Americký prezident Donald Trump se rozhodl jít po hnutí Antifa, které označil za teroristické. Podle expertů však v USA neexistuje zákon, který by takový krok umožňoval v případě domácí organizace. Antifa navíc nemá pevnou hierarchii a jedná se hlavně o ideologii. Odborníci i proto varují, že úřady by nyní mohly snadno přistoupit k politickým represím vůči širší skupině lidí. Už příští měsíc by měl v USA začít historicky první soud s údajnými členy Antify obviněnými z poskytování materiální podpory teroristům.
Trump v exekutivním příkazu označil Antifu za „domácí teroristickou organizaci“ a nařídil „všem výkonným úřadům a agenturám… vyšetřit, narušit a zlikvidovat veškeré nelegální operace… prováděné Antifou“ nebo jejími příznivci. Skupinu obvinil z náboru, výcviku a radikalizace mladých Američanů za účelem zapojení do politického násilí a pohrozil, že federální orgány činné v trestním řízení po ní půjdou.
Krok šéfa Bílého domu přišel v době, kdy úřady v USA zahájily kampaň proti „radikální levici“ v reakci na vraždu konzervativního politického aktivisty a Trumpova stoupence Charlieho Kirka. Muž obviněný z jeho vraždy měl sice podle vyšetřovatelů „levicovou ideologii“, přímou spojitost s Antifou ale neoznámili.
Volné sdružení spojené ideologií
Šéf Bílého domu avizoval, že označí skupinu za teroristickou již před pěti lety, nakonec tak ale neučinil. Někdejší šéf FBI Christopher Wray ji v té době označil za ideologii, nikoli organizaci a upozornil, že postrádá hierarchické struktury.
Antifa je globální volné sdružení bez lídrů, složené převážně z krajně levicových aktivistů. Její zastánci se staví proti fašismu, a to různými metodami – kupříkladu zveřejňují identitu a osobní údaje podezřelých krajně pravicových aktivistů. Cílem je sociální vyloučení těchto osob.
Buňky decentralizované Antify se obvykle formují organicky, a to jak v on-line, tak i v off-line prostoru, a mezi její aktivisty patří anarchisté, komunisté a někteří socialisté, kteří obecně sdílejí protivládní, protikapitalistické, pro-LGBTQ a pro-imigrační názory, popisuje skupinu BBC v rámci svého analytického programu Verify.
„V podstatě jde o jakýsi druh koaliční politiky nejrůznějších radikálů, od různých druhů socialistů přes komunisty, anarchisty až po nezávislejší radikály,“ řekl listu The Washington Post (WP) historik Mark Bray z Rutgersovy univerzity, který je autorem publikace „Antifa: Antifašistický manuál“.
Konzervativní politici a komentátoři v USA však někdy používají Antifu jako univerzální termín, který zahrnuje i další liberální a levicové skupiny, proti kterým mají politické výhrady, podotýká BBC Verify.
Historie Antify sahá k Hitlerovi
Antifa má kořeny v Německu začátku třicátých let, kdy byli na vzestupu nacisté. „Je to zkratka pro antifašistickou akci, Antifaschistische Aktion, což je organizace, která vznikla v roce 1932 při Komunistické straně Německa. Měla sloužit jako náhrada za tehdy zrušené paramilitární křídlo Svazu rudých frontových bojovníků, které vzniklo kolem komunistické strany, v boji proti pouličním jednotkám,“ uvedl odborník na extremismus Jan Charvát z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12.
Po nástupu Hitlera k moci byla Antifa podle experta rozprášena a znovu se objevila až v osmdesátých letech, a to s nástupem neonacismu a subkulturního rasismu v Evropě, kdy vzrostl počet útoků proti imigrantům či sexuálním menšinám. Ve Spojených státech ale tak dlouhou tradici nemá. „První skupina, která použije tento termín, je Rose City Antifa v Portlandu a vzniká v roce 2007, ale ke skutečnému rozšíření tohoto pojmu dochází až kolem roku 2017 a souvisí to s nástupem Donalda Trumpa do jeho prvního prezidentského období,“ řekl Charvát v podcastu.
V roce 2017 se na demonstraci krajní pravice v Charlottesville začaly sdružovat různé antifašistické skupiny. Při následných násilnostech najel dvacetiletý neonacista do davu odpůrců rasismu. Jednu ženu zabil a dvě desítky lidí zranil.
