Izraelská vláda definitivně odsouhlasila plán výstavby židovské osady E1. Ta přetne okupovaný Západní břeh napůl a zabrání vzniku palestinského státu. Jeruzalém kvůli návrhu už roky čelí mezinárodní kritice, realizace se proto opozdila, píše izraelský list Ha’arec.

O výstavbě stejné osady hovořil nynější předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu už před dvaceti lety. „Je zapotřebí, abychom prolomili toto (palestinské) obklíčení a stavěli tady. Premiér (Ariel) Šaron tu stavět nebude, já ano,“ sliboval. Nakonec ale všechny dosavadní vlády včetně těch Netanjahuových pod silným mezinárodním tlakem vzaly raději vzaly zpátečku. Izrael výstavbu v oblasti zmrazil v roce 2012 a poté znovu v roce 2020.

Podle plánu má v oblasti s názvem E1, která se nachází mezi Jeruzalémem a židovskou osadou Maale Adumim na Západním břehu, vzniknout 3401 nových bytových jednotek. Po vyřízení všech povolení by do několika měsíců mohly začít práce na infrastruktuře a zhruba za rok pak výstavba domů.

Hřebíček do rakve palestinského státu

Krajně pravicový ministr financí a obrany Becal’el Smotrič prohlásil, že „palestinský stát je mazán – ne slogany, ale činy“. Už dříve konstatoval, že výstavba výrazně zvýší počet osadníků na okupovaném Západním břehu a znemožní dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu.

Začátkem srpna ministr poznamenal, že plán „zajistí, že do září nebudou mít pokrytečtí evropští lídři co uznávat“ s odkazem na prohlášení Francie či Velké Británie, jež avizují uznání Státu Palestina na zasedání OSN příští měsíc. Oblast E1 je totiž strategická pro případný vznik palestinského státu s hlavním městem ve východním Jeruzalémě.

„Kdokoliv na světě se pokusí uznat palestinský stát, dostane od nás odpověď přímo na místě. Ne pomocí dokumentů, rozhodnutí nebo prohlášení, ale pomocí faktů. Faktických domů, faktických čtvrtí,“ uvedl Smotrič. který sám v jedné z židovských osad žije. Izraelská nacionalistická krajní pravice by chtěla obnovit i zaniklé osady v Pásmu Gazy.

Nevládní organizace Peace Now potvrdila, že výstavba osad v oblasti E1 by byla vážnou překážkou pro vznik Státu Palestina, neboť osady by odřízly východní Jeruzalém od území Západního břehu. „Plán E1 je smrtící pro budoucnost Izraele a pro jakoukoli šanci na dosažení mírového řešení v podobě dvou států. Stojíme na okraji propasti a vláda nás žene plnou rychlostí vpřed,“ uvedla dříve organizace.

Také skupina na ochranu lidských práv Breaking the Silence, již založili bývalí izraelští vojáci, podotkla, že další „zábor půdy nejen dále rozdrobí palestinské území, ale ještě více upevní apartheid“.

Většina zemí považuje židovské osady, v nichž žijí statisíce lidí, na okupovaných palestinských územích za nelegální. Někteří osadníci přicházejí do oblasti z náboženských či ideologických důvodů, jiné lákají nižší náklady na bydlení a vládní pobídky, poznamenala agentura Reuters.

Izrael okupuje a osidluje Západní břeh Jordánu od jeho obsazení během šestidenní války v roce 1967. Židovští osadníci považují Západní břeh Jordánu za biblickou Judeu a Samaří, tedy výsostně židovské území. Na okupovaném území žijí asi tři miliony Palestinců a na půl milionu Izraelců. Jejich osady územně tříští oblast, kde Palestinci chtějí mít svůj budoucí stát. Okupace Západního břehu pokračuje, přestože je z pohledu mezinárodního práva nelegální.

Zdroj: ČTK

Mezinárodní kritika

OSN v minulosti vyzvala židovský stát, aby rozhodnutí zahájit dlouho odkládanou výstavbu osad zrušil. „Znamenalo by to konec vyhlídek na dvoustátní řešení,“ řekl podle Reuters mluvčí OSN Stéphane Dujarric. „Osady jsou v rozporu s mezinárodním právem… dále upevňují okupaci,“ dodal.

Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová uvedla, že nový plán na další rozšíření osad odporuje mezinárodnímu právu a že je třeba výstavbu zarazit.

Rozhodnutí odsoudila rovněž Ankara. „Tento krok… zcela ignoruje mezinárodní právo a rezoluce OSN, ohrožuje územní celistvost palestinského státu jako základ dvoustátního řešení a naději na mír,“ sdělila turecká diplomacie.

Mluvčí předsedy palestinské samosprávy Nabíl abú Rudajná v srpnu vyzval Spojené státy k vyvinutí tlaku na Izrael, aby výstavbu osad zastavil. Současný prezident Donald Trump je ale s Netanjahuem zadobře a USA na výzvy nereagují.

Politický poradce palestinského ministra zahraničí agentuře AP řekl, že tento plán je „koloniální, expanzivní a rasistický“ a že plně zapadá do konceptu krajně pravicové izraelské vlády podkopat jakoukoli možnost založení palestinského státu, rozdrobit Západní břeh a oddělit jeho jižní část od střední a severní oblasti.

Poté, co Smotrič převzal kontrolu nad civilní správou na Západním břehu, se zdá, že osadnické milice operují v souladu s širším strategickým cílem, kterým je rozšíření kontroly nad oblastí C. Ta je zcela ve správě Izraele a tvoří asi šedesát procent Západního břehu. Fakticky tak brání možnosti vzniku budoucího palestinského státu.

Útoky židovských extremistů

Británie, Kanada, Austrálie a Nový Zéland v červnu uvalily na Smotriče a dalšího krajně pravicového ministra Itamara Ben Gvira sankce a obvinily je z opakovaného podněcování násilí vůči Palestincům.

Útoky radikálních osadníků na palestinské sousedy na okupovaném Západním břehu v poslední době sílí. Od útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 zahynulo při ozbrojených střetech s armádou a židovskými extremisty tisíc Palestinců.

Oběti hlásí i druhá strana. Podle izraelských údajů bylo na Západním břehu od předloňského útoku Hamásu zabito nejméně 35 Izraelců, a to při palestinských útocích nebo operacích sil židovského státu.

Podíl.