Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jednomyslně schválila odvolání šéfa vnitřní zpravodajské služby Šin Bet Ronena Bara. Ve funkcí má skončit 10. dubna. Netanjahu kabinetu sdělil, že v Bara ztratil důvěru po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael v říjnu 2023. Je to poprvé v izraelských dějinách, co vláda odvolala šéfa Šin Bet. Bar uvedl, že krok vlády neodpovídá pravidlům a je nepodložený. Proti jeho chystanému odvolání se v Jeruzalémě protestovalo a kritizovala ho i opozice.
Původně vláda podle webu Times of Israel (TOI) plánovala Bara odvolat ke 20. dubnu, ale následně rozhodla o termínu 10. dubna. Pokud se za něj podaří najít náhradu dříve, mohl by podle vlády z funkce odejít ještě před zmíněným datem.
Netanjahu před hlasováním podle ToI označil Bara za příliš „měkkého“ s tím, že není „tou správnou osobou“, která by měla Šin Bet napravit. Dodal, že rozhodnutí učinil 7. října 2023 po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael a během následujících jednání o propuštění rukojmí unesených palestinskými teroristy.
„Diplomatická jednání vedu už mnoho let,“ uvedl Netanjahu podle ToI. „Měl měkký přístup a nebyl dostatečně agresivní,“ poznamenal o Barovi.
Bar: Nepodložená tvrzení
Bar se jednání kabinetu nezúčastnil, zaslal však ministrům dopis, v němž uvedl, že proces jeho odvolání neodpovídá pravidlům a že důvody odvolání jsou založeny na nepodložených tvrzeních, píše agentura Reuters.
V uplynulých třech dnech v Izraeli lidé vyšli do ulic na protest proti záměru Bara odvolat a proti obnovení izraelských úderů v Pásmu Gazy po dva měsíce trvajícím příměří v situaci, kdy na tomto palestinském území zůstává v zajetí 59 izraelských rukojmí, z nichž je naživu podle odhadů 24.
Izraelská policie ve čtvrtek pozdě večer použila během protestů vodní děla a zatkla několik lidí poté, co v Tel Avivu a v blízkosti premiérova sídla v Jeruzalémě došlo k potyčkám, při nichž se podle policie desítky protestujících pokusily prorazit bezpečnostní kordony.
Bar vládu kritizoval
S Barem měl premiér dlouhodobě spory mimo jiné i proto, že Bar jako člen vyjednávacího týmu tlačil loni na rychlé uzavření příměří kvůli záchraně rukojmí a kritizoval také vládu, že dostatečně nepostihuje násilí židovských osadníků na okupovaném Západním břehu vůči palestinských obyvatelům. Záměr odvolat Bara v době války kritizovala i opozice a šéfové dvou stovek velkých izraelských firem.
Bývalý izraelský ministr obrany a šéf opoziční pravicové strany Israel Bejtejnu (Izrael je náš domov) Avigdor Lieberman na rozhodnutí Bara odvolat podle ToI reagoval slovy, že „to je přesně, o čem sní naši nepřátelé“. Dodal, že premiér Netanjahu na sebe měl vzít odpovědnost po událostech ze 7. října 2023, rezignovat a chtít to samé od dalších, kteří útoku nezabránili.
Opoziční lídr Jair Lapid poznamenal, že vláda rozhodla o odvolání Bara čistě kvůli „katarské kauze“. Ta se týká několika Netanjahuových spolupracovníků, které začala tajná služba Šin Bet před několika týdny vyšetřovat kvůli podezření, že dostávali peníze od katarské vlády za vylepšování obrazu této země, jež se mimo jiné podílí na zprostředkování jednání s Hamásem o příměří.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal Hamás útokem 7. října 2023, při němž palestinští teroristé v izraelském pohraničí povraždili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a na 250 dalších unesli do Gazy jako rukojmí. Odvetná vojenská ofenziva Izraele v Pásmu Gazy si podle údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy mezi Palestinci vyžádala více než 49 tisíc mrtvých a způsobila hlubokou humanitární spojenou s nedostatkem potravin, vody a paliva a masivními škodami v důsledku bombardování.
