Izrael zastavil vstup humanitární pomoci do Pásma Gazy, oznámil v neděli ráno úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Podle izraelských médií to zdůvodnil tím, že palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá americký návrh na pokračování příměří. Prohlášení Netanjahuova úřadu rovněž varuje před „dalšími důsledky“, pokud bude Hamás dál odmítat tento návrh. První fáze příměří skončila v sobotu a zatím nebyly dohodnuty podmínky fáze druhé. Zastavení pomoci kritizoval také Egypt.
Hamás označil zastavení humanitární pomoci za „laciné vydírání“ a porušení dohody o příměří. Izraelský krok je podle něj „válečným zločinem“. Hamás v prohlášení také podle katarské televize Al-Džazíra vyzval zprostředkovatele dohody, jimiž jsou Katar, Egypt a Spojené státy, aby přinutili Izrael ukončit „represivní opatření“ vůči Gaze.
Podle izraelských médií Netanjahuova vláda předpokládá, že dosavadní humanitární pomoc, kterou do Pásma Gazy pustila na základě dohody o klidu zbraní od ledna, vydrží na několik měsíců.
„S koncem první fáze dohody o rukojmích a ve světle toho, že Hamás odmítl přijmout návrh (amerického zvláštního vyslance Steva) Witkoffa na pokračování rozhovorů, s nímž Izrael souhlasí, premiér Netanjahu rozhodl toto: od dnešního (nedělního) rána se zastavuje vstup veškerého zboží a dodávek do Pásma Gazy,“ citovala prohlášení Netanjahuova úřadu palestinská média. „Izrael nedovolí příměří bez propuštění našich rukojmí,“ píše se také v prohlášení.
Witkoffův návrh předpokládá, že příměří by se prodloužilo na muslimský měsíc ramadán, který začal v sobotu, a platilo by během židovského svátku pesach, který letos připadá na 12. až 20. dubna. První den prodloužení by měla být vydána polovina zbývajících rukojmí, živých i mrtvých, přičemž zbytek unesených by se na svobodu dostal po dojednání trvalého příměří. V Pásmu Gazy zadržuje Hamás a jeho spojenec Palestinský islámský džihád ještě šest desítek rukojmí, nejméně polovina z nich je ale po smrti.
Postoj teroristů z Hamásu, kteří odmítli prodloužit první fázi příměří, odsoudila Evropská unie (EU). Uvedla to v nedělním prohlášení. Sedmadvacítka se vymezila se i vůči izraelskému rozhodnutí blokovat dodávky humanitární pomoci na toto palestinské území a vyzvala k „plnému, rychlému, bezpečnému a plynulému přístupu k humanitární pomoci“ v Pásmu Gazy. „EU vyzývá k rychlému obnovení jednání o druhé fázi příměří v Pásmu Gazy,“ dodal Brusel.
Podle izraelského ministra zahraničí Gideona Saara Spojené státy postup židovského státu „přijímají a uznávají“. „Izrael je ochoten zapojit se do jednání o druhé fázi dohody o příměří s Hamásem výměnou za propuštění rukojmí,“ doplnil Saar. Dohoda o příměří přitom předpokládala, že jednání o druhé fázi příměří začne nejpozději 16. den první fáze, píše server The Times of Israel.
Vysoce postavený představitel Hamásu v neděli podle deníku Ha’arec zopakoval, že hnutí trvá na dodržení předchozího ujednání stran druhé fáze příměří, která měla aktuálně začít. Podle původní dohody, jež začala platit 19. ledna, počítala tato fáze rámcově s propuštěním zbývajících živých rukojmí, plným odchodem izraelských vojáků z Pásma Gazy a časově neomezeným zastavením bojů. Přesné podmínky nicméně měly být dohodnuty během první fáze příměří, což se nestalo. Jednání o druhé fázi začala se zpožděním tento čtvrtek v Káhiře.
K okamžitému obnovení dodávek humanitární pomoci v neděli vyzval generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. „Je nezbytné zachovat příměří a humanitární pomoc,“ uvedl podle AFP Mezinárodní výbor Červeného kříže.
