Komerční prezentace Aktual.: 10.09.2025 13:24
Praha – Inflaci v Česku nadále táhne vzhůru zdražování služeb a potravin a nelze očekávat, že se tento trend v brzké době obrátí. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. S ohledem na vývoj inflace nepovažují za pravděpodobné, že by Česká národní banka (ČNB) do konce roku ještě snížila základní úrokovou sazbu ze současných 3,5 procenta. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se spotřebitelské ceny v srpnu meziročně zvýšily o 2,5 procenta, meziměsíčně o 0,1 procenta. V červenci byla meziroční inflace 2,7 procenta.
„U potravin se nedostavil standardní citelný srpnový pokles a namísto něj přišla pouze stagnace. Něco podobného lze říct o kategorii oděvů a obuvi, kde sice ceny nepatrně poklesly, na srpnové poměry ovšem velmi málo,“ uvedl hlavní ekonom Investiky Vít Hradil. Upozornil i na rychlé meziměsíční zdražování služeb ve stravování, rekreaci a kultuře.
„Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je soustavný růst cen ve službách, které se tentokrát zvýšily o 4,7 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Nadprůměrný je stále i růst cen potravin, zejména v důsledku rychle zdražujících masných a mléčných výrobků,“ dodal.
Obrat ve vývoji cen potravin a služeb se podle analytiků nedá v nejbližších měsících očekávat. „Vývoj cen ve službách zůstává neutěšený. K tomu značným dílem přispívá zvýšená mzdová dynamika, která oproti původním předpokladům nezpomaluje,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
V dalších měsících analytici očekávají kolísání inflace kolem současné hodnoty, k dvouprocentnímu cíli ČNB zatím podle nich neklesne. „Poslední data naznačují růst spotřebitelských cen okolo 2,5 až 2,6 procenta ve zbytku roku,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Průměrná inflace za letošní rok by tak podle něj měla být 2,55 procenta po loňských 2,4 procenta.
S ohledem na vývoj inflace analytici nepředpokládají, že by ČNB dál snížila základní úrokovou sazbu z 3,5 procenta, kam ji nastavila počátkem května. „Bankovní rada velmi pravděpodobně podrží svůj opatrný postoj k měnové politice a nebude chtít úrokové sazby snižovat. Repo sazba tak zůstane beze změny na stávajících 3,5 procenta nejen zasedání bankovní rady koncem září, ale zřejmě i v závěrečném čtvrtletí letošního roku,“ uzavřel hlavní ekonom Generlai Investments CEE Radomír Jáč.
Analýza: ČR si v žebříčku inflace polepšila, v Evropě ji měla 14. nejnižší
Česko si v srpnu v evropském žebříčku inflace o jednu příčku polepšilo. Ze 41 sledovaných zemí ji mělo 14. nejnižší, zatímco v červenci byla 15. nejnižší. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, kterou má ČTK k dispozici. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně zvýšily o 2,5 procenta, zatímco v červenci byla meziroční inflace 2,7 procenta.
Nejvyšší inflaci v Evropě měla podle analýzy nadále Ukrajina, a to 13,2 procenta. Rusko vykázalo meziroční inflaci 8,8 procenta. Vysokou inflaci mělo také Moldavsko se 7,9 procenta a Bělorusko se 7,4 procenta. Nejnižší naopak Kypr s 0,9 procenta, Lichtenštejnsko s 0,2 procenta a Švýcarsko s 0,2 procenta. Ze sousedních států byla inflace proti Česku vyšší v Polsku, kde činila 2,8 procenta. Na Slovensku byla 4,4 procenta a v Rakousku 4,1 procenta. V Německu činila v srpnu 2,2 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu podle předběžného odhadu Eurostatu zrychlila na 2,1 procenta, stále se však pohybuje blízko dlouhodobého cíle dvě procenta.
Pozitivní je, že jádrová inflace, která nezahrnuje rozkolísané ceny potravin a energií, zůstala na 2,3 procenta, což je nejnižší úroveň od ledna 2022, uvedl analytik Portu Marek Pokorný. V některých zemích však podle něj inflace nadále vyvolává obavy. V srpnu dosáhla 6,2 procenta v Estonsku, 4,6 procenta v Chorvatsku a 4,1 procenta v Lotyšsku. Meziroční míra inflace v USA v červenci zůstala na 2,7 procenta, což je o desetinu méně, než se čekalo.
