Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
Šéf Bílého domu už dříve režimu opakovaně pohrozil americkou intervencí na ochranu demonstrantů. V pondělí oznámil 25procentní dovozní cla na produkty ze všech zemí, které obchodují s Íránem. V úterý přes sociální sítě Íráncům vzkázal, aby pokračovali v protestech a zmocnili se institucí v zemi, a že pomoc je na cestě, aniž by její formu specifikoval. V úterý večer pak na zprávy o trestech smrti pro některé zatčené protestující pohrozil velmi tvrdými kroky, jejichž podobu také nekonkretizoval.
„Spojené státy a izraelský režim nesou přímou a nepopiratelnou právní odpovědnost za ztráty na životech nevinných civilistů, zejména mladých lidí,“ napsal íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání v dopise Radě bezpečnosti OSN. Íránské úřady obvinily USA i Izrael z podněcování nepokojů už dříve.
„Výplod fantazie a politika Spojených států vůči Íránu jsou založeny na změně režimu, přičemž sankce, výhrůžky, organizované nepokoje a chaos slouží jako modus operandi k vytvoření záminky pro vojenskou intervenci,“ citovala z jeho prohlášení agentura AFP.
„Podvratné vnější zásahy“ do vnitřní politiky Íránu v úterý odsoudilo i Rusko, podle nějž by opakování loňských útoků mělo „katastrofální důsledky“ pro Blízký východ a mezinárodní bezpečnost. Odkazovalo na červnové letecké údery Izraele proti íránské jaderné a vojenské infrastruktuře, k nimž se jednorázově přidaly i USA. Kreml s Teheránem spolupracuje v agresi na Ukrajině, k úderům v napadené zemi používá tamní drony šáhed.
Íránem od 28. prosince zmítají rozsáhlé protesty, které si podle íránské lidskoprávní organizace Human Rights Activists News Agency sídlící ve Spojených státech vyžádaly nejméně 2003 lidských životů, převážně civilistů, ale i stovky členů bezpečnostních složek. Podle ní bylo také zatčeno 16.784 lidí. Některé odhady nicméně mluví o šesti tisících mrtvých. Údaje nelze nezávisle ověřit, neboť v zemi od minulého čtvrtka nefunguje internetové připojení.
Na protest proti represím si íránské velvyslance předvolaly Německo, Francie, Velká Británie, Itálie, Finsko či Belgie. Evropská unie debatuje o uvalení nových sankcí na Írán.
