémové změny. „Musíme se soustředit zejména na edukaci, a to především u rizikových skupin v nízkopříjmových regionech. Důležité je také posílení výchovy ke zdraví ve školách a využívání pozitivní motivace,“ říká. S tím souvisí i zlepšení dostupnosti péče. Každý by měl mít svého praktického i zubního lékaře, každá žena svého gynekologa. „V průběhu covidové pandemie počet preventivních prohlídek významně klesl, proto následně došlo k jejich nárůstu,“ dodává Šédová.
Foto: Týdeník Ekonom
V období dospívání se doporučuje zavést samovyšetřování prsů u dívek a kontrolu varlat u chlapců. V dospělosti je následně důležité sledovat varovné příznaky, jako jsou hmatné boule, nevysvětlitelné hubnutí, bolesti či změněná znaménka. Osoby s genetickou predispozicí nebo chronickými nemocemi spojenými s vyšším rizikem rakoviny, jako je například cukrovka či revmatoidní artritida, by měly být sledovány specializovanými ambulancemi.
Mimo jiné to znamená, že je třeba dobře znát rodinnou historii. „Pozornost je potřeba zaměřit na rodiny, kde se stejná zhoubná nádorová onemocnění často opakují, na rodiny, ve kterých se nádor vyskytuje v každé generaci, a na rodiny, kde se nádory vyskytují před padesátkou,“ říká klinická onkoložka Zuzana Bielčiková. Pro ženy s rodinnou anamnézou karcinomu prsu je například vhodné zvážit časnější mamografii.
Zcela klíčový je však zdravý životní styl. „Alkohol, kouření a obezita jsou a budou nejčastějšími rizikovými faktory pro vznik zhoubných nádorů, přesto jejich výskyt v populaci neklesá. Zájem o zdravý život je v souladu se zájmem o prevenci. Jsem přesvědčen, že oba přístupy mohou rostoucí incidenci nádorů nejen zpomalit, ale i snížit,“ domnívá se Erhart.
Jasný životní styl
Onkoložka Tesařová formuluje jasný program: doporučuje vyhýbat se kouření (včetně pasivního), udržovat zdravou tělesnou hmotnost po celý život, pravidelně se věnovat fyzické aktivitě. „Dospělí by se měli snažit alespoň o 150 až 300 minut středně intenzivní nebo 75 až 150 minut intenzivní aktivity týdně. Ale optimální je více. Děti a dospívající by měli být aktivní alespoň hodinu denně,“ doporučuje Tesařová.
Upozorňuje na význam pestré stravy bohaté na zeleninu, ovoce, celozrnné výrobky, luštěniny a ořechy, s omezením červeného a průmyslově zpracovaného masa, slazených nápojů a vysoce zpracovaných potravin. Dále je vhodné omezit konzumaci alkoholu, chránit se před nadměrným UV zářením, účastnit se doporučených očkovacích programů (například papilomavirus, hepatitida B) a screeningů podle věku a rizika a minimalizovat expozici známým karcinogenům v práci či životním prostředí. „Dodržování všech těchto doporučení je spojeno s podstatným snížením celkového výskytu rakoviny a úmrtnosti na ni, což prokázaly rozsáhlé klinické studie i jejich metaanalýzy,“ říká onkoložka.
Na rady ohledně životního stylu lidé nesmějí zapomínat, i když vakcíny proti rakovině, prevence či personalizované léčebné neoantigeny přinášejí nové naděje v boji s nádory. Každý z nás má ve svých rukou klíč, jak výrazně snížit riziko této civilizační nemoci.
