Komerční prezentace Aktual.: 31.03.2026 13:24
Bejrút – Izrael plánuje okupovat část Libanonu i po skončení války a hodlá tam být trvale vojensky přítomen, uvedl podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Zároveň pohrozil, že všechny jiholibanonské vesnice v pohraniční oblasti budou srovnány se zemí po vzoru Gazy, aby byl sever Izraele bezpečný. Plánovaná nárazníková zóna by měla sahat od izraelských hranic až po řeku Lítání.
Kacovo prohlášení přichází v době, kdy Izrael pravidelně Libanon ostřeluje a již několik týdnů podniká hlubší invazi od hranice do vnitrozemí.
„Na konci této operace bude izraelská armáda ovládat oblast až k řece Lítání, včetně zbývajících mostů přes tuto řeku,“ řekl Kac a dodal, že cílem je zničit zvláštní jednotky hnutí Hizballáh zvané Radván. Oblast, kterou Izrael plánuje okupovat, nazval „bezpečnostní zónou“.
Kac upozornil, že více než 600.000 vysídlených obyvatel, kteří se evakuovali z jižního Libanonu na sever země, se nebude smět do kontrolované oblasti vrátit, dokud nebude zaručena „bezpečnost obyvatel severního Izraele“. Kvůli izraelským vojenským operacím od začátku března muselo v Libanonu opustit své domovy přes milion obyvatel, píše stanice BBC.
Za tímto účelem „budou všechny domy ve vesnicích poblíž libanonských hranic zničeny, podle vzoru Rafahu a Bajt Hánúnu v Gaze, aby se trvale odstranily hrozby u hranic pro obyvatele severu Izraele,“ uvedl Kac.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu již minulý týden oznámil, že armáda na území jižního Libanonu vytvořila nárazníkovou zónu, která znemožňuje jakoukoliv infiltraci na území Izraele, a dále ji rozšiřuje.
Libanonská vláda minulý týden uvedla, že považuje izraelské činy a výroky za extrémně nebezpečné, ohrožující suverenitu Libanonu, jeho územní celistvost a práva jeho obyvatel. Premiér Naváf Salám pověřil ministerstvo zahraničí, aby v této záležitosti podalo stížnost k Radě bezpečnosti OSN.
Izraelská armáda podle nezávislého libanonského média Megaphone už několik týdnů pokračuje ve svém plánu izolovat jižní část Libanonu prostřednictvím bombardování klíčových mostů, které spojují tuto oblast s územím severně od řeky Lítání.
Taktika Izraele ničit klíčovou infrastrukturu vede podle Megaphone k nucenému vystěhování obyvatel, kteří chtěli setrvat i přes izraelské ostřelování ve svých vesnicích.
Hizballáh začal znovu útočit raketami a drony na Izrael 2. března v solidaritě s Íránem, který od 28. února čelí americkým a izraelským úderům. Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na Izrael odsoudila. Izrael na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl pozemní invazí v jižním Libanonu a rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery napříč celým Libanonem.
Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes 1200 obětí, oznámilo v neděli libanonské ministerstvo zdravotnictví. Zraněno bylo přes 3300 lidí. Na jihu Libanonu padlo tento měsíc šest izraelských vojáků.
Izrael dosáhl v íránské válce většinu svých cílů, řekl Netanjahu
Tel Aviv – Izrael dosáhl více než polovinu svých cílů ve válce s Íránem. V pondělním rozhovoru s konzervativní americkou televizní sítí Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. O termínu, kdy by válka mohla skončit, nechtěl hovořit. Dodal, že mezi izraelské cíle nepatří odstranění íránského režimu, který se podle něho zhroutí zevnitř.
„Jsme za polovinou cesty, co se týče cílů naší mise…Ale nebudu stanovovat žádné termíny,“ řekl předseda izraelské vlády.
Jeho země spolu se Spojenými státy zahájila válku vzdušnými údery na Írán 28. února. Teherán reagoval útoky na Izrael a americké základny a další cíle v blízkovýchodních zemích. Válka na Blízkém východě ohrožuje globální dodávky ropy a plynu, způsobuje nedostatek zásob hnojiv a narušuje leteckou dopravu.
Americký prezident Donald Trump zprvu hovořil o tom, že odhaduje délku trvání války na čtyři až šest týdnů, v posledních dnech vydává protichůdná prohlášení týkající se rozhovorů s Íránem jako možné cestě ke konci války. Teherán se odmítl podřídit americkým požadavkům k jednáním a uvedl, že je připraven dále čelit úderům včetně případného pozemního útoku.
Netanjahu prohlásil, že se již podařilo „podstatně vzdálit“ Írán od ambice vyrobit jadernou zbraň, což byl klíčový cíl útoků. Momentálně se podle něj Izrael zaměřuje na likvidaci íránských zásob obohaceného uranu, čímž chce znemožnit Íránu výrobu bomby nejen v brzké, ale i vzdálenější budoucnosti. Útoky také usilují o co nejširší likvidaci íránského zbrojního průmyslu, která se již z větší části podařila, řekl Netanjahu.
Naopak cílem operace podle něho není odstranit íránský teokratický režim, o čemž někdy hovoří Trump. „Myslím, že se tento režim zhroutí zevnitř,“ dodal izraelský premiér.
Trump v pondělí uvedl, že ke změně režimu již došlo a všichni představitelé minulého režimu jsou mrtví. Izrael a Spojené státy od konce února zabily desítky činitelů včetně nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Novým duchovním vůdcem byl 8. března zvolen Chameneího syn Modžtaba. Podle šéfa Pentagonu Petea Hegsetha a íránské státní televize byl nový lídr při útocích zraněn.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
