Se začátkem prázdnin a dovolených více lidí vyráží do přírody. Výlety, procházky či kempování ale přináší i vyšší riziko nákazy nemocemi, které přenášejí klíšťata. V některých místech je nakažené každé druhé. Odborníci radí, jak se před klíšťaty chránit. A jak postupovat, když už se na člověka přisaje.
Zdroj: ČHMÚ
Co dělat, když klíště chytím?
„Po každém návratu z přírody je třeba se důkladně prohlédnout a případně co nejrychleji odstranit přisátá klíšťata,“ radí Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu. „U boreliózy se uvádí, že pokud je klíště přisáté méně než 24 hodin, riziko přenosu patogenu je nízké,“ uklidňuje.
Kontrola a rychlé odstranění klíštěte jsou tedy zásadní. „Klíště je třeba vyviklat pomocí pinzety nebo speciálních kleštiček. Po odstranění ránu vydezinfikovat a klíště spláchnout nebo spálit. Hlavně ho nerozmáčknout,“ popisuje Kulma.
Kdy se obrátit na lékaře?
I po odstranění klíštěte by lidé měli sledovat nejen místo přisátí, ale i svůj zdravotní stav. Pokud se objeví horečka, bolest hlavy, závratě nebo zvracení, je důležité vyhledat lékařskou pomoc, protože tyto příznaky mohou signalizovat klíšťovou encefalitidu.
„Příznaky boreliózy bývají zpočátku kožní a vznikají několik dní po přisátí. Jde o zvětšující se zarudnutí, které má smysl ukázat lékaři, pokud je větší než 4 až 5 centimetrů,“ vysvětluje lékařka Pavlína Filipová z infekčního oddělení nemocnice v Českých Budějovicích. „Malinký červený flíček v místě přisátí je obvykle jen lokální zánětlivá reakce, ale zvětšující se zarudnutí může naznačovat boreliózu,“ dodává.
Jaké nemoci klíšťata přenášejí?
Klíšťata mohou přenášet různé nemoci. Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které zasahuje centrální nervový systém. První fáze má příznaky podobné chřipce, druhá fáze může vést k závažným komplikacím nervového systému. „Encefalitida má celou řadu možných průběhů, většina z nich je méně závažných, ale každoročně na ni několik lidí zemře,“ uvádí Filipová.
Lymská borelióza je bakteriální infekce, která se projevuje červenou skvrnou kolem místa přisátí klíštěte. Neléčená borelióza může vést k poškození kloubů, srdce a nervového systému. Léčba antibiotiky je účinná, pokud je zahájena včas. „Další onemocnění přenášená klíšťaty jsou například anaplazmóza a babezióza. Ta jsou ale méně častá a méně závažná, také se léčí antibiotiky,“ dodává lékařka.
Jak se klíšťatům vyhnout?
Problémům se lidé mohou vyhnout tak, že se s klíšťaty nesetkají. To jde ale venku těžko, klíšťata totiž žijí skoro všude. „Mezi nejrizikovější místa patří například vlhčí části lesa, kde roste tráva,“ říká Kulma. Často se vyskytují i v okolí cest, zejména když do nich přesahuje tráva nebo větve. Běžné jsou také v městských parcích. „Klíšťata jsou v podstatě všude, kde je vlhkost, a když svítí slunce, zalezou se schovat třeba do hrabanky z listí,“ dodává.
Právě městské parky jsou podle Kulmy nejrizikovější, protože klíšťata tam jsou častěji nakažená. „Promořenost bakteriálními patogeny v městských parcích je zpravidla vyšší než ve volné přírodě,“ upozorňuje Kulma. V parcích zaznamenal při svých pozorováních u tří až pěti klíšťat z deseti nějakou bakterii, která by mohla způsobit nemoc. V lese bylo potenciálně nebezpečné jen každé desáté klíště. „Je to z jednoduchého důvodu. V městském prostředí je méně hostitelů. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se tam patogen vyskytuje,“ vysvětluje.
Jak se bránit?
„Nejlepší prevencí proti klíšťové encefalitidě je řádné očkování, které se skládá ze třech dávek. V prvním roce se dávají dvě dávky vakcíny, třetí očkování je za rok. Když má člověk kompletní tři dávky, je imunní nejméně tři roky,“ říká Filipová. Lidé nad 60 let by se měli nechat přeočkovat každé tři roky, protože hůře snášejí průběh nemoci, která může být pro ně život ohrožující. Ročně na encefalitidu umírají v Česku jeden až tři lidé.
Na další onemocnění ale vakcína neexistuje. „Jedinou možnou prevencí proti bakteriálním patogenům je používání repelentů přímo na kůži nebo na oblečení,“ vysvětluje Kulma. Doporučuje repelenty s účinnými látkami IR3535, ikaridin nebo PMD, které mají účinnost několik hodin.
„Vyhněte se přírodním repelentům nebo náramkům s přírodními látkami, které slibují účinnost několik týdnů až měsíců, protože ty zpravidla moc dobře nefungují,“ upozorňuje odborník. Jako vhodné zmiňuje také permethrinové repelenty, které klíšťata nejen odpuzují, ale i zabíjejí. Ty jsou však vhodné jen pro aplikaci na oblečení, nikoliv na kůži.
Kdy si dát největší pozor?
Klíšťata jsou nejaktivnější na jaře a na podzim, v létě jejich aktivita opadá. „Jsou mimořádně aktivní, když je vlhko. Teď vlhkost klesá a zvyšuje se teplota,“ říká Kulma a vysvětluje tak, proč v posledních dnech dochází na většině území spíše k uklidnění situace. „Máme šest lokalit, které každý měsíc procházíme s bílou vlajkou. Na konci června jsme na tu vlajku dohromady nasbírali 109 klíšťat. V květnu to bylo 295 a v dubnu 183,“ uvádí. V létě je podle něj největší riziko brzy ráno nebo pozdě večer, když padá rosa a vzduch je chladnější a vlhčí.
Video: První příznaky – klíšťová encefalitida a lymská borelióza
První příznaky – infektolog Milan Trojánek o klíšťové encefalitidě a lymské borelióze | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