Potřeba „přímé akce“
Od té doby se aktivisté identifikující s Antifou pravidelně střetávají s pravicovými skupinami, a to jak na internetu, tak i fyzicky po celé zemi. Podle washingtonského Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) příznivci Antify věří v „přímou akci“, která může mít formu pouličních i násilných protestů, ke kterým patří zapalování policejních automobilů nebo rozbíjení výloh.
Aktivisté spojení s touto skupinou se na veřejnosti často oblékají do tmavého oblečení a zakrývají si obličeje. Na demonstracích někdy nosí obušky, štíty, hole a pepřový sprej, zjistila BBC z analýzy videí.
V roce 2017 zaútočila v kalifornském Berkeley asi stovka maskovaných aktivistů nesoucích transparenty a vlajky spojené s Antifou na skupinu pravicových protestujících, což vedlo k několika zatčením.
Během nepokojů, které vypukly v USA po zabití Afroameričana George Floyda při policejním zákroku v roce 2020, zastřelil samozvaný aktivista Antify stoupence krajně pravicové skupiny Patriot Prayer z oblasti Portlandu. Muže tehdy zneškodnila policie.
První soudní proces
V polovině tohoto měsíce prokuratura v USA vznesla historicky první obžalobu z terorismu související s Antifou. Camerona Arnolda a Zacharyho Evettse viní z poskytování podpory teroristům v případu červencové střelby na policistu v detenčním zařízení pro přistěhovalce v Alvaradu v Texasu. Policista při incidentu utrpěl zranění.
Dvojice byla podle obžaloby součástí buňky, která útok provedla. Soudní proces by měl začít příští měsíc, uvedl server The Independent. Původně byli muži obviněni v souvislosti s údajným přepadením federálních agentů v zařízení Imigračního a celního úřadu (ICE) a pokusem o zabití dvou dozorců, nyní tak přibylo poskytování materiální podpory teroristům.
Státní zástupci v tomto konkrétním případě popisují Antifu jako „militantní podnik složený ze sítí jednotlivců a malých skupin, které se primárně hlásí k revoluční anarchistické nebo autonomní marxistické ideologii, jež výslovně vyzývá ke svržení vlády Spojených států, orgánů činných v trestním řízení a právního systému“, napsal server ABC News.
Někteří členové Antify podle obžaloby diskutovali o logistice, předchozím průzkumu místa a umístění bezpečnostních kamer v zařízení, stejně jako blízkých policejních stanicích a „přepravě pušek“.
Chybějící zákon v USA
Odborníci přitom zpochybňují zákonnost samotného Trumpova označení Antify za teroristy, jelikož hnutí nemá žádnou veřejně známou hierarchii a v USA neexistuje právní mechanismus, jenž by umožnil takové označení u domácí skupiny, upozorňuje WP.
Posunutí právních hranic by podle listu nejspíš vyvolalo emoce vzhledem k prvnímu dodatku ústavy. Ten zajišťuje ochranu svobody projevu a sdružování a „zakazuje vládě zasahovat do činnosti těchto skupin, pokud samozřejmě neporušily zákon“, uvedl pro BBC profesor David Schanzer, ředitel Centra pro terorismus a vnitřní bezpečnost Triangle na Dukeově univerzitě.
Experti také vyjádřili obavy z možných politických represí, jelikož Antifa je široká ideologie. „Prezident nemá zákonnou pravomoc označit domácí skupinu za teroristickou z dobrého důvodu, protože jakékoli takové označení vyvolá značné obavy týkající se prvního dodatku ústavy, řádného procesu a rovné ochrany,“ řekla WP ředitelka Národního bezpečnostního projektu Americké unie pro občanské svobody Hina Shamsiová.
Podle amerického práva může vláda označit nepřátelské skupiny za „zahraniční teroristické organizace“, což s sebou nese finanční a právní důsledky. Jednotlivci a skupiny v cizině totiž nejsou chráněni prvním dodatkem ústavy. Formální prohlášení obvykle činí ministr zahraničí, často na pokyn prezidenta, a toto označení umožňuje ministerstvu financí uvalit finanční sankce a ministerstvu spravedlnosti stíhat osoby za poskytování „materiální podpory nebo zdrojů“ organizaci, popisuje proces WP.
Na rozdíl od Antify však většina skupin, které byly označeny za zahraniční teroristické organizace, má nějakou strukturu vedení a členství, řekl americkému deníku expert na terorismus a právo Bernard Keenan z britské University College London. „Nejsem si vědom žádného srovnatelného pokusu o označení něčeho, co je spíše étosem nebo ideologií,“ podotkl Keenan.
