Hurikán Melissa, který prochází Karibikem, má extrémní vlastnosti. Protože odebírá energii z výjimečně teplé mořské vody, má rekordní sílu i rychlost větru. To může mít na karibských ostrovech ničivé dopady.
Do konce letošní – z hlediska průběhu poněkud neobvyklé – hurikánové sezóny v Atlantiku zbývá něco málo přes měsíc. Až v posledních dnech se vytvořila letošní z hlediska dopadů nejničivější tropická cyklóna – Melissa.
Jako tropická bouře se nad centrálními vodami Karibiku zformovala už v první polovině minulého týdne. A právě mimořádně teplá voda Karibského moře dosahující hodnot kolem třiceti stupňů se podepsala na pozdějším výrazném zesílení Melissy.
Ve srovnání s dlouhodobým průměrem je povrch moře v této části Atlantiku asi o 1,3 stupně Celsia teplejší – může se to zdát jako malá odchylka, nicméně v tropických mořích jde o výraznou anomálii.
Velikost hurikánu Melissa je mimořádná:
Hurikán, který čerpá sílu z oteplování
Podle údajů organizace Climate Central je výskyt tak teplého Karibiku více než 500krát pravděpodobnější vlivem člověkem způsobené změny klimatu. Nejde ale jen o teplotu vody na povrchu moře, velmi důležitá pro život hurikánu je i tloušťka teplé vody. A v tomto případě byla mimořádná – ještě šedesát metrů pod povrchem měla teplotu v blízkosti třiceti stupňů.
Hurikány přitom při svém postupu zpravidla promíchávají moře do značné hloubky a na povrch se tak dostává chladnější voda z hlubin, která následně – pokud hurikán příliš neustoupí z místa – vede ke slábnutí bouře.
Hurikán si tímto způsobem, obrazně řečeno, pod sebou řeže větev. Tím, že čerpá teplo, zbavuje se zdroje paliva pro svůj další vývoj. Právě to je příčinou toho, proč hurikány nemohou existovat příliš dlouho. V případě Melissy ale při takto tlusté vrstvě teplé vody ani dlouhé promíchávání vody nevedlo k ochlazení povrchu moře, takže hurikán mohl i při pomalém postupu čerpat dostatek energie pro své následné zesílení.
Tomu zprvu bránily nepříznivé podmínky proudění v atmosféře, to se ale změnilo během víkendu. Během pouhých osmnácti hodin se z tropické bouře s rychlostmi větru kolem 110 kilometrů za hodinu stal hurikán čtvrté kategorie podle Saffirovy-Simpsonovy stupnice, s rychlostmi větru kolem 225 kilometrů.
- Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice klasifikuje tropické cyklony na západní polokouli, které přesáhly intenzitu tropické brázdy nízkého tlaku a tropické bouře, čímž se staly hurikány.
- Stupnice hurikány rozděluje do pěti kategorií rozlišovaných podle intenzity jejich trvalých větrů. K tomu, aby byl tropický cyklon označen jako hurikán, musí mít vítr rychlost nejméně 33 metrů za sekundu (119 kilometrů v hodině). Nejvyšší klasifikace na stupnici (kategorie 5) je vyhrazena pro bouře s větrem přesahujícím sedmdesát metrů za sekundu (252 kilometrů v hodině).
- Oficiálně je Saffirova-Simpsonova hurikánová stupnice používána „jen“ k popisu hurikánů, které se formují v Atlantském oceánu a v severní části Pacifiku, východně od mezinárodní datové linie. Ostatní oblasti používají jinou klasifikaci a bouře se tam nazývají cyklony nebo tajfuny.
- Klasifikace je primárně určena pro měření možných škod a zátop, které může hurikán způsobit při případných sesuvech půdy, ačkoliv byla kritizována jako příliš jednoduchá.
Další zesílení nastalo v pondělí, kdy se Melissa stala nejen letošním nejsilnějším hurikánem, ale dosud i celosvětově nejsilnější tropickou cyklónou. Jde přitom už o třetí hurikán páté kategorie v letošní hurikánové sezóně (po hurikánech Erin a Humberto).
Dosud se stalo pouze jednou, že během jedné sezóny v Atlantiku vznikly více než dva hurikány páté kategorie. Z globálního pohledu je Melissa pátou cyklónou nejsilnějšího stupně, čímž se blížíme k dlouhodobému průměru.
