Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran. Podle agentury AFP to řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí před dalším nepřímým jednáním o íránském jaderném programu se Spojenými státy. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl.
Arakčí prohlásil, že Írán nechce jednat o tom, že by se zcela vzdal schopnosti obohacovat uran. V současnosti podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) obohacuje země uran výrazně nad hodnoty nutné pro mírové využití.
Z předchozích prohlášení amerických činitelů není zcela jasné, zda Spojené státy požadují, aby se Írán plně vzdal schopnosti uran obohacovat, nebo aby tuto schopnost jen omezil. Například dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 počítala se zachováním této schopnosti, ale stanovovala limity.
Po odstoupení Spojených států od ujednání v roce 2018 za prvního mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa začal Írán obohacovat uran na vyšší hodnoty, než kolik smlouva dovolovala.
Tvrdý postoj vůči obohacování vyjadřuje například zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff, který vede za USA jednání s Íránem. „Žádné obohacování. To je věc, ze které neslevíme,“ sdělil podle agentury AP Witkoff v pátečním vyjádření, který zveřejnil server Breitbart. Podle Witkoffa Washington chce ukončení provozu íránských středisek, kde se obohacování uranu děje.
V Ománu se koná čtvrté kolo nepřímého jednání mezi Íránem a USA, kterého se má zúčastnit i Arakčí, potvrdily podle agentury AFP íránské úřady. Jednání začala před polednem SELČ, informovala íránská média.
Obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako paliva v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