Možný dopad na široké spektrum lidí
Bývalý poradce pro domácí terorismus z ministerstva spravedlnosti Thomas Brzozowski řekl serveru Raw Story, že vyšetřování Antify jako „podniku“, jak je uvedeno v aktuální obžalobě, dává FBI zdroje k vyšetřování „kohokoli, kdo by podle jejich názoru spadal do této kategorie, která je poměrně široká, i když se nepodílí na páchání násilí v rámci prosazování této ideologie“.
Federální vyšetřování by se tak mohlo zaměřit nejen na osoby obviněné ze spáchání násilných činů, ale i na kohokoli, kdo se zdá být s protesty vzdáleně propojený, včetně lidí, kteří se zúčastnili stejných protestů, a levicově smýšlejících neziskových skupin a politických osobností, jež je podporují, píše Independent.
Trump nedávno naznačil, že Antifa by mohla být nakonec označena i za zahraniční teroristickou organizaci, což by mohlo vystavit údajné příznivce nebo kohokoli vnímaného jako „člena“ přísným sankcím a dalším postihům. „Jsou tu rozsáhlé zahraniční vazby a myslím si, že by to byl velmi rozumný krok,“ prohlásil v říjnu zástupce šéfa kanceláře Bílého domu Stephen Miller.
Postup Washingtonu inspiroval Maďarsko, které jen několik dnů po Trumpově oznámení zveřejnilo nově vytvořený seznam organizací, jež považuje za teroristické, přičemž na tuto černou listinu zařadilo právě i Antifu.
Studie poukazují na pravicové násilí
Po zastřelení Kirka Trump prohlásil, že „radikálně levicové politické násilí zranilo příliš mnoho nevinných lidí a vzalo příliš mnoho životů“. Tým BBC Verify nicméně prozkoumal pět nezávislých studií, které se zabývaly politicky motivovanými útoky v USA za poslední dekády, přičemž zjistil, že více násilí páchali příznivci pravicové ideologie. „Pokud terorismus odpaluje výbušniny a zabíjí lidi, tak to tyto skupiny (spojené s Antifou) nikdy nedělají,“ řekl WP historik Bray.
Podle údajů CSIS tvořili levicoví pachatelé, kteří spadají pod zastřešující skupinu Antifa, jen malé procento z celkového počtu útoků a obětí v 893 teroristických incidentech zaznamenaných v USA mezi lednem 1994 a květnem 2020. Celkem 57 procent incidentů souviselo s příznivci pravice, včetně rasistů, protivládních extremistů a incelů, tedy mužů, kteří viní ženy z jejich neschopnosti najít si sexuálního partnera a obhajují násilí.
Americké ministerstvo spravedlnosti podle novinářů BBC Verify stáhlo loňskou studii výzkumné agentury resortu o politickém násilí v Americe. I ta přitom dospěla k závěru, že krajně pravicový extremismus převyšuje „všechny ostatní typy násilného extremismu“. Když se BBC resortu zeptala na důvod, proč byla studie odstraněna, odpověď zněla „bez komentáře“.
Vzhledem k absenci univerzální definice „pravicové“ či „levicové“ ideologie je však obtížné měřit trendy politického násilí v čase, poznamenala k tomu britská stanice.
V posledních letech došlo v USA k „historickému maximu v počtu politických vražd a pokusů o atentát“ – terčem útoků přitom byli jak republikánští, tak demokratičtí politici, sdělil BBC profesor Robert Pape z Chicagské univerzity, podle něhož s nárůstem násilí souvisí i to, když z něj politický lídr obviní jednu stranu.
Sám Trump nemá ve zvyku kritizovat pravicové politické násilí, všímá si WP. V roce 2020 během prezidentské debaty odmítl odsoudit neofašistickou skupinu Proud Boys, jejíž členové se na protestech často střetávali se stoupenci Antify, a místo toho řekl, že by se měli „držet stranou a nečinně přihlížet“.
Krátce poté, co se letos znovu ujal prezidentského úřadu, pak šéf Bílého domu omilostnil nebo zmírnil tresty téměř všem osobám, včetně členů Proud Boys, kteří se podíleli na útoku na Kapitol 6. ledna 2021 poté, co Trump prohrál volby s demokratem Joem Bidenem. Republikán nikdy porážku neuznal a místo toho bez důkazů tvrdil, že mu byly volby „ukradeny“ a burcoval své příznivce k akci. Při výtržnostech v Kapitolu pak zemřelo několik lidí.