Data lovců hurikánů
Melissa zesílila v noci z pondělí na úterý (místního času), když tlak v centru klesl na 901 hektopascalů, což je o jeden hektopascal méně, než bylo naměřeno v mimořádně ničivé Katrině před dvaceti lety. Později tlak poklesl dokonce na 892 hektopascalů, což z něj činí třetí až čtvrtý nejsilnější hurikán v Atlantiku.
Rychlosti větru během pondělka přesáhly 280 kilometrů v hodině, nárazy pak i 340 kilometrů. Zajímavý údaj poskytla sonda vypuštěná z paluby letadla lovců hurikánů organizace NOAA, která ve výšce zhruba dva kilometry nad povrchem naměřila rychlost 388 kilometrů za hodinu.
Přestože tyto údaje vypadaly jako rekordní, v úterý všechna tato čísla ještě vzrostla. Rychlosti větru u země nakonec dosáhly 295 kilometrů za hodinu, z tohoto pohledu se tedy Melissa stala druhým nejsilnějším hurikánem v Atlantiku. Naměřená rychlost sondou vypouštěnou z letadla „lovců hurikánů“ činila neuvěřitelných 406 kilometrů za hodinu. Pokud se tato měření potvrdí, půjde o nejvyšší náraz větru změřený tímto způsobem kdekoli na planetě.
Při průletu stěnou oka hurikánu Melissa panovala tak extrémní turbulence, že v pondělí musel letoun N42RF předčasně ukončit let. Stejná situace se opakovala i v úterý s jiným strojem. S extrémní turbulencí souvisí i mimořádně mohutné bouřkové mraky, kdy teplota jejich vrcholků klesla téměř na devadesát stupňů pod nulou.
Ničivý dopad
Po delším období, kdy se Melissa nad teplými vodami Karibiku udržovala téměř bez pohybu, se během úterý postupně začala přesouvat stoupající rychlostí k severovýchodu, což znamená, že ve středu plně zasáhla Jamajku.
Dopady Melissy jsou podle prvních poznatků zřejmě katastrofální – vítr totiž před příchodem na ostrov výrazněji nezeslábnul, což vede k masivním škodám. Tak silnému větru totiž řad budov a struktur neodolá, o vegetaci nemluvě. V kopcovitých oblastech navíc může vítr foukat až o třicet procent silněji. Vítr vedl i k vzdutí hladiny moře, v blízkosti středu hurikánu to může být téměř o čtyři metry, což vedlo k zaplavení nízko ležících pobřežních oblastí. Kromě větru budou ale hlavním rizikem Melissy mimořádně intenzivní lijáky.
Za celou dobu působení hurikánu může lokálně spadnout až tisíc milimetrů vody, což by vedlo ke katastrofálním povodním, v horských oblastech i sesuvům půdy. Poslední výpočty predikují nejsilnější úder hurikánu západně od Kingstonu, což by mohlo vést k masivnímu zaplavení tamní zemědělsky nejproduktivnější oblasti, a tedy i téměř kompletní zničení úrody. Lze očekávat, že mnoho zasažených oblastí se bude z dopadů hurikánu vzpamatovávat minimálně řadu měsíců.
Kopcovitý povrch Jamajky má za následek zeslábnutí Melissy, zřejmě na hurikán třetího stupně, tedy s rychlostmi větru kolem 150 až 180 kilometrů za hodinu. S touto silou by ve středu zasáhl východní a jihovýchodní Kubu. Ačkoliv rychlosti větru už jsou nižší než na Jamajce, i zde hrozí značné škody, mimo jiné na zranitelné elektrické síti, která utrpěla značné škody během přechodu hurikánu Rafael v loňském listopadu. Hlavním problémem ale budou spíše vydatné srážky (spadnout může až kolem sedmi set milimetrů) a následné povodně.
Po Kubě pak Melissa poměrně rychle postoupí nad jihovýchodní Bahamy a ostrovy Turks a Caicos. Ty by měla zasáhnout jako hurikán prvního nebo druhého stupně a díky svižnému postupu by už srážkové úhrny měly být nižší, do 250 milimetrů. Ve čtvrtek večer nebo v noci na pátek pak už rychle postupující Melissa nejspíš zasáhne Bermudy, to už bude ale dál slábnout, takže škody na těchto ostrovech by měly být relativně nejmenší.
