Poradní orgán izraelské vlády varuje před ambicemi Ankary obnovit turecký vliv z dob Osmanské říše – a navrhuje proto zásadní navýšení armádního rozpočtu.
Po pádu režimu Bašára Asada v Sýrii se rovnováha sil na Blízkém východě změnila. Írán ztratil svůj vliv v Sýrii, jakmile Tureckem podporované povstalecké skupiny převzaly kontrolu nad správou velké části země. „Hrozba ze Sýrie by se mohla vyvinout v něco ještě mnohem nebezpečnějšího, než je ta íránská,“ uvádí čerstvá zpráva Nagelovy komise. Poradní orgán izraelské vlády ve své poslední zprávě varuje před ambicemi Ankary obnovit turecký vliv z dob Osmanské říše – a navrhuje proto zásadní navýšení armádního rozpočtu.
Rozpočet izraelské armády byl v loňském roce navýšen o v přepočtu 351 miliard korun, celkové výdaje na obranu se tak vyšplhaly na 782 miliard korun. Zpráva Nagelovy komise vyzývá izraelskou vládu k dalšímu navýšení: pro letošek o 60 miliard korun, v následujících čtyřech letech o dalších 40 miliard korun. Důvodem je sílící turecká hrozba. Mezi navrhovanými opatřeními je i dodatečný nákup stíhaček F-15, tankovacích a bezpilotních letounů, posílení vícevrstvé protivzdušné obrany pomocí systémů Iron Dome nebo Davidova praku. Zpráva komise vyzývá i k vybudování opevněné bezpečnostní bariéry podél Jordánského údolí, navzdory možnému zvýšení napětí s Jordánskem.
Nagelova komise byla založena izraelskou vládou v roce 2023, ještě před masakrem spáchaným palestinským Hamásem 7. října, s cílem předkládat doporučení ministerstvu obrany ohledně možných hrozeb a konfliktů. Výbor pro hodnocení rozpočtu obranného systému a rovnováhy sil vede bývalý šéf Národní bezpečnostní rady Yaakov Nagel a jeho podklady slouží premiéru Benjaminu Netanjahuovi při vyhodnocování bezpečnostní situace především s Íránem a jeho proxy militantními skupinami. Poslední zpráva stále vykresluje Írán jako největší hrozbu pro Izrael, nově ale poukazuje i na nebezpečí u hranic se Sýrií.
Turecký prezident Recep Erdogan se přitom netají svým dlouhodobým protiizraelským postojem. Vloni na podzim vyzval Valné shromáždění OSN ke schválení použití síly proti židovskému státu, pokud Rada bezpečnosti OSN nezastaví jeho vojenské operace v Pásmu Gazy a v Libanonu jinak. Ankara taktéž pozastavila veškerý obchod s Izraelem a připojila se k státům, jež obviňují Izrael z genocidy Palestinců.
Syrsko-izraelská hranice patřila dosud stabilně ke klidným liniím, i když oficiálně byla ve válečném stavu. Tel Aviv dlouhodobě udržoval tajné vztahy s Kurdy, pro případ společného nepřítele by tak získal dobrého spojence. Kurdská pozice ale koncem loňského roku oslabila s pádem Asadova režimu a rozmachem povstaleckých frakcí, za nimiž stojí z velké části právě Turecko.
