V posledních dnech vrcholí „kampaň“ amerického prezidenta Donalda Trumpa za získání Nobelovy ceny míru. Jelikož v pátek norský Nobelův výbor oznámí vítěze ocenění, Trump v nedávných veřejných projevech opakovaně zmiňoval několik konfliktů, které „pomohl ukončit“. Kromě touhy být „mezinárodním mírotvůrcem“ ho k získání ceny motivuje ještě další důvod.
„Ukončil jsem sedm válek,“ opakoval v několika projevech poslední dobou Donald Trump | Video: Reuters
Americký prezident se netají záměrem získat Nobelovu cenu míru. Pohání ho touha hraničící s posedlostí. Nejde jen o prestiž, ale i dlouholetou rivalitu s Barackem Obamou.
Trump, který je známý svou vyostřenou rétorikou, protimigračními postoji a podporou zahraničních autoritářů, ale připouští, že je nepravděpodobným laureátem.
„Nečekám, že dostanu Nobelovu cenu. Výbor ji dá nějakému chlapovi, který neudělal nic,“ začal Trump v září svůj projev před stovkami nejvyšších důstojníků americké armády. Po chvíli ale otočil. „Byla by to velká urážka pro naši zemi, to vám říkám. Já ji nechci, chci, aby ji dostala země. Měla by ji dostat,“ dodal.
Trump se nyní intenzivně zaměřuje na propagaci sebe jako mírotvůrce. V posledních týdnech v žádném ze svých veřejných projevů nezapomněl zmínit, že „ukončil sedm válek“. Jeho administrativa nedávno uvedla, že prezident zastavil konflikty mezi Kambodžou a Thajskem, Kosovem a Srbskem, Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, Pákistánem a Indií, Izraelem a Íránem, Egyptem a Etiopií a Arménií a Ázerbájdžánem.
Americký prezident si sice rychle připsal zásluhy za některé z nich – třeba za oznámení příměří mezi jadernými mocnostmi Dillí a Islámábádem v květnu -, ale situace není tak jednoduchá, jak ji prezentuje.
Spojené státy třeba jednu ze zemí, které Trump zmiňuje, samy začaly bombardovat. V červnu nařídil americké vojenské údery na íránský jaderný program. „Ale možná největším problémem je, že dvě hlavní války, které Trump slíbil ukončit za několik dní po svém nástupu do úřadu, v Gaze a na Ukrajině, stále zuří,“ konstatuje web Kyiv Post.
Jeho snaha o uzavření dohody mezi spojencem USA Izraelem a teroristickým hnutím Hamásem, která by ukončila brutální dvouletou válku v Gaze, přišla až nyní, jen pár dní před pátečním oznámením Nobelovy ceny. „Je téměř jisté, že je příliš pozdě na to, aby to výbor ovlivnilo,“ hodnotí web.
O tom, že má Trump šanci cenu získat, začali rychle hovořit zahraniční lídři, kteří se snaží vetřít do jeho přízně. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpa na cenu nominoval, stejně tak i izraelská podpůrná skupina bojující za propuštění rukojmích v Gaze. Navrhl ho také Pákistán a představitelé několika afrických zemí ocenili jeho údajné mírové úsilí při jejich návštěvě začátkem tohoto roku.
Trump sice touží po mezinárodním uznání jako „hlavní mírotvůrce“, ale motivuje ho i další faktor. Už před 10 lety, kdy začal mít prezidentské ambice, „se stavěl do opozice vůči Baracku Obamovi, který Nobelovu cenu míru získal v roce 2009“, řekl agentuře AFP profesor mezinárodních vztahů na American University Garret Martin.
Cena, kterou norský výbor udělil bývalému demokratickému prezidentovi pouhých devět měsíců po jeho nástupu do úřadu, tehdy vyvolala bouřlivou debatu – a Trumpa to dodnes rozčiluje.
„Kdybych se jmenoval Obama, dostal bych Nobelovu cenu za 10 sekund,“ stěžoval si třeba americký prezident v říjnu 2024 při závěrečné fázi své kampaně.
Zmíněné ocenění v minulosti získali také další tři američtí prezidenti: Theodore Roosevelt, Woodrow Wilson a Jimmy Carter, který ji dostal až desítky let po skončení svého prezidentství za své následné mírové úsilí.
Věznice vybrakoval Prigožin. Novinář v mrazivém rozhovoru odkryl, kdo válčí za Putina (celý článek s videem zde)
Spotlight Aktuálně.cz – Dmytro Karpenko | Video: Matyáš Zrno
