Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
Čína se rozhodla vsadit na masivní robotizaci. Příčin je více, jednou z hlavních je výrazně nepříznivý demografický trend – v zemi se rodí tak málo dětí, že je bude brzy zapotřebí nějak nahradit. A tak v současné Číně více než 150 čínských společností vyrábí humanoidní roboty.
Podle vysoce postavené pekingské úřednice Li Čchaové ale země rozjela toto futuristické odvětví možná až příliš rychle. Hrozí proto podle ní vznik tržní bubliny, která může zasáhnout celou část tohoto průmyslu. „Rychlost a možnost bubliny byly vždy problémy, které je třeba při rozvoji průkopnických odvětví pochopit a vyvážit,“ řekla na brífinku Národní komise pro rozvoj a reformy.
Na konkrétní otázku novinářů pak potvrdila, že se to týká i robotů s lidskými těly. Podle agentury AFP to odráží širší obavy z krachu trhu vyvolaného frenetickými investicemi do technologií umělé inteligence po celém světě.
Na první pohled prosperující obor
Čínskou snahu podporují silné vládní investice a samozřejmě také fungující dodavatelské řetězce schopné dostatečně levně dodávat součástky, experty a vše, co je k výrobě humanoidního robota zapotřebí. Čínští výrobci se tak rychle dostali do čela mezinárodního závodu, který by měl skončit všeobecně rozšířenými roboty schopnými pomáhat s každodenními úkoly.
GALERIE
Čínská továrna na humanoidní roboty
„V posledních letech, poháněna inovacemi a zvýšenou poptávkou, zaznamenává humanoidní robotika, která představuje rozsah odvětví ztělesněné inteligence, explozivní růst,“ poznamenala Čchaová. Upozornila ale, že tento sektor ještě není úplně zralý z hlediska technologie, komercializace ani využití.
Více než polovina ze 150 čínských společností zabývajících se humanoidními roboty – a jejich počet stále roste – jsou podle ní zatím jenom startupy nebo mezioborové společnosti, což je dobré pro inovace. „Musíme ale také být ostražití a zabránit tomu, aby se na trhu „hromadily“ produkty, které jsou velmi repetitivní, což omezuje prostor pro výzkum a vývoj a přináší další rizika,“ doplnila expertka.
Zpráva zveřejněná v dubnu specializovanou konzultační firmou Leaderobot předpovídá, že čínský průmysl humanoidní robotiky dosáhne v roce 2025 hodnoty 82 miliard juanů (241 miliard korun), což představuje polovinu celosvětového prodeje. Čína tak bude potenciálně dominovat celému odvětví způsobem, jaký není v současném světě obvyklý.
Růst bez zákazníků?
Prvním, kdo na možný problém upozornil, byla banka Goldman Sachs. Ta v analýze konstatovala, že výroba sice dramaticky roste, ale není vlastně pro koho vyrábět. Čínské roboty si totiž téměř nikdo neobjednává.
Problém podle analytiků spočívá v tom, že čínské společnosti sice na veletrzích, průmyslových výstavách a v marketingových setkáních rády prezentují desítky nejnovějších humanoidních robotů s působivými schopnostmi, tyto stroje se zatím neobjevují v praxi u žádných klientů. „Ambiciózní pokusy se dostaly na titulní stránky novin, ale velké projekty v reálném životě zatím zůstávají v nedohlednu,“ konstatuje agentura AFP.
Kromě své role v rozvoji umělé inteligence (AI) považuje Peking také AI s humanoidními těly za technologii, která může výrazně posílit vojenské schopnosti země. Zpráva popisuje oficiální hodnocení Čínské lidové osvobozenecké armády, které konstatuje, že tato technologie by mohla Číně pomoci překonat fyziologická omezení člověka, změnit hranice bezpilotního boje a vytvořit obratnější a efektivnější bojový systém.
Čínská armáda si podle této analýzy představuje systémy AI, které jsou vybavené senzory se smysly, jako je zrak, sluch, hmat, a dokonce i čich, které by autonomně pozorovaly své prostředí, činily rozhodnutí a jednaly na bojišti.
Na rozdíl od současných bezpilotních systémů, které obecně stále vyžadují různou míru lidského zapojení, by tyto systémy AI s tělesnou podobou nabízely mnohem vyšší míru taktické autonomie v reálném čase, díky čemuž by byly výrazně odolnější vůči rušení elektronickým bojem. „Už by nebyly pouhými vykonavateli rozkazů, ale veliteli-bojovníky schopnými provádět úpravy v reakci na měnící se podmínky na bojišti,“ nastiňuje zpráva.
Podle agentury Reuters by tento sektor nemohl fungovat bez státní pomoci. Čínské úřady totiž poskytují firmám vyrábějícím humanoidní roboty štědré dotace. Podle oficiálních oznámení, která zmapovala agentura Reuters, bylo v uplynulém roce do tohoto odvětví přiděleno v přepočtu více než 400 miliard korun a Peking zřídil fond ve výši jednoho bilionu juanů (2,9 bilionu korun) na podporu startupů v oblastech jako umělá inteligence a robotika.
Podle analýzy stovek zadávacích dokumentů provedené agenturou Reuters je vláda také klíčovým odběratelem. Státní nákupy humanoidních robotů a souvisejících technologií vzrostly z v přepočtu 13,7 milionu korun v roce 2023 na 626 milionů korun v roce 2024. Bez vlády by tedy o roboty tohoto typu nebyl zájem téměř vůbec. Agentuře se nepodařilo zjistit, jak vláda tyto stroje využívá.
Obraz robotické Číny maluje štětec propagandy
Čínská média pomáhají s šířením tohoto obrazu čínské technologické nadvlády v robotice tím, že informují detailně o všech úspěších – například na konci listopadu přinesla reportáž o robotovi vyrobeném šanghajskou společností AgiBot, který vytvořil světový rekord v nejdelší vzdálenosti, kterou kdy humanoidní stroj ušel, když absolvoval třídenní trek dlouhý sto kilometrů. Tento příběh zopakovala i celá řada západních médií.
V srpnu se v Pekingu konaly také první humanoidní robotické hry na světě, kde více než pět set „sportovců“ soutěžilo v disciplínách od basketbalu po soutěžní úklid. Také to bylo čínskou informační mašinérií dokonale využito jako ukázka dominance země v tomto oboru.
