Lotyšský parlament ve čtvrtek večer po celodenní debatě rozhodl o odstoupení od takzvané Istanbulské úmluvy. Pobaltská země ji ratifikovala teprve loni. Smlouvu dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států včetně ČR, která ji ale neratifikovala. Lotyšsko je první členskou zemí EU, která od ní odstoupila, předcházela tomu bouřlivá debata a protesty. Pro odstoupení hlasovalo 56 ze 100 poslanců.
„Ve středu jsem se zúčastnila protestu za zachování Istanbulské úmluvy. Jsem žena, která zažila fyzické a emocionální násilí a chci chránit svá práva,“ uvedla v debatě s reportérem Aktuálně.cz osmadvacetiletá operní zpěvačka Brigita Čirkše-Reisoneová, jež byla jednou z pětitisícového davu, který ve středu večer vyrazil do ulic hlavního města Rigy.
Opozice, která odstoupení od úmluvy navrhla a s pomocí jedné z vládních stran nakonec prosadila, si tím podle ní dělá politickou reklamu pro příští volby. „Tento krok podle mě ohrožuje lotyšský lid – destabilizuje to situaci a je to příležitost pro invazi ruských botů,“ vysvětlila Čirkše-Reisoneová.
Istanbulská úmluva je mezinárodní smlouva zaměřená na potírání a prevenci násilí na ženách a domácího násilí. Zaměřuje se také na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí. Otázka genderu je podle mnoha kritiků problematická, v Lotyšsku ji například podle agentury AP politici kritizovali za to, že podle nich povzbuzuje sexuální experimentování a škodí dětem.
Je to předvolební kampaň
S podobným vysvětlením toho, proč se vůbec prostřední pobaltská země od už ratifikované úmluvy rozhodla jako první stát Evropské unie odejít, přichází i politolog z Riga Stradinš University Romans Gagunovs. „Příští rok nás čekají parlamentní volby a populistická strana Lotyšsko na prvním místě s lídrem Ainārsem Šlesersem je opravdu aktivní, chce vyhrát a vidíme, že tímto začala předvolební kampaň,“ popsal výzkumník.
Lotyšský parlament Saeima o návrhu rozhodoval ve druhém – posledním – čtení, ještě před ranním hlasováním o zařazení do programu schůze vystoupil poslanec z frakce Nová jednota (JV) Edmunds Jurēvics s tím, aby se jeho kolegové „vzpamatovali“ a nerozhodovali o odstoupení od úmluvy s odkazem na protest.
„Většina lotyšské společnosti a vlastenců jasně prohlásila, že Lotyšsko musí v této úmluvě zůstat, což nás přibližuje Evropě,“ řekl Jurēvics a dodal, že 20 tisíc lidí podepsalo petici proti odstoupení.
Ve vyhrocené debatě, která trvala celý den, naopak převážně opoziční politici upozorňovali na ideologické pozadí úmluvy, které je podle nich důležitější než debaty o násilí. Poslanec Edmunds Zivtiņš ze strany Lotyšsko na prvním místě například prohlásil: „Je to čistá ideologie. Pryč s těmito cizími ideologiemi!“
Kromě protestujících se vůči odstoupení od úmluvy vymezili také velvyslanci Dánska, Finska, Francie, Irska, Nizozemska, Norska, Španělska, Švédska a Spojeného království s tím, že podle nich úmluva nestanovuje žádné nové normy týkající se sexuální orientace, a také nevládní organizace.
Zákon o odstoupení teď bude mít v rukou lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs. Ten má podle ústavy právo jeho platnost pozastavit na dva měsíce – pokud o to požádá alespoň třetina poslanců – a během této doby může být předložen veřejnosti k rozhodnutí v referendu, pokud o to požádá alespoň jedna desetina voličů.
