Problémů se zkaženým jídlem v restauracích v Česku přibývá. V loňském roce řešili hygienici o polovinu víc případů potíží po konzumaci jídla v gastroprovozech než o rok dřív. Úředníci zjistili pochybení u téměř 1400 zařízení a rozdali pokuty za celkem dva a půl milionu korun. Důvodem je podle hygieniků zhoršená úroveň hygieny ve stravovacích zařízeních i nový systém kontrol.
Mezi nejčastější projevy hlášených obtíží patří nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem nebo horečka. „Zdravotní potíže se vyskytují v celé řadě provozů – od stánků se zmrzlinou přes bistra, restaurace, hotely i prodejny potravin,“ popsala asistentka ředitele Krajské hygienické stanice (KHS) Královehradeckého kraje Veronika Krejčí.
Vůbec největší nárůst hlášených případů evidují hygienici ve Středočeském kraji. Zatímco v roce 2024 v regionu řešili celkem 46 případů, které nahlásili samotní strávnici, vloni to byl téměř čtyřnásobek. „V roce 2025 obdržela KHS Středočeského kraje 176 podnětů týkajících se zdravotních obtíží po konzumaci pokrmu,“ uvádí mluvčí Středočeské hygieny Dana Šalamunová. Problémů ale výrazně přibylo i v Ústeckém kraji. Zatímco předloni řešili hygienici 21 nahlášených případů, loni jich bylo 57. Vůbec nejvíc, tedy přes čtyři sta případů problémů po požití jídla, nahlásili strávníci v Praze.
Krajské hygienické stanice během loňského roku provedly celkem třináct tisíc kontrol, nejvíc ve Středočeském, Moravskoslezském kraji a v hlavním městě. Celkem rozdali pokuty za dva a půl milionu korun. Ta nejvyšší padla ve Zlínském kraji. Hygienici tam potrestali restauraci částkou osmdesát tisíc korun. „Jednalo se o kontrolu stravovacího zařízení po nahlášení většího množství případů onemocnění salmonelózou, kdy společným jmenovatelem zdravotních potíží nemocných byla uváděna konzumace oběda z konkrétní společné provozovny stravovacích služeb,“ konstatovala ředitelka odboru hygieny výživy KHS Zlínského kraje Růžena Bednaříková.
Podle úředníků je na vině především špatná hygiena pracovníků ve stravovacích zařízeních. „K zajištění bezpečnosti vyráběného pokrmu má mít každý provozovatel dopředu nastavena pravidla,“ vysvětlila asistentka ředitele KHS Královehradeckého kraje Veronika Krejčí. Mezi dalšími důvody stanice uvedly špatné skladování potravin nebo nevhodnou úpravu pokrmu. Zároveň jsou ale podle úředníků lidé odhodlanější hlásit své obtíže. „Nárůst počtu podnětů může souviset také s vyšší informovaností veřejnosti a větší ochotou spotřebitelů obracet se na orgány ochrany veřejného zdraví při podezření na zdravotní obtíže po konzumaci pokrmu,“ doplnila ředitelka odboru hygieny výživy KHS Pardubického kraje Jaroslava Jelínková.
Podle ministerstva zdravotnictví se do statistik promítla i změna v systému kontrol. Od začátku loňského roku převedla novela zákona o veřejném zdraví většinu úředních pravomocí na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). „Hygienická služba vykonává kontroly v provozovnách stravovacích služeb otevřeného typu pouze v případech podezření na alimentární onemocnění, tedy na základě hlášení zdravotních obtíží,“ vysvětlila mluvčí KHS Olomouckého kraje Markéta Koutná. Ostatní podněty, jako jsou třeba škůdci, kvalita potravin nebo technický stav provozovny, má na starost SZPI.










