V okolí Idlibu se nachází mnoho archeologických nalezišť z doby bronzové a římské éry, včetně tzv. mrtvých měst – opuštěných osad, které jsou zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ve středověku bylo město důležitým obchodním uzlem na Hedvábné stezce. Idlib je nyní domovem asi tří milionů lidí, mnozí z nich jsou vysídlenci, kteří uprchli před boji v jiných částech Sýrie.
Do města se poprvé v životě vydal také mladý Syřan Ajúb Smadi. Podle jeho slov je Idlib místem kontrastů. Nedaleko od sebe je možné natrefit na luxusní obchodní centrum a o pár ulic dál na uprchlický tábor. „Velkým rozdílem oproti Sýrii, kterou znám, je elektřina. To znamená, že se jim denně nespíná na pouhých pár hodin jako nám. Ekonomicky se mají lépe než my,“ popisuje Ajúb.
Jeho svědectví přitom odporuje tvrzení OSN a dalších humanitárních organizací, které dlouhodobě upozorňovaly, že oblast Idlibu trpí nedostatkem potravin, vody a lékařské péče.
Povstalecká skupina HTS, která loni v prosinci převzala kontrolu nad Sýrií, spolupracovala s Tureckem při bojích proti Kurdům. Turecko to ospravedlňuje ochranou svých hranic. Zpravodajské agentury přitom informují, že Turecko kooperuje s HTS nejen v boji proti Kurdům, ale svůj podíl má i na bleskovém postupu povstalců vůči režimu svrženého prezidenta Bašára Asada. Kromě vojenské pomoci je Ankara také hlavním odesílatelem humanitární pomoci. V Idlibu se aktuálně neplatí ani syrskou librou, nýbrž tureckou lirou.
„Idlibský životní styl je konzervativnější. Nepijí tam alkohol a ženy nosí hidžáb,“ říká o tamních poměrech Ajúb. Na Západě se často diskutuje o kvalitě občanských práv a svobod pod správou povstalecké skupiny HTS. Než se rozhodla osamostatnit, její mateřskou organizací byla al-Káida. Experti často poukazují na pravidla, k nimž se současní lídři HTS uchylovali, jako bylo třeba právo šaría.“
Nemyslím si, že by nová vláda chtěla poměry v Sýrii nějak měnit. Damašek je liberální a myslím, že bude spíše ovlivňovat Idlib, než že by Idlib ovlivnil Damašek,“ uzavírá Ajúb Smadi.
