V irácké autonomní oblasti Kurdistánu byla kvůli útokům milic pozastavena veškerá produkce ropy a zemního plynu. Podle ministerstva přírodních zdrojů už není možné ropu vyvážet. Resort zároveň obvinil federální vládu v Bagdádu z nečinnosti i z toho, že někteří z útočníků dostávají výplaty právě od této vlády. Proíránské irácké milice útočí v odvetě za izraelsko-americké údery na Írán na různé cíle v Iráku, míří na kurdské vojenské cíle a ropnou infrastrukturu.
Kurdistánské ministerstvo v prohlášení odmítlo nařčení vlády v Bagdádu, že Kurdistán znemožňuje přepravu ropy určené k vývozu přes ropovody na svém území. Naopak obvinilo federální vládu z toho, že na Kurdistán uvalila embargo a znemožňuje přísun amerických dolarů do regionu, čímž dusí tamní hospodářství.
Podle kurdského ministerstva vláda v Bagdádu vyplácí výplaty některým osobám, které jsou zodpovědné za útoky v iráckém Kurdistánu. Některé proíránské šíitské milice či jejich příslušníci jsou totiž začleněni do iráckých ozbrojených a bezpečnostních složek.
Proíránské milice dronovými a raketovými útoky v minulých dnech zasáhly budovy americké ambasády v Bagdádu a konzulátu v Irbílu v iráckém Kurdistánu, vojenské základny v iráckém Kurdistánu, kde působí američtí či další západní vojáci a také infrastrukturu ropného průmyslu.
Při nedělním raketovém útoku na mezinárodní letiště v Bagdádu bylo zraněno pět lidí, píše agentura Reuters. V areálu letiště se mimo jiné nacházejí objekty patřící americkému velvyslanectví.
Spojené státy a Izrael zahájily údery proti Íránu 28. února, zabily při nich mimo jiné i dlouholetého nejvyššího duchovního vůdce země ajatolláha Alího Chameneího a zažehly regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle v okolních arabských zemích.
