Tanky izraelské armády v pondělí pronikly hlouběji do města Gaza, píše agentura Reuters. Podle svědků armáda židovského státu na jednom z předměstí odpalovala na dálku svá vozidla naložená výbušninami. Při pondělních izraelských úderech na město zahynulo nejméně 19 lidí, včetně žen a dětí, píše Reuters s odvoláním na tamní zdravotnické úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás.
Izraelská vláda prosazuje plán na obsazení celého města Gaza a jeho okolí jako cestu k úplnému zničení Hamásu a záchraně zbývajících 48 izraelských rukojmí zadržovaných v regionu, z nichž více než polovina již podle předpokladů armády nežije. Nejvyšší představitelé izraelské armády nicméně v minulosti kabinet opakovaně varovali, že ofenziva ve městě Gaza může ohrozit životy ještě žijících odvlečených a způsobit nevratnou ztrátu pozůstatků těch mrtvých. V Izraeli také značná část obyvatelstva protestuje za ukončení války a dohodu s Hamásem, jež by umožnila návrat unesených.
Izraelská armáda v pondělí uvedla, že v úterý zahájí postupné povolání šedesáti tisíc rezervistů, uvedl web The Times of Israel (Tol). Tito záložníci budou nasazeni po celém Izraeli a připojí se k desetitisícům rezervistů, kteří už slouží.
Kromě toho armáda také oznámila, že prodlouží službu zhruba dvaceti tisícům rezervistů, kteří jsou aktuálně nasazeni, a to o dalších třicet až čtyřicet dní. Celkový počet rezervistů v aktivní službě by tak během ofenzivy mohl dosáhnout přibližně 130 tisíc, poznamenal ToI.
Izraelská armáda nad městem Gaza shazovala letáky vyzývající obyvatele, aby odešli na jih Pásma s tím, že ofenziva se ve městě bude dále rozšiřovat. „Lidé jsou zmateni. Zůstat a zemřít, anebo odejít do neznáma,“ řekl agentuře Reuters Muhammad Abú Abdalláh, obyvatel čtvrti Šajch Radván. Armáda židovského státu podle svědků do této čtvrti vyslala stará obrněná vozidla, která na dálku odpálila a zničila tak řadu budov.
Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nyní ovšem ještě nedá hovořit o „plnoformátové invazi“ do města Gaza. „Pokud Izrael operaci naplno spustí, tak vstoupí do vojenské akce mimořádné složitosti, pro kterou nemá vnitřní podporu v izraelské společnosti, pro kterou nemá jednoznačnou synchronizaci s armádou a pro kterou nemá podporu mezinárodního společenství. A to operaci činí mimořádně složitou,“ sdělil.
Za posledních 24 hodin zahynulo při izraelských útocích v Pásmu Gazy 98 lidí, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku akutní podvýživy, podle resortu vzrostl na 348, včetně 127 dětí. Údaje nelze nezávisle ověřit.
Izrael podle IAGS naplňuje definici genocidy
Mezinárodní sdružení expertů zabývajících se studiem genocidy (IAGS) se zároveň podle Reuters shodlo, že z právního hlediska lze říci, že Jeruzalém se v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Uvedlo rovněž, že izraelské akce v oblasti jsou podle mezinárodního práva zločiny válečnými a proti lidskosti.
„Izraelská diplomacie reagovala takřka okamžitě a jednoznačně nesouhlasně. Stanovisko označila za hanebné, neodpovídající profesním standardům a zároveň za stanovisko, které se odkazuje pouze na informace a manipulace Hamásu,“ řekl Borek. Izraelská vláda v minulosti opakovaně tvrdila, že se genocidy v Pásmu Gazy nedopouští a že vede jen obrannou ofenzivu proti Hamásu. Ten rezoluci přivítal, ač se v ní také píše, že válečným zločinem byl i teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, jímž nynější válka v Gaze začala.
„Politika a činy Izraele v Gaze splňují právní definici genocidy z článku II úmluvy OSN o zabránění a trestání genocidy z roku 1948,“ míní mezinárodní sdružení, jehož členy je na pět set akademiků, právníků, novinářů, aktivistů i přeživších genocidy.
Úmluva OSN z roku 1948 byla přijata po masovém vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války a genocidu definuje jako zločiny spáchané „s úmyslem zničit, zcela nebo zčásti, národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.“ Židovský stát se k této úmluvě připojil mezi prvními a celkem k ní přistoupilo na 150 států včetně Česka.
Rezoluce IAGS nyní vyzvala Jeruzalém, aby okamžitě ukončil všechny činy, které představují genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti vůči Palestincům v Gaze, včetně nuceného vysídlování, úmyslných útoků na civilisty, hladovění, blokování humanitární pomoci, vody, paliva a dalších věcí nezbytných pro přežití.
Z genocidy vůči Palestincům viní Izrael i několik zemí, jako třeba Jihoafrická republika, mezinárodní lidskoprávní organizace i některé izraelské nevládní organizace.
Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, vydal loni v listopadu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zatykač Mezinárodní trestní soud, jehož jurisdikci ale Jeruzalém neuznává.
Přes 250 světových médií upozornilo na zabíjení novinářů
V pondělí také více než 250 médií na titulních stranách a ve vysílání společně upozornilo na zabíjení novinářů izraelskou armádou v Pásmu Gazy. Média z více než sedmdesáti zemí světa na tyto činy upozorňovala různými způsoby. Některé deníky vyšly se zcela černou titulní stranou, jiné na černém či bílém pozadí zveřejnily krátkou varovnou větu.
Stejný text zveřejnila výrazným grafickým způsobem on-line média a v přerušeném vysílání také televizní a rozhlasové stanice. Koordinované akce redakcí se podle agentury AFP zúčastnily mimo jiné britský deník The Independent, německý list Taz, francouzské listy La Croix a L’Humanité či katarská stanice al-Džazíra.
„Při tempu, s nímž izraelská armáda zabíjí novináře v Gaze, brzy nezbude nikdo, kdo by vás informoval,“ je ústředním poselstvím akce uspořádané mezinárodní organizací Reportéři bez hranic (RSF) a aktivistickou platformou Avaaz. „Novináři jsou terčem útoků, jsou zabíjeni a očerňováni. Kdo nás bez nich upozorní na hladomor? Kdo nám ukáže genocidy?“ ptal se v prohlášení ředitel RSF Thibaut Bruttin.
Zúčastněná média podle prohlášení požadují mimo jiné ochranu palestinských novinářů a vyvození odpovědnosti za zločiny na nich spáchaných či povolení vstupu nezávislých zahraničních médií do Pásma Gazy.
Podle RSF izraelská armáda v oblasti od října 2023 zabila přibližně 220 novinářů. Minulý týden dvojitý úder izraelské armády na Násirovu nemocnici v Chán Júnisu zabil pět novinářů, z nichž někteří spolupracovali s agenturami Reuters a AP či stanicí al-Džazíra.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu židovského státu zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Na podzim 2023 a letos v lednu a v únoru byla velká část odvlečených propuštěna výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. Nyní v Pásmu zůstává na 48 rukojmí, z nichž asi jen dvacet je ale dle odhadů stále naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito nejméně 63 557 Palestinců, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
