Aktual.: 14.04.2026 09:22
Jeruzalém – Důvody amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro útok na Írán jsou absurdní, důkazem toho je, že íránský jaderný program zničen nebyl. Řekla to ČTK mluvčí jedné z oblastních rad na severu Izraele. Naopak Sarit Zehaviová, šéfka výzkumného a vzdělávacího střediska, je přesvědčená, že USA a Izrael udělaly to nejlepší, co mohly, protože Írán před zahájením americko-izraelských útoků 28. února představoval pro Izrael velikou hrozbu.
„Poté, co jsme loni v červnu bombardovali Írán, rozhodlo se tamní vedení urychlit vývoj svého jaderného programu,“ řekla ČTK Zehaviová, která žije jen devět kilometrů od hranice s Libanonem.
Izraelská armáda už loni v červnu letecky útočila na Írán se zdůvodněním, že chce zničit jeho jaderný a raketový program. I tehdy Teherán v odvetě ostřeloval Izrael a válka skončila po necelých dvou týdnech poté, co i Spojené státy jednorázově bombardovaly íránské jaderné provozy.
Také letos Trump a Netanjahu zdůvodnili útoky na Írán tím, že pro ně tamní režim představuje hrozbu, protože se snaží získat jadernou zbraň. To íránský teokratický režim popírá, ačkoliv obohacuje uran na úroveň vyšší, než je potřeba pro civilní účely.
Zehaviová nicméně připustila, že kvůli bombardování íránského území zřejmě tamní režim nepadne. „Hodně záleží na íránském lidu,“ uvedla. „Íránci byli masakrováni svou vládou a čekali pomoc,“ uvedla s odkazem na protivládní demonstrace v Íránu na přelomu loňského a letošního roku, které íránské bezpečnostní složky brutálně potlačily.
Podle Zehaviové letošní načasování útoků na Írán určily Spojené státy. Americko-izraelské útoky začaly 28. února a Teherán v odvetě zahájil bombardování Izraele a zemí Perského zálivu, kde útočil na objekty spojené s USA a na tamní průmyslovou infrastrukturu. Od minulého týdne platí dvoutýdenní příměří, které zprostředkoval Pákistán. Víkendová jednání o mírové dohodě v Islámábádu ale úspěšná nebyla.
A zatímco Zehaviová v rozhovory s Teheránem žádné naděje nevkládá, mluvčí oblastní rady Mate Ašer se domnívá, že bez jednání nelze dosáhnout míru. „My obyvatelé Izraele jsme zajatci našich lídrů, kteří nás znovu a znovu vedou do války. Ale každý ví, že bez dohody tento příběh nikdy neskončí a stále budou umírat nevinní lidé,“ řekla dvaapadesátiletá Tali, která žije většinu života na severu Izraele.
„Libanonská vláda moc chce, abychom my i Libanonci žili v míru a jako dobří sousedé. Jenže tamní vláda je velmi slabá a nedokáže zastavit Hizballáh,“ uvedla Tali s odkazem na libanonské hnutí, které je mocnou vojenskou silou, ale má i zastoupení v parlamentu a ve vládě.
Život Izraelců i Libanonců se opět zásadně změnil po letošních americko-izraelských útocích na Írán, ale také už zhruba dva a půl roku předtím. „Dcera nechodí do školy, půlka mojí rodiny musela narukovat, nevíme, co bude zítra, jestli Írán znovu udeří, já žiju na severu, takže my jsme stále pod palbou,“ popsala Zehaviová. „Několikrát denně chodíme do krytu a vždycky když jdeme ven, musíme přemýšlet, kudy půjdeme, aby se po cestě bylo kam schovat,“ dodala. „Zvuk války se stal součástí našich životů už od října 2023, neustále slyšíme sirény, rakety, helikoptéry,“ řekla s odkazem na začátek války v Pásmu Gazy, kterou spustil útok palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}












