Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl příbuzným rukojmí, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Informaci později potvrdil Bílý dům. Vysoce postavený představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale o věci se stále jedná. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také sdělila, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, uvedla AFP. Tuto informaci nelze ověřit.
V noci na čtvrtek Izrael a Hamás obdržely nový návrh zvláštního amerického vyslance Witkoffa na příměří, který počítá s propuštěním deseti živých rukojmí a vydáním osmnácti těl výměnou za šedesátidenní klid zbraní a propuštění stovek palestinských vězňů, informoval zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na izraelského představitele.
„Izrael se pod návrh podepsal, než byl poslán Hamásu,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Podle ní jednání s Hamásem pokračují a očekává se reakce hnutí.
Vysoce postavený představitel Hamásu Naím podle Reuters uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale že samotný návrh je stále předmětem jednání. Podobně se Naím vyjádřil také v komentáři pro agenturu AFP. V této souvislosti uvedl, že návrh „v podstatě znamená zachování okupace, pokračování vraždění a hladomoru“. Zároveň poznamenal, že Hamás nyní zvažuje, jak reagovat.
První polovinu rukojmí by podle zpráv médií měl Hamás propustit hned první den příměří, druhou pak sedmého dne. Na oplátku by Izrael propustil z věznic 125 Palestinců odsouzených za terorismus, kteří si odpykávají doživotní tresty, a 1111 obyvatel Gazy zadržených od začátku války, a také vrátil 180 těl Palestinců, která jsou v současnosti na území Izraele.
Součástí dohody by byl údajně také vstup humanitární pomoci prostřednictvím agentur OSN během období příměří a stažení izraelských sil na dohodnuté linie. Návrh navíc obsahuje americkou záruku, že po celou dobu klidu zbraní budou pokračovat jednání, dokud nebude dosaženo dohody o trvalém příměří, napsal jordánský list al-Ghad.
Text nicméně podle zdroje ToI neobsahuje závazek Izraele k trvalému ukončení války. Izraelská média zdůrazňují, že dohoda dává Izraeli možnost obnovit boje, pokud tato jednání selžou.
Reakce na návrh
Nesouhlas s novým americkým návrhem dal ihned najevo krajně pravicový izraelský ministr financí Becalel Smotrič. „Mám námitky proti tomu, aby se Hamásu házelo záchranné lano,“ prohlásil v izraelském rozhlasu. „Hamás je v úzkých. Nový systém rozdělování pomoci izoluje Hamás od obyvatel,“ řekl s odkazem na nově zavedený a Izraelem podporovaný systém distribuce potravin prostřednictvím Humanitární nadace pro Gazu (GHF).
„Neodejdeme z míst, která jsme dobyli,“ dodal Smotrič v reakci na zprávy, podle nichž plán zahrnuje stažení armády z nedávno obsazených oblastí včetně nového vojenského koridoru Morag na jihu pásma.
Premiér Netanjahu později podle médií řekl příbuzným rukojmích, že Izrael souhlasí s novým americkým návrhem na příměří, píše Reuters.
K okamžitému přijetí nového amerického návrhu už předtím vyzval izraelský opoziční lídr Jair Lapid. Na konferenci s názvem „Demokratický Izrael zvítězí“ také zopakoval svůj někdejší slib daný Netanjahuovi, že jeho poslanci vládu v takovém případě podrží, i kdyby krajně pravicové strany koalice hlasovaly proti návrhu.
Hamás ve čtvrtek odpoledne SELČ v prohlášení, které citují agentury Reuters a AFP, potvrdil, že návrh obdržel. Vedení teroristické organizace ho prý vyhodnotí podle toho, jakým způsobem „poslouží zájmům našeho (palestinského) lidu, přinese úlevu a dosáhne trvalého příměří v Pásmu Gazy“.
Údery v Pásmu Gazy
Izrael i ve čtvrtek pokračoval v úderech v Pásmu Gazy. Palestinská agentura WAFA tvrdí, že izraelská armáda leteckými údery i pozemní palbou zaútočila v uprchlickém táboře Burajdž, ve městě Džabálija a dále v oblastech měst Chán Júnis a Dajr Balah. Informace nicméně nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.
AFP s odkazem na civilní obranu píše, že letecký úder, který v uprchlickém táboře Burajdž zasáhl obytný dům, zabil 23 lidí. Útok na obytný dům a budovu mateřské školy ve městě Džabálija podle civilní obrany zabil sedm osob, včetně žen a dětí.
Za posledních 24 hodin bylo podle ministerstva ovládaného Hamásem zabito 62 lidí a 184 jich bylo zraněno. Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu, zahynulo 3986 lidí a 11 451 jich bylo zraněno. Ani tyto informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy v říjnu 2023 v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Z nich zůstává dosud, už přes 600 dnů, v Pásmu Gazy zadržováno 57 osob, z nichž 34 je však zřejmě po smrti. Většina ostatních byla propuštěna během předchozích dvou příměří ve válce.
Od počátku války bylo při izraelských útocích podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 54 249 Palestinců a dalších 123 492 jich bylo zraněno, píše izraelský deník Ha’arec. Údaje ale nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.
Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, přinutila opustit své domovy téměř 180 tisíc Palestinců, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Mezinárodní organizace pro migraci. Od 18. března bylo takto nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí. Mnozí k tomu byli donuceni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.
