Nestalo se tak poprvé od 10. října, kdy vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Izraelské útoky si opakovaně vyžádaly palestinské oběti mimo tzv. žlutou linii. Palestinští zdravotníci v jejich důsledku od uzavření příměří hlásili více než 370 úmrtí.
Izrael uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří teroristickou organizací Hamásem a cílí na ozbrojence tohoto palestinského hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel sdělil, že si je armáda vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v dodávce. Někteří Palestinci uvádějí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když ozbrojenci Hamásu a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládaného Hamásem zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes 80 procent obětí z řad civilistů.
První fáze 20bodového mírového plánu vstoupila v platnost 10. října. Na jeho základě Izrael propustil stovky zadržovaných Palestinců a Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechny živé rukojmí a vrátit těla všech mrtvých. Hnutí 13. října skutečně propustilo všech zbývajících 20 živých rukojmích, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního z unesených. Izrael požaduje vrácení jeho ostatků, než přejde k druhé fázi mírového plánu.
Druhá fáze zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z Gazy.
Hamás vyzývá k většímu mezinárodnímu tlaku na Izrael, aby otevřel klíčové hraniční přechody, ukončil vojenské operace a umožnil do pásma Gazy větší přísun humanitární pomoci.
