Horizont: Íránci vybírali nového prezidenta (zdroj: ČT24)
V Íránu vybírali nástupce prezidenta Ebráhíma Raísího, který zemřel při leteckém neštěstí. Volební místnosti se po prodlouženém hlasování uzavřely ve 22:30 SELČ. Výsledky voleb by mohly být známé do konce týdne, odhady už v sobotu. Mnozí voliči hlasování kritizují jako volby jen na oko. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou duchovní, a sice ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese.
Hlasování mělo skončit v 18:00 místního času (16:30 SELČ), volební komise ale konec dvakrát prodloužila – nejprve do 20:00 a poté do 22:00 místního času (20:30 SELČ). Ke konečnému uzavření volebních místností pak došlo o půlnoci tamního času, tedy ve 22:30 SELČ, jak uvedla agentura AFP. Státní média podle ní celý den ukazovala fronty občanů, jak čekají před volebními místnostmi.
Úřady dosud nezveřejnily žádné bližší podrobnosti k průběhu hlasování ani volební účasti. Oficiální výsledky by měly být k dispozici v neděli, odhady už v sobotu, doplnila AFP.
Navzdory autoritářství teokratického režimu velkou část Íránců trápí zejména jejich zhoršující se ekonomická situace. Očekávala se opět nízká účast, mnozí Íránci už totiž nevěří, že změna vedení zemi přinese reformy. V posledním půlroce se vyostřil i konflikt Íránu s Izraelem, a to kvůli válce v Pásmu Gazy, kde Teherán stojí na straně teroristického hnutí Hamás.
K volbám se registrovalo osm desítek kandidátů, Rada dohlížitelů, jejíž členy jmenuje právě Chameneí, ale vybrala jen šest z nich. Dva z nich pak na poslední chvíli odstoupili. Voliči tak měli na výběr ze čtyř kandidátů, z nichž tři jsou ultrakonzervativní politici a jeden umírněný.
„Rozhodně nejde o svobodné a spravedlivé volby. Kandidovat mohou jen ti, kdo už slíbili absolutní věrnost Chameneímu a Islámské republice,“ uvedl volby na pravou míru íránský spisovatel Araš Azízí, který je zároveň spolupracovníkem berlínské expertní skupiny Středisko pro Blízký východ a globální řád (CMEG).
Režim by rád viděl co nejvyšší účast
Největší šance mají zřejmě dvaašedesátiletý předseda parlamentu a bývalý starosta Teheránu Mohammad Bágher Ghálíbáf a ultrakonzervativní osmapadesátiletý politik Saíd Džalílí, který byl v letech 2007 až 2013 hlavním íránským vyjednávačem o jaderném programu se západními mocnostmi.
Jediným reformistou mezi kandidáty je téměř sedmdesátiletý poslanec, kardiochirurg a bývalý ministr zdravotnictví Masúd Pezeškján. Ten prosazuje obnovení dialogu se Západem a dokonce si dovolí i kritizovat mravnostní policii za šikanu žen. „S Boží pomocí se pokusíme vybudovat přátelské vztahy se všemi zeměmi. Kromě Izraele,“ prohlásil.
Írán je nepřímým účastníkem řady konfliktů. Je nejbližším spojencem teroristů z Hamásu i Hizballáhu, Rusku zase dodává drony. A ani Pezeškján, natož papíroví favoriti voleb – tedy zastánci tvrdé linie, na tom nic nezmění. I proto analytici očekávají, že řada z více než šedesáti milionů íránských voličů může hlasování bojkotovat.
Možného bojkotu voleb si je režim dobře vědom. I proto nejvyšší vůdce Alí Chameneí vyzval k co nejvyšší účasti. „Účast lidí s nadšením a co nejvyšší počty voličů: To je pro islámskou republiku jednoznačná nutnost,“ řekl ajatolláh, který by případnou vyšší volební účast rád využil jako prostředek k potvrzení legitimity svého režimu.
Prezidentem bude zvolen kandidát, který v prvním kole získá alespoň 50 procent hlasů, jinak se dva nejúspěšnější kandidáti utkají ve druhém kole.
