Aktual.: 19.03.2025 19:08
Tel Aviv – Izraelská armáda dnes zahájila omezenou pozemní operaci v severní Gaze, aby znovu získala kontrolu nad částí koridoru Necarim, který odděluje severní část Pásma Gazy od její zbylé části. S odvoláním na vojenské zdroje o tom informovaly tiskové agentury.
Izrael se z koridoru Necarim stáhl v únoru v rámci příměří, jehož první fáze skončila po 42 dnech 1. března. Během příměří Hamás vyměnil 25 živých a osm mrtvých rukojmí za téměř 2000 Palestinců vězněných v Izraeli. Podle údajů z konce února drží Hamás stále 59 rukojmí, podle Izraele je 32 z nich mrtvých.
Izrael v úterý obnovil nálety na Gazu, při nichž podle palestinského ministerstva zdravotnictví zahynulo více než 400 Palestinců, většinou žen a dětí. V noci na dnešek izraelská armáda pokračovala v leteckých úderech v Pásmu Gazy, při kterých zemřelo nejméně 13 lidí.
Armáda uvedla, že útočila proti zhruba 20 cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád. Izrael začne vyzývat Palestince, aby se brzy evakuovali z bojových zón v Gaze, řekl dnes ministr obrany Kac.
Dnešní izraelský postup, který zahrnoval mimo jiné i vyslání dalších vojáků do jižní části Pásma Gazy, hrozí vtáhnout všechny zúčastněné strany znovu do totální války, napsala AP. V Izraeli obnovení náletů vyvolalo obavy ohledně osudu rukojmích zadržovaných Hamásem.
Mluvčí Hamásu Abdul Latíf Kánú dnes řekl, že postup izraelských pozemních sil v Gaze je jasným signálem, že Izrael ustoupil od příměří a znovu zavádí „blokádu“.
Izraelská armáda uvedla, že cílem „omezené pozemní operace“ v Gaze je vytvoření „částečné nárazníkové zóny mezi severní a jižní částí Pásma Gazy“. Zatím není jasné, jestli tento krok kompletně uzavře koridor Necarim a znemožní Palestincům, aby se jím přesouvali na sever nebo na jih.
Izrael během války využíval zhruba šest kilometrů dlouhý koridor Necarim jako vojenskou zónu. Vedl od izraelských hranic k pobřeží jižně od města Gazy a odděloval největší metropolitní oblast území a zbytek severu od jihu. Stovkám tisíc Palestinců, kteří uprchli ze severu Gazy na jih, bylo po celou dobu války bráněno v návratu, dokud se Izrael v lednu z Necarimu nestáhl. Mnozí z nich se od té doby vrátili.
Válka mezi Izraelem a Hamásem začala po útoku Hamásu z října 2023, při kterém v Izraeli zahynulo na 1200 civilistů a do Pásma Gazy bylo uneseno 251 lidí. Válku přerušilo jen týdenní příměří na konci listopadu 2023, boje pak znovu utichly až letos 19. ledna, kdy také Hamás začal Izraeli předávat rukojmí, a to výměnou za propouštění palestinských vězňů.
Během konfliktu Izrael spustil mohutné bombardování a pozemní ofenzívu v Gaze, které zdevastovaly tamní města. Většina obyvatel Gazy byla během izraelské ofenzívy několikrát vysídlena. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze od zahájení izraelské operace zahynulo či se pohřešuje v sutinách na 62.000 lidí. Bilance úřadu ovládaného Hamásem nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty.
Izrael udeřil v Pásmu Gazy na 20 cílů Hamásu a Islámského džihádu, uvedla armáda
Tel Aviv/Gaza – Izrael v noci na dnešek uskutečnil další vlnu vzdušných úderů v Pásmu Gazy proti zhruba 20 cílům spojeným s teroristickými skupinami Hamás a Palestinský islámský džihád, oznámila armáda. Podle palestinské civilní ochrany při nich ve městech Gaza a Chán Júnis zemřelo nejméně 13 lidí a desítky dalších včetně žen a dětí byly zraněny. Izraelská armáda dnes ráno vydala další výzvu k evakuaci obyvatel z „nebezpečných zón“ na severu i na jihu palestinského území. Hamás mezitím prohlásil, že dveře k jednání nejsou uzavřeny, informují agentura AFP a server The Times of Israel.
Izrael v úterý po dvou měsících křehkého příměří obnovil rozsáhlé letecké útoky v Pásmu Gazy, podle úřadů ovládaných Hamásem při nich zemřelo přes 400 Palestinců, hlavně žen a dětí. Premiér Benjamin Netanjahu nečekaný návrat k bojům zdůvodnil tím, že pouze vojenský nátlak na Hamás může hnutí přimět k vydání zbývajících šesti desítek izraelských rukojmích, které Hamás a jeho spojenci drží od útoku na jižní Izrael z října 2023.
Izraelská armáda dnes ráno oznámila, že mezi 20 v noci zasaženými cíli bylo také vojenské stanoviště Hamásu na severu pásma, kde zaznamenala přípravy k raketovému útoku na Izrael. Její námořnictvo kromě toho u pobřeží Gazy zaútočilo na několik plavidel, která podle ní využívala k teroristické činnosti organizace Palestinský islámský džihád.
Mluvčí armády na síti X vyzval v arabštině obyvatele čtyř oblastí na severu i na jihu Pásma Gazy, kde armáda podle něj „zahájila operace proti teroristickým skupinám“, aby se „přemístili do chráněných míst na západě města Gaza a ve městě Chán Júnis“.
Představitel Hamásu mezitím agentuře AFP sdělil, že hnutí je stále otevřeno jednání.
„Hamás nezavřel dveře k jednání, ale trváme na tom, že není vůbec třeba uzavírat nové dohody. Jedna dohoda podepsaná všemi stranami již existuje,“ řekl Táhir Nunu v telefonickém hovoru s AFP z Káhiry. „Nemáme žádné předběžné podmínky, ale požadujeme, aby byl (Izrael) přinucen okamžitě ukončit nepřátelské akce a zahájit druhou fázi jednání,“ dodal.
Od letošního 19. ledna platila dohoda o příměří, jejíž první fáze skončila 1. března. Klid zbraní měl podle dohody pokračovat, ale dosud se nepodařilo dohodnout podmínky fáze druhé, které byly předtím stanoveny jen rámcově a měly se dojednat už během první fáze. Netanjahu v úterý večer řekl, že současné údery jsou jen začátek a že Izrael bude jednat s Hamásem jedině pod palbou.
Při úderu v Gaze zemřel zahraniční pracovník OSN; izraelská armáda útok popřela
eden zahraniční zaměstnanec OSN byl zabit a dalších pět utrpělo vážná zranění při dnešním izraelském vzdušném úderu na ústředí OSN v centrální části Pásma Gazy, oznámilo podle agentur Reuters a AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze, ovládané palestinským teroristickým hnutím Hamás. Úřad zdůraznil, že všechny oběti jsou cizími státními příslušníky, jejich národnost však neupřesnil. Izraelská armáda informaci o úderu na objekt OSN krátce nato popřela. Představitel OSN později potvrdil bilanci obětí úderu, nespecifikoval však jeho původ ani národnost obětí.
Ředitel Úřadu OSN pro projektové služby (UNOPS) Jorge Moreira da Silva odmítl sdělit, kdo úder na pracoviště a ubytovnu zaměstnanců OSN v Dajr Balahu vedl, ale prohlásil, že výbušnina byla „shozena nebo odpálena“, a exploze tedy nenastala náhodou ani nesouvisela s odminovací činností. Připomněl také, že už v pondělí byly vedeny údery v blízkosti komplexu a v úterý a poté dnes byl objekt přímo zasažen. Úřad podle něj už po prvním úderu kontaktoval izraelskou armádu a ta potvrdila, že si je polohy tohoto komplexu vědoma.
„Izrael věděl, že jde o areál OSN, že zde žijí, přebývají a pracují lidé, že jde o komplex. Je to velmi dobře známé místo,“ řekl da Silva na tiskové konferenci v Bruselu. „Tohle nebyla náhoda. To, co se děje v Gaze, je bezohledné,“ dodal.
Ze záběrů televize AFP pořízených v Dajr Baláhu je podle této agentury patrné, že do místní nemocnice byli sanitkou a vozidly OSN převezeni tři muži. Dva z nich měli poraněné nohy, třetí měl obvázané obě ruce a břicho, na trupu měl stopy krve. Dva ze zraněných na sobě měli neprůstřelné vesty, třetí košili s nápisem „UNMAS“, což je zkratka agentury OSN pro odstraňování min, napsala AFP.
„Izraelská armáda, na rozdíl od těchto zpráv, na komplex OSN v Dajr Balahu neudeřila. Armáda vyzývá sdělovací prostředky, aby s neověřenými zprávami nakládaly opatrně,“ uvedla armáda v prohlášení. Její mluvčí na dotaz AFP dodal, že v dané oblasti dnes „žádná operační činnost“ neprobíhala.