Spotřebitelské ceny v Číně v srpnu meziročně klesly o 0,4 procenta, poté co v předchozím měsíci zůstaly beze změny, a nesplnily tak očekávání trhu, který předpokládal pokles o 0,2 procenta. V srpnu 2025 se v Číně objevila deflace hlavně kvůli prudkému poklesu cen potravin a vysoké srovnávací základně z předchozího roku. Slabá domácí poptávka, nejistota na trhu nemovitostí a slabší exportní prostředí tyto deflační tlaky ještě prohloubily, uvedl Pokorný.
Inflace v Česku v srpnu zpomalila na 2,5 pct
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v srpnu zpomalil z červencových 2,7 procenta na 2,5 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předchozí předběžný odhad srpnové inflace. Růst cen ovlivnilo hlavně zdražení potravin, kdy třeba ceny vajec stouply oproti loňsku skoro o třetinu a ceny mléka a másla o desetinu. Některé potraviny – například cukr či brambory – ale naopak výrazně zlevnily. Klesly i ceny elektřiny či plynu.
Celkově potraviny a nealkoholické nápoje meziročně zdražily v srpnu o 4,7 procenta. Ceny vajec stouply o 31,3 procenta, ceny mléka o 11,2 procenta a ceny másla o 11,3 procenta. Zdražilo také mimo jiné hovězí a telecí maso o 23,8 procenta a drůbež o 15,5 procenta, ceny kávy vzrostly o 26,4 procenta a ceny čokolády a čokoládových výrobků o 10,3 procenta.
„U některých sledovaných položek byl však oproti loňskému srpnu zaznamenán výrazný cenový pokles. Například ceny cukru byly nižší zhruba o 25 procent, olivového oleje o necelých 18 procent a brambor o téměř 19 procent. Srpnová průměrná cena brambor 15 korun za kilogram byla nejnižší hodnotou od října 2022,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Ceny lihovin stouply o 1,1 procenta. Ceny vína po červencovém růstu o 0,5 procenta v srpnu poklesly o 2,6 procenta. Také pivo zlevnilo, ceny se snížily o 1,8 procenta.
Významný vliv na růst cenové hladiny měly podle statistiků v srpnu i ceny tepla, vody nebo nájemného. Celkově vzrostly ceny související s bydlením meziročně o dvě procenta. Nájemné z bytu zdražilo o 5,7 procenta, vodné o 4,2 procenta, stočné o 3,7 procenta a teplo a teplá voda o 3,3 procenta. Náklady vlastnického bydlení, tzv. imputované nájemné – hypotetická částka nájemného u lidí žijících ve vlastní nemovitosti, meziročně vzrostly o 4,9 procenta, a to zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Cena elektřiny ale naopak meziročně klesla o 4,1 procenta a cena zemního plynu o osm procent.
Ceny rekreačních a kulturních služeb stouply o 5,6 procenta a ceny dovolených s komplexními službami o 5,3 procenta. Ve stravování a ubytování zdražily stravovací služby o 4,6 procenta a ubytovací služby o 6,6 procenta.
Meziročně klesly ceny v dopravě, kde zlevnily pohonné hmoty a oleje o 7,6 procenta. Snížily se také ceny oděvů a obuvi o 1,9 procenta.
Meziměsíčně vzrostly v srpnu spotřebitelské ceny celkově o 0,1 procenta. Stouply například ceny nájemného z bytu o 0,4 procenta nebo ceny vepřového masa o 5,9 procenta. Poklesly ceny pohonných hmot a olejů o 0,9 procenta a automobilů o 0,4 procenta, ceny piva o 1,1 procenta, ceny brambor o 14,3 procenta, polotučného trvanlivého mléka o 7,3 procenta a vajec o 5,4 procenta.
Statistici dnes také zveřejnili údaje o zahraničním obchodu za letošní červenec. Dovozní a vývozní ceny meziročně i meziměsíčně klesly. Oproti loňskému červenci se vývozní ceny snížily o 2,4 procenta a dovozní o tři procenta. V porovnání s předchozím měsícem byly vývozní i dovozní ceny nižší shodně o 0,7 procenta. „V červenci byly ceny vývozu a dovozu výrazně ovlivněny posílením kurzu koruny vůči euru a dolaru. Meziměsíčně klesly ceny ve vývozu i v dovozu shodně o 0,7 procenta. Meziročně se ceny vývozu snížily o 2,4 procenta a ceny dovozu o tři procenta. V meziměsíčním srovnání se významně zvýšily ceny elektřiny,“ uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
