Aktualizace: 30.04.2024 11:28
Tel Aviv – Šéf izraelské armády Herci Halevi v pondělí schválil definitivní plány vojenské operace v Rafáhu na jihu Pásma Gazy spolu se zřízením uprchlických táborů v jeho střední části. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu zpravodajského webu Ynet. Ta tvrdí, že nebude-li do 48 až 72 hodin uzavřena s palestinským hnutím Hamás dohoda o propuštění rukojmích výměnou za dočasný klid zbraní, bude operace zahájena. Úřady ovládané Hamásem mezitím v aktuální bilanci obětí oznámily, že v důsledku bojů od vypuknutí války loni v říjnu zahynulo nejméně 34.535 Palestinců.
Ynet bez uvedení zdroje napsal, že izraelské tanky jsou sešikovány na hranici mezi Izraelem a Gazou v blízkosti Rafáhu a čekají pouze na pokyn k zahájení problematické pozemní ofenzivy. Tu izraelská vláda považuje za poslední nezbytný krok k vymýcení bojových sil Hamásu z Pásma Gazy, což je jedním z hlavních válečných cílů Izraele. Mezinárodní společenství v čele se Spojenými státy mezitím varuje před humanitární katastrofou a hrozbou vysokých ztrát mezi civilním obyvatelstvem. V Rafáhu se před boji v severnějších oblastech skrývá více než milion uprchlíků.
V posledních dnech byly dokončeny taktické bojové plány, které zabíhají do nejmenších podrobností, napsal Ynet. Zahrnují invazi v několika fázích, která může být kdykoli zastavena nebo odložena v závislosti na pokroku v jednáních s Hamásem o propuštění rukojmích.
Zástupci Hamásu v pondělí večer opustili zprostředkované rozhovory v Káhiře a vrátí se s písemnou odpovědí na nejnovější návrh Izraele. Ten je podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena mimořádně velkorysý a Hamás by jej podle jeho soudu měl rychle přijmout. O vývoji v jednáních v pondělí večer telefonicky hovořil americký prezident Joe Biden s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním, tedy představiteli zemí, které fungují jako prostředníci v jednání mezi Izraelem a Hamásem.
Izrael vede v Pásmu Gazy proti Hamásu válku v odvetě za teroristický útok této ozbrojené skupiny a jejích spojenců z loňského 7. října, kdy bylo podle izraelských úřadů v izraelském pohraničí povražděno téměř 1200 lidí a dalších 253 uneseno. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. Izrael předpokládá, že v Pásmu Gazy zůstává 129 rukojmích unesených v říjnu, ne všichni jsou však naživu, a jejich propuštění či předání těl je předmětem současného vyjednávání.
Masivní bombardování Pásma Gazy a následná pozemní operace izraelské armády si podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, které ovládá Hamás, od října vyžádaly mezi Palestinci 34.535 životů, z toho 47 jen za uplynulý den. Dalších 77.704 lidí bylo podle této bilance zraněno. Tyto údaje nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit a nerozlišují mezi zabitými civilisty a bojovníky Hamásu. Těch podle Izraele jeho vojáci zabili nejméně 13.000.
Tisíce lidí demonstrovaly v Tel Avivu za dohodu o příměří a propuštění rukojmích
Tisíce lidí v pondělí večer demonstrovaly v Tel Avivu za dohodu izraelské vlády s palestinským hnutím Hamás o příměří v Gaze a o propuštění rukojmích držených Hamásem. Několik demonstrujících se střetlo s policií, která proti nim použila vodní děla. Někteří účastníci protestu obvinili policii z nepřiměřeného zásahu, informoval dnes server The Times of Israel (ToI).
Demonstrace se účastnili také příbuzní lidí, které Hamás unesl loni 7. října při útoku na Izrael, při němž zabil na 1200 lidí. Odvetná izraelská ofenziva v Gaze si vyžádala podle úřadů ovládaných Hamásem přes 34.000 palestinských obětí. Na pondělní manifestaci přišli i rukojmí, které Hamás koncem listopadu propustil během dosud jediného příměří v této válce. Hamás drží v zajetí ještě na 130 rukojmích, z nichž ale zřejmě už několik desítek v zajetí zemřelo.
Účastníci pondělní manifestace došli také k ústředí vládní strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua, kde se několik lidí střetlo s policií. Ta použila vodní dělo a pět osob podle ToI zatkla. Policie tvrdí, že bránila skupině demonstrantů v ilegálním protestu a snaze dostat se do ústředí Likudu.
Demonstranti také v Tel Avivu zapálili oheň před sídlem izraelské armády, kde nesli transparent s nápisem „Rafáh může počkat, rukojmí ne“. Odkazovali tak na chystanou vojenskou akci v Rafáhu na jihu Pásma Gazy, kam utekl přes milion Palestinců před boji a kde chce armáda zahájit pozemní operaci. Oblast už ostřeluje, ač ne tak intenzivně jako ostatní části Pásma Gazy, které už jsou válkou zdevastované.
Manifestace za dohodu s Hamásem a propuštění rukojmích se konají v Izraeli pravidelně, v posledních dnech zesílily zřejmě i proto, že Hamás zveřejnil videa s několika unesenými. Tento týden je na Blízkém východě opět americký ministr zahraničí Antony Blinken, který v pondělí jednal v Saúdské Arábii, dnes bude v Jordánsku a poté má odletět do Izraele. Spojené státy jsou spolu s Egyptem a Katarem prostředníkem dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
V pondělí agentura Reuters napsala, že součástí nejnovějšího návrhu je ochota Izraele souhlasit v první fázi s propuštěním méně než 40 rukojmích výměnou za palestinské vězně a ve druhé fázi příměří s „obdobím trvalého klidu“. To je kompromisní odpověď Izraele na požadavek Hamásu, který dlouhodobě požadoval trvalý klid zbraní. Po první fázi by Izrael umožnil volný pohyb lidí mezi jižní a severní částí Pásma Gazy a také by částečně stáhl své vojáky z Pásma Gazy, dodal zdroj Reuters.
Matka jednoho z unesených na demonstraci v projevu také vyzvala Netanjahua, aby si vybral mezi záchranou rukojmích a udržením se u moci. V jeho koaličním kabinetu totiž jsou i krajně pravicoví ministři, kteří jsou proti dohodě o propuštění rukojmích za cenu uzavření příměří a požadují pokračovat ve válce do úplného zničení Hamásu.
V pondělí také uspořádali tiskovou konferenci příbuzní dvou rukojmích, kteří se o víkendu objevili na Hamásem zveřejněné videonahrávce. „Žádám všechny (politiky), aby přestali mluvit a začali jednat,“ řekla dcera čtyřiašedesátiletého Keitha Siegela, jehož palestinští ozbrojenci unesli 7. října s dalšími asi 250 lidmi.
Naopak skupina příbuzných vojáků, kteří padli v této válce, v pondělí pohrozila hladovkou, pokud izraelská armáda nezahájí operaci v Rafáhu. „Nechceme, aby naši synové padli zbytečně,“ řekl jeden z rodičů, jehož syn zemřel v Gaze začátkem prosince. Dodal, že válka nesmí skončit jinak než úplným zničením Hamásu a osvobozením rukojmích.
