Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmí, informují agentury s odkazem na vyjádření premiéra Benjamina Netanjahua. Jedná se o těla Judy Weinsteinové-Hagiové a Gadiho Hagiho. Média rovněž informují o dalších izraelských úderech v pásmu. Agentura AFP s odkazem na civilní obranu kontrolovanou teroristickým hnutím Hamás uvedla, že čtvrteční nálety si vyžádaly nejméně deset životů.
Smrtící nálety ve čtvrtek podle civilní obrany mířily na dům v jihovýchodní části města Gaza, na oblast určenou pro vysídlené osoby v Chán Júnisu na jihu úzkého pobřežního pásu a na dům v Dajr Balahu ve střední části Pásma Gazy.
Humanitární nadace pro Gazu na svém Facebooku uvedla, že se její distribuční střediska neotevřou ve čtvrtek ráno, jak původně plánovala. Kdy se tak stane, chce oznámit, jakmile skončí prováděné práce. Ve středu izraelská armáda sdělila, že střediska budou uzavřena kvůli „rekonstrukci, organizačním úpravám a zlepšení efektivity provozu“.
Nejhorší z krvavých incidentů poblíž těchto center si v neděli v Rafáhu vyžádal 31 mrtvých a téměř 200 zraněných. Jeho vyšetření požadoval i generální tajemník OSN António Guterres. Server The Times of Israel ve čtvrtek napsal, že výpovědi svědků, videa z místa i analýzy expertů, o nichž informují americká i izraelská média, podporují tvrzení, že na civilisty jdoucí si pro humanitární pomoc střílela izraelská armáda.
Izrael v Pásmu Gazy zahájil vojenskou ofenzivu v říjnu 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích propuštěna velká část těchto rukojmích výměnou za palestinské vězně.
V březnu pak Izrael útoky obnovil a řadu týdnů znemožňoval jakékoli dodávky do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, od čehož ustoupil až nedávno po tvrdé mezinárodní kritice. V Gaze už v důsledku bojů přišlo o život nejméně 54 470 Palestinců a dalších na 124 700 bylo zraněno. Velké části pásma byly zcela zničeny.
