Ústřední postavou tohoto krizového scénáře má být podle NYT dlouholetý Chameneího spojenec Alí Larídžání. Sedmašedesátiletý zkušený politik a bývalý velitel Revolučních gard měl převzít faktické vedení země během vrcholících lednových protivládních protestů, které skončily krvavým zásahem bezpečnostních složek.
Podle zdrojů z Revolučních gard a íránských politických kruhů, na které se americký deník odvolává, Larídžání nejen koordinoval brutální potlačení nepokojů, ale zároveň převzal významnou roli při jednáních s Washingtonem o jaderném programu. Současně má dohlížet na spolupráci s regionálními partnery a připravovat nouzové plány pro případ přímého střetu se Spojenými státy.
Larídžání není vysoce postaveným duchovním, a proto není považován za přímého kandidáta na post nejvyššího vůdce. V očích Chameneího však představuje osvědčeného krizového manažera, který má zajistit stabilitu režimu a připravit půdu pro možného nástupce.
Šestaosmdesátiletý Chameneí měl podle citovaných zdrojů zároveň vypracovat vícestupňový plán nástupnictví pro každý zásadní vojenský i vládní post. Pro klíčové funkce jsou určeni předem vybraní náhradníci a úzký okruh lidí má převzít rozhodovací pravomoci v případě přerušení kontaktu nebo vůdcovy smrti.
Írán počítá s nejhorším
Zpráva se objevila krátce poté, co minulý týden zesílily spekulace o možné podobě amerického útoku na Írán. Dva američtí představitelé citovaní agenturou Reuters uvedli, že případný úder na Teherán by mohl cílit na konkrétní představitele s cílem změny režimu.
Ačkoli mezi Teheránem a Washingtonem nadále probíhají jednání o jaderném programu, Írán podle všeho vnímá přímý útok jako bezprostřední hrozbu, což ještě umocňuje sílící vojenská přítomnost Spojených států v regionu.
Teherán uvedl ozbrojené síly do nejvyšší pohotovosti, rozmístil odpalovací balistické rakety podél západní hranice s Irákem i v oblasti Perského zálivu a uskutečnil řadu vojenských cvičení, včetně dočasného uzavření Hormuzského průlivu – strategického bodu, kterým denně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu.
Britský deník The Times už začátkem roku informoval, že Chameneí má mít pro krajní případ připravený plán útěku do Moskvy, kam se po převratu v roce 2024 uchýlil i syrský diktátor Bašár Asad.
„Mají připravenou únikovou trasu z Teheránu pro případ, že by cítili nutnost uprchnout,“ uvedl jeden ze zdrojů deníku. Součástí příprav má být i zajištění majetku, zahraničních nemovitostí a hotovosti, které by Chameneímu umožnily bezpečný odchod do exilu.
