Magazín Time ji loni zařadil mezi nejvlivnější lidi na světě. Forbes ji označil za třetí nejmocnější ženu a podle serveru Politico je nejmocnější osobností v politice letošního roku. Italská premiérka Giorgia Meloniová se zúčastnila inaugurace Donalda Trumpa jako jediná zástupkyně EU, má dobré vztahy i s Elonem Muskem a teď se chce stát evropskou spojkou do Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump v neděli oznámil, že brzy zavede cla na zboží z Evropské unie, která podle něj Spojené státy využívá, a způsobuje jim tak vysoký obchodní deficit, který jen v roce 2023 dosáhl podle Eurostatu bezmála 156 miliard eur. Trump kritizoval Evropu, že omezuje dovoz amerických aut a zemědělských produktů, zatímco USA přijímají velké množství evropského zboží. Podobné výhrůžky i zavedení cel na dovoz hliníku a oceli zažila Evropská unie již během Trumpova prvního mandátu.
Evropská unie se snaží novým clům zabránit vyjednáváním, ale pokud k dohodě nedojde, je připravena se bránit. Mluvčí Evropské komise zdůraznil, že obchodní vztahy s USA jsou klíčové a EU se postaví proti jakýmkoli nespravedlivým celním opatřením.
Ze všech evropský politiků má k Trumpovi a jeho týmu nejblíže italská premiérka Giorgia Meloniová, která se netají dobrými vztahy s Donaldem Trumpem i s jeho blízkým spolupracovníkem a miliardářem Elonem Muskem. O mediátorskou roli ve vyjednávání se již oficiálně přihlásil italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Na sociální síti X napsal, že Itálie má nápady, jak firmy před cly uchránit, a nabídl, že by se Řím mohl stát zástupcem Evropské unie ve Washingtonu.
La guerra dei dazi non conviene a nessuno. Anche perché i negoziati dovranno tenere conto dei legami Ue-Usa. Abbiamo idee e strategia per tutelare le nostre imprese con l’Italia che sarà il miglior ambasciatore Ue nel dialogo con Washington.
— Antonio Tajani (@Antonio_Tajani) February 2, 2025
Stefano Stefanini, bývalý italský velvyslanec v NATO, vyjádřil v rozhovoru pro Financial Times na adresu premiérky obavy. Podle něj by Meloniová mohla být při vyjednávání úspěšná, ale jen u některých italských výrobků. To by mohlo vést ke sporům mezi Římem a Evropskou komisí, která řídí obchodní politiku za unii jako celek. Podle Meloniové je nezbytné zachovat především pragmatický přístup k Trumpově administrativě.
„Úspěšnými bilaterálními vztahy s Washingtonem může Meloniová ukázat ostatním evropským lídrům, že je to nejlepší způsob, jak jednat s Trumpovou administrativou… ne přes Brusel,“ obává se Stefanini.
Přátelské vztahy s Trumpem i s Muskem
Giorgia Meloniová se s novým americkým prezidentem setkala v lednu dvakrát. Zkraje minulého měsíce Trumpa navštívila v jeho sídle Mar-a-Lago, kde řešili propuštění italské novinářky, kterou uvěznil íránský režim. Trump setkání okomentoval slovy: „Jsem tu s fantastickou ženou. Opravdu vzala Evropu útokem.“
Přátelské italsko-americké vztahy vítají spolupracovníci Meloniové. „Při každém důležitém rozhodnutí, které ovlivní Itálii a Evropu, bude mít Giorgia Meloniová šanci být vyslyšena,“ řekl Lucio Malan, senátor z pravicové strany Bratři Itálie.
Premiérku pojí dobré vztahy i s americkým podnikatelem Elonem Muskem. V posledních týdnech se v Itálii vedla debata o možném využití satelitního internetu Starlink pro zabezpečenou vládní komunikaci. Tuto službu provozuje společnost SpaceX, kterou vlastní právě Musk. Meloniová se v minulosti Muska několikrát veřejně zastala – označila ho za „génia“, kterého média nespravedlivě vykreslují jako „monstrum“. Zdůraznila také, že ho nepovažuje za „hrozbu pro demokracii“.
Opozice Meloniovou naopak kritizuje za to, že svými soukromými rozhovory s Elonem Muskem a Donaldem Trumpem zasahuje do oficiálních mezivládních jednání. Premiérka tato obvinění odmítá.
Nízké výdaje na obranu
Jedním z citlivých bodů ve vztazích mezi USA a Itálií jsou výdaje Říma na obranu. Itálie v současnosti vydává na obranu 1,57 procenta HDP, což v NATO patří k nejnižším podílům. Zaostává tak za aliančním cílem, který na obranu žádá minimálně dvě procenta HDP.
Trump opakovaně varuje, že USA nebudou chránit státy, které podle něj nedostatečně přispívají. Dvouprocentní cíl stanovený v roce 2014 se navíc pravděpodobně brzy zvýší – Trump prosazuje navýšit hranici na pět procent HDP. To podporuje například Polsko, Estonsko nebo Litva.
Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno naznačil, že nový limit by mohl dosáhnout tří procent. Pro Itálii, která plánuje dosáhnout dvouprocentní hranice až v roce 2028, to představuje komplikace.
Video: Kreml dialog s Trumpem vítá. „Musíme hlavně řešit příčiny krize na Ukrajině,“ tvrdí Putin (21. ledna 2025)
Kreml dialog s Trumpem vítá. „Musíme hlavně řešit příčiny krize na Ukrajině,“ tvrdí Putin. | Video: Reuters
