Americký prezident Donald Trump věří, že ještě v tomto týdnu by mohl nastat zásadní průlom v jednáních o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Jeruzalém čelí dalším obviněním kvůli ostřelování distribučních center humanitární pomoci. Izraelská armáda v neděli zasáhla místo, kde si lidé nabírali vodu. Zabila deset civilistů včetně šesti dětí. Izraelská armáda útok nepopírá a mluví o chybě. Podle Marka Štyse z organizace Člověk v tísni je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají.

Místo vody nalezli civilisté smrt. V místech, kam si lidé běžně chodí pro vodu, pomáhali přeživší raněným mezi rozházenými prázdnými kanystry. O chvíli později se válečný chaos proměňuje ve chvíle truchlení, mezi oběťmi je tentokrát šest dětí, které nechtějí jejich rodiny opustit. Izraelská armáda mluví o chybě: „Kvůli technické závadě munice bylo zasaženo místo desítky metrů od zamýšleného cíle,“ sdělila v prohlášení.

Nejedná se o první případ, kdy hledání pomoci končí tragicky. O den dříve měla smrt dostihnout i tři desítky lidí u distribučního centra nedaleko Rafahu. Dav se podle svědků dostal pod palbu. „Střelba byla cílená, ne náhodná, lidé dostali zásah do hlavy, někteří do těla, chlapa vedle mě zasáhli přímo do srdce – neexistuje tu slitování, žádné, lidé tam chodí, protože hladoví, ale umřou a dostanou se zpět v pytli na mrtvoly,“ popisuje tragickou situaci svědek střelby u distribučního centra Mahmúd Makram.

Podle poslední bilance OSN u humanitárních středisek zemřelo dosud téměř osm set lidí. Izraelská armáda některé incidenty nepopírá, často ale mluví o přehnaných bilancích nebo viní teroristickou organizaci Hamás. Humanitární nadace pro Pásmo Gazy, která distribuční centra provozuje s podporou Izraele a Spojených států, označuje statistiky za zavádějící a naopak tvrdí, že nejsmrtelnější útoky se staly u konvojů OSN.

Požadavky na Hamás zůstávají pro Izrael stejné

V době sporů o odpovědnost Gaza dál živoří na pokraji hladomoru s nedostatkem paliva a kolabujícím zdravotnickým systémem. O víkendu se proti postupu izraelské vlády v enklávě postavila zhruba tisícovka lidí v Tel Avivu. „Životy Palestinců jsou hodnotné stejně jako ty Židů nebo Izraelců. Myslím, že válka musí skončit,“ tvrdil jeden z demonstrantů.

Před úřadem premiéra Benjamina Netanjahua pak příbuzní rukojmí zadržovaných v Gaze opět volali po uzavření dohody, která by dostala jejich příbuzné domů. Jenže návrat padesátky unesených, z nichž naživu mají být dvě desítky, není jistý. Rozhovory v Dauhá zůstávají v patu. Izraelská vláda pokračuje v odvětě za útok Hamásu, který zabil 1200 lidí, už jednadvacátý měsíc a trvá na svém cíli – „složení zbraní Hamásem, demilitarizovaná Gaza, Hamás bez vládních a vojenských schopností,“ popsal požadavky Netanjahu 10. července 2025.

Přesto Netanjahu tvrdí, že dohoda se blíží a Bílý dům očekává zlom tento týden.

Pro jídlo musí Palestinci urazit desítky kilometrů

Podle vedoucího humanitárních programů organizace Člověk v tísni Marka Štyse je otázkou, zda lze nazvat práci Humanitární nadace pro Gazu (GHF) humanitární pomocí. „Protože cílem humanitární pomoci je chránit životy, zachraňovat životy, chránit zdraví a důstojnost lidí. A to, co vidíme na případě této nadace, nemá s humanitární pomocí skutečně nic společného. Je to systém, který je neefektivní, který ohrožuje. A je to klasický případ militarizace a instrumentalizace humanitární pomoci, a do jisté míry i využití hladu jako zbraně,“ kritizoval GHF Štys.

Podle Štyse je „v podstatě zázrak“, že lidé v Gaze ještě přežívají. Zničená je podle něj zejména zdravotnická infrastruktura. Pásmo podle něj postihla také energetická krize, která začala již na začátku konfliktu v roce 2023. „Od března letošního roku je v Gaze prakticky stoprocentní blackout. Přičemž palivo je zásadně zapotřebí k pohonu generátorů pro nemocnice, pro čističky vody, desalinační zařízení, která poskytují pitnou vodu, a samozřejmě jakýkoliv základní pohyb obyvatel,“ vysvětlil.

Před zavedením GHF, která si podle Štyse začala monopolizovat distribuci potravin, se v pásmu nacházelo zhruba čtyři sta menších distribučních center, která organizovala agentura OSN UNRWA. Ze čtyř set center nyní zůstaly čtyři. „Tři jsou na jihu a jedno je zhruba v polovině Gazy. V podstatě lidé, aby se do těch míst dostali, tak musí urazit často desítky kilometrů,“ dodal Štys.

Distribuce jsou podle něj ve skutečnosti drátěné koridory, které nahánějí lidi do oblastí, kde „dostanou ty krabice s jídlem, které si potom tahají zpátky“. „To násilí a střelba byla většinou důsledkem toho, že po hodinách čekání v horku, tak se lidé začínají tlačit. Jsou tam davy desetitisíců lidí, které prolomily potom ty drátěné zátarasy a začaly si tu pomoc rozebírat. A privátní kontraktoři, izraelská armáda, zahájili palbu. Pravdou je, že násilí a střelba probíhá i při transportu těch potravin, kde kriminální skupiny, pravděpodobně i Hamás na ty konvoje útočí,“ popisuje situaci v Gaze Štys.

Podíl.
Exit mobile version