Chcete, aby i z vás byl vítězný trenér, ať už na rodinném, nebo sportovním poli? Proč ne, nic není nemožné.
Jedna základní podmínka na úvod – nesnažte se bezhlavě ve všem kopírovat Guardiolu či Kloppa. I oni jsou totiž odlišní.
„Obsah je vždy důležitý, ale poznat kontext je mnohem důležitější,“ upozornil Lara-Bercial, když na semináři v Praze představoval závěry jedinečného výzkumu.
„Proto doporučujeme, aby všichni nevnímali naše informace jako recepty, ale jen jako nápady k zamyšlení. Sedmnáct trenérů, s nimiž jsme pracovali, měli společné průsečíky, ovšem také spoustu specifických věcí, které je odlišují jeden od druhého,“ doplnil.
Nyní se už můžeme vydat po stopách společných průsečíků.
Odpíchneme se od osobnostních charakteristik. Leckdo by si řekl, že vítězní trenéři musejí být supermani, kteří jdou tvrdě za triumfem a nedívají se přitom napravo ani nalevo.
Omyl. Anebo předsudek.
Experti vystopovali u opakovaně vítězných trenérů těchto pět společných osobnostních rysů: emocionální stabilitu, růstové myšlení, ochotu se dohodnout, sociální inteligenci, disciplínu.
Teď si tato hesla více přiblížíme.
Emocionální stabilita spočívá v tom, jak dokážete ovládat své emoce. Trenérští mistři se nenechají vytočit do nepříčetnosti, když něco nejde podle jejich gusta, naopak jsou schopni i v těch nejkritičtějších chvílích zachovat rozvahu. Porážky pro ně nejsou koncem světa, považují je za nedílnou součást cesty vpřed.
Když tohle nemáte pod kůží, na Olympu nevydržíte. Anebo se na něj vůbec nevydrápete.
Co znamená růstové myšlení, neboli growth mindset? „Jste otevřeni novým věcem, myšlenkám, dalšímu růstu. Umíte naslouchat druhým, jste schopni a ochotni vykročit ze zajetých postupů a rámců myšlení a nebojíte se improvizovat,“ popisoval Lara-Bercial.
S tím úzce souvisí umění dohodnout se. „Jste schopni vyslechnout a přijmout názory spolupracovníků, jejich nápady, aniž byste se cítili ohroženi. Neříkáte si, že váš stávající model v jejich očích nefunguje,“ podotýká italský univerzitní vědec.
Jak se pozná správná sociální inteligence vítězných trenérů? Opět se na to musíme podívat komplexněji.
„Neznamená to, že musíte být komikem nebo vtipálkem, který všechny ostatní v místnosti baví. Záleží na tom, jak kompetentní se cítíte ve společnosti více lidí, jak jste přístupní k diskusím. Jestli volíte přístup ‚nemluvte se mnou’, nebo mluvíte se všemi. Také do sociální inteligence patří to, zda jste dobří ve vytváření prostředí, v němž mohou lidé otevřeně projevit svůj názor,“ zdůrazňuje italský odborník.
A jsme u disciplíny. Ta je spojená s pracovitostí, organizovaností a svědomitostí. Guardiola a spol. by nikdy nevylezli na trenérský vrchol a nevydrželi na něm roky, kdyby byli líní, neuměli si organizovat práci a nebyli svědomití.
Na druhou stranu si tykají s motivací. Každé ráno vstávají s jasným plánem, v čem chtějí vylepšit sebe i ty, které vedou.
„Jsou pořád nenasytnými studenty,“ glosuje to Lara-Bercial. „A věří, že mohou ovlivnit události. Věří, že mají moc věci změnit. I když se pohybují v extrémně náročném prostředí.“
Jak motivují svěřence? Zaprvé osobním příkladem a hodnotami, které ctí a prosazují. Loajalita, čestnost, respekt, odpovědnost pro ně byly a jsou svaté.
„Když jsme se sportovců ptali, co obdivují na vítězných trenérech, shodovali se, že jim imponuje, jak dodržují výše zmíněné hodnoty. A tudíž jim mohou absolutně důvěřovat,“ dodává italský expert.
Tahle vzájemná důvěra se promítá do toho, že kouči tvoří tréninkové plány pro sportovce a ne pro sebe. A myslí na to, aby se svěřenci mohli rozvíjet nejen jako fotbalisté, basketbalisté či hokejisté, ale také jako lidi.
„Většinu věcí s nimi konzultovali, chtěli znát jejich názor,“ připomíná Lara-Bercial. „A podporovali je. Uvědomují si, že sport je z pohledu konkurence velmi kruté a také dynamicky se měnící prostředí. Takže je téměř nereálné stále vyhrávat. A když se nedaří, musíte jako trenér podporovat ostatní. Je to něco jako bezpečnostní pás pro řidiče v autě.“
Nevysvětlujte si to však tak, že by úspěšní kouči zavírali oči před problémy. Natož aby před nimi utíkali. Volí totiž opačný přístup.
„Jakmile identifikovali něco, co nefungovalo, nedali šanci problému růst. Jejich hlavní motivací bylo v ten moment najít co nejdřív řešení. Nebáli se konfrontace,“ přidává Lara-Bercial. „Pokud máte tyto stránky silné, máte vždy důvody každé ráno vstát a pokračovat v tvrdé práci. Nemá na vás velký vliv, zda jste ve fázi výhra, či prohra. Vnímáte obě stránky této mince jako nedílnou součást své profese.“
Trenérští šampioni však rozhodně nepoužívají jediný a neměnný recept na všechny členy týmu.
„Když nebudete flexibilní a budete se všemi zacházet stejně, nebude to fungovat,“ ujišťuje Lara-Bercial. „Kouč musí najít ke každému individuální cestu, jak ho přesvědčit, aby převzal odpovědnost za vlastní kariéru. Můžeme být nároční a zároveň dát lidem pocit, že jsou nedílnou součástí tohoto procesu a že je respektujeme. To je poselství, které přišlo od vítězných trenérů i od jejich sportovců.“
Pokud jste se teď rozhodli, že se touto inspirací budete řídit, nezapomeňte ještě na něco.
„Odhodlání je úzce spojené se závazkem. Závazek uděláte, když věříte, že je něco velmi důležité, a věnujete činnostem s tím spojeným hodně času a energie. Takže závazek 24/7,“ podotýká Lara-Bercial.
„A pak se dostanete do situace, kdy je nutné, ale zároveň složité oddělit, co je důležité, od toho, co není důležité. Jsou to věci, které soutěží o vaši pozornost. Zároveň si musíte nastavit co možná nejvyšší standardy. Pro sebe, pro své sportovce a pro svůj realizační tým. Pokud budete vyžadovat vysoké standardy, musíte být vzorem,“ apeluje profesor z leedské univerzity.
Jak byste v konfrontaci s těmito kritérii obstáli vy?