Podle Kataru a Egypta je pozastavení přísunu humanitární pomoci porušením dohody o příměří ze strany Izraele. Saúdská Arábie to považuje za kolektivní trest a vydírání. Jordánsko izraelské rozhodnutí odsoudilo, uvedla AFP.
Kritika z Egypta
Egyptský ministr zahraničí Badr Abdal Áttí prohlásil, že „využívat pozastavení humanitární pomoci jako nástroje kolektivního trestu a hladovění je nepřijatelné“. Egyptský plán na obnovu Pásma Gazy, který zaručí tamním Palestincům právo zůstat ve své zemi, je hotov a bude představen v úterý, dodal podle Reuters ministr.
Plán není pouze egyptský či arabský, ale získá mezinárodní podporu a financování, uvedl v neděli v Káhiře ministr Abdal Áttí s tím, že představen bude na úterním mimořádném zasedání Ligy arabských států. Role Evropy bude stěžejní, a to především v ekonomické části obnovy, řekl ministr v průběhu tiskové konference s eurokomisařkou pro Středomoří Dubravkou Šuicovou. Plán je reakcí na návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa přesídlit Palestince z Pásma Gazy do okolních arabských států a proměnit území v „riviéru Blízkého východu“.
Abdal Áttí také zdůraznil potřebu zachovat příměří v Pásmu Gazy a zahájit jednání o jeho druhé fázi. „První fáze byla úspěšně ukončena a nyní musíme přejít k jednání o druhé fázi,“ uvedl. „Bude to těžké, ale s dobrou vůlí a politickým odhodláním toho lze dosáhnout,“ dodal.
„Izrael se může vrátit k bojům“
Podle agentury AFP dohoda o příměří obsahuje klauzuli, která má automaticky prodloužit první fázi příměří, pokud probíhá jednání o fázi druhé. Netanjahuův úřad nicméně v neděli také uvedl, že „podle dohody se Izrael může vrátit k bojům po 42. dni (skončení první fáze), pokud bude mít pocit, že jednání jsou neefektivní“. Podle úřadu izraelského premiéra Hamás dosavadní dohodu o příměří porušoval. Z toho se obviňují obě strany navzájem.
Dva palestinští představitelé obeznámení s jednáním Reuters už dříve sdělili, že Izrael odmítl vstoupit do druhé fáze dohody nebo jen zahájit jednání o ní. Místo toho dle nich Jeruzalém požaduje prodloužení první fáze příměří, které by zahrnovalo předání řady živých vězňů a těl každý týden prodloužení. Hamás to ale už dříve odmítl a trvá na dodržování dohody a zahájení druhé fáze.
Za pokračování dohody o příměří a propuštění rukojmí v neděli v Tel Avivu demonstrovaly skupinky Izraelců před domy několika ministrů Netanjahuovy vlády, napsal také Ha’arec.
Dohoda o příměří zastavila po 15 měsících boje mezi Izraelem a Hamásem a dosud umožnila stranám konfliktu vyměnit 33 izraelských rukojmí a pět Hamásem zadržovaných Thajců za zhruba dvě tisícovky palestinských vězňů.
Další vojenská pomoc Izraeli
Agentura Reuters zároveň v noci na neděli informovala, že americký ministr zahraničí Marco Rubio podepsal dokument o urychleném poskytnutí vojenské pomoci Izraeli v objemu zhruba čtyř miliard dolarů (asi 96 miliard korun).
Administrativa nového amerického prezidenta Trumpa, který se funkce ujal 20. ledna, schválila prodej vojenského materiálu Izraeli v objemu téměř 12 miliard dolarů (bezmála 300 miliard korun), uvedl také Rubio. Dodal, že Washington bude nadále využívat všechny nástroje, které má k dispozici, k naplnění dlouhodobých závazků USA vůči bezpečnosti židovského státu, včetně prostředků na obranu před bezpečnostními hrozbami.
Válku v Pásmu Gazy rozpoutal 7. října 2023 útok Hamásu a jeho spojenců na jih Izraele, kde ozbrojenci pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 jich unesli a odvlekli do Gazy. Při odvetné ofenzivě izraelské armády podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy spravovaného Hamásem zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62 tisíc lidí. Úřad ovládaný teroristickým hnutím nicméně nerozlišuje mezi civilisty a ozbrojenci a jeho údaje nelze nezávisle ověřit.
