Evropa musí jasně říci, jestli chce fungovat jako celek, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. V Praze se v pondělí koná konference o českých prioritách v EU, které se účastnili čeští politici i odborníci. Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý míní, že EU vždy spoléhala v rámci obrany na NATO, protože to je úkolem Aliance, ale to neznamená, že nemůže posilovat vlastní obranu. Ekonomka Helena Horská zmínila, že Evropa má mezery v investicích a je skvělá v průměrnosti. Zmínila, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat.
„Musíme jasně říct, jestli chceme fungovat jako celek, jestli chceme mít společnou ekonomiku, jestli chceme jít cestou ke společné obraně tak, aby se Evropa dokázala bránit i bez Spojených států,“ uvedl Prouza s tím, že si ale zároveň musíme říci, jestli máme odvahu za to i platit. „Zatím velmi často všichni říkají ta správná slova, ale když dojde na placení, na větší výdaje na obranu, škrtání byrokracie, tak bohužel často zůstáváme jenom u těch slov,“ podotkl.
Zmínil, že nový americký prezident Donald Trump velmi aktivně rozděluje Evropu a vstupuje do její vnitřní politiky. Uvalení cel bude podle něj Trump používat jako odvetu například za to, že EU málo nakupuje americké zboží. Zde zmínil příklad Kolumbie. „Otestoval si, že to funguje, Kolumbie kapitulovala asi deset hodin po vyhlášení cel,“ zdůraznil. Pro Evropu a pro Česko, kdyby skutečně Trump podle něj přišel se cly, tak to znamená snížení exportu do USA.
„My často dodáváme do Německa díly, které finální výrobci vyváží do Ameriky, takže pro Česko je to obrovské riziko, odhadem možná minus jedno až dvě procenta HDP, což by znamenalo dotlačení do recese,“ zmínil a dodal, že by cla znamenala také to, že by se spousta evropských firem začala stěhovat právě do Ameriky, což by znamenalo ztrátu pracovních míst i škrtání výzkumu a vývoje.
Doplnil, že je ale Trump otevřený vyjednávání a Evropa také. „Myslím, že krátkodobě zřejmě budeme muset nějaké ústupky udělat,“ míní. Podle něj by to ale mělo znamenat jediné – že se Evropa pohne v rámci sjednocování kontinentu. „Že skutečně vzniknou společné zbrojní programy a že začneme dělat to, co tady roky všichni slibují – snižování byrokracie, zjednodušování podnikání, protože bez toho nikdy Americe nedokážeme konkurovat.“
Také prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj míní, že výrazné snížení byrokracie by mohlo odbrzdit evropskou ekonomiku. Zdůraznil, že konkurenceschopné firmy jsou základem úspěchu a blahobytu na kontinentu. Vyzval přitom zejména k omezení administrativních povinností spojených s ochranou klimatu, které podle něj odčerpávají zdroje firem od vlastního podnikání. Zároveň apeloval na uvolnění více peněz pro investice do inovací, je ale podle něj nutné, aby se příslušný výzkum a vývoj uskutečňoval na evropské půdě.
Rafaj apeloval také na posílení evropské spolupráce. „Jestli chceme být skutečně silní, musíme jednat jako celá Evropa dohromady,“ řekl. Jako příklad uvedl vyjednávání s Trumpem. Pokud bude každá země EU jednat za sebe, dosáhne tím podle Rafaje výrazně méně, než když bude Unie vystupovat jako jeden trh.
Šéfredaktorka portálu Euractiv.cz Aneta Zachová v této souvislosti zmínila, že řada hráčů mimo EU se snaží Unii rozdělit. „Není to jen Trump, je to i (ruský vůdce) Vladimir Putin i Čína, protože v jejich zájmu je, aby EU byla slabší a oni mohli být silnější. Ty tendence narušovat jednotu Evropy zvenku přicházejí a je možné, že se to povede, pokud se Evropa skutečně nesjednotí v klíčových otázkách,“ nechala se slyšet a zmínila například čipy a kontrolu jejich exportu do některých zemí.
„Jakmile to Amerika oznámila, tak česká diplomacie to začala řešit na evropské úrovni, aby Evropská komise jasně naznačila USA, že by měla jednat s Evropou jako celkem,“ podotkla s tím, že státy Unie by se neměly nechat vytrhávat ze sedmadvacítky, ale spojit se, protože hlas 27 členských zemí je vždy „tisíckrát víc“ než hlas jediné země. Zmínila, že Evropská komise ve středu představí kroky ke konkurenceschopnosti, kterými chce zvrátit zaostávání za USA a Čínou.
„Přislíbí razantní snížení byrokracie, ale pak je otázka, jak se to bude promítat do praxe. (…) Jde o nástroj který by měl lépe koordinovat členské státy, co se týče jejich průmyslových politik, toho, jak chtějí podporovat národní průmysl, aby to nebylo roztříštěné na 27 států, ale aby to bylo evropsky koordinované,“ přiblížila Zachová.
Horská: Potenciál Evropa má
Podle ekonomky a poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) Heleny Horské musí Evropa udělat vše pro to, aby využila potenciál, který má, a není malý. Zmínila, že vidí mezery v investicích, inovacích a společném postupu a jednotném trhu. Podle ní jsme dosáhli blahobytu a jsme spokojení, ale svět běží dál a ostatní státy jsou dravější. „Nesmíme zaspat, musíme se také posouvat. Využít toho, že máme velmi stabilní prostředí, máme tady silný sociální stát, sociální jistoty, o které se třeba jiné státy – Čína, ale i Amerika – nemohou tolik opřít,“ sdělila s tím, že Evropa je konkurenceschopná například ve veřejných službách – zdravotnictví, školství, ale naopak zaostává v oblasti služeb, umělé inteligence, IT i finančních služeb.
„Tam je potřeba opravdu více inovovat a méně dotovat, víc hledat prostor pro inovace a možná přestat usilovat o průměrnost a hledat tu schopnost, kde bychom mohli vynikat,“ dodala s tím, že Evropa je „skvělá v průměrnosti“.
„V některých oblastech jsme skvěle průměrní, ale my potřebujeme být na špici,“ dodala s tím, že může jít o biotechnologie, umělou inteligenci či zelenou tranzici a technologie, které se používají v moderních průmyslech. „Také nezapomínat na starý průmysl, který má stále velký potenciál inovovat,“ podotkla s tím, že v Evropě není nedostatek peněz na inovace, jen je neumí využívat tam, kde by měla.
„Evropské domácnosti včetně těch českých hodně spoří, ale peníze zůstávají na velmi konzervativních spořicích produktech, běžných účtech a nedostávají se do ekonomiky,“ dodala. „Stále se v Evropě ve financích opíráme o konzervativnější bankovní sektor, ale málo investujeme do inovací přes moderní finanční nástroje. Jde i o finance, které pomáhají start-upům,“ míní.
Šedivý: Tři procenta HDP na obranu jsou reálná
Ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý připomněl, že EU vždy zásadně spoléhala v rámci obrany na Severoatlantickou alianci, protože to je jejím úkolem. „EU nikdy neaspirovala na to, že by nahradila NATO, takže to spoléhání se na obranu je vztahováno k Alianci a k USA. Ale to neznamená že by EU neměla posilovat svoji vlastní obranu,“ konstatoval s tím, že za poslední dva až tři roky i vlivem ruské agrese na Ukrajině se výdaje či investice do obrany zvýšily o třicet procent. Zmínil, že je ale potřeba se zaměřit na střední a dlouhodobý horizont a začít více investovat do inovací a nových technologií či zbraňových systémů příští generace.
„V EU chybí zejména protivzdušná, protiraketová obrana, kybernetická obrana, jsou to prostředky pro průzkum, elektronický boj a různé bezpilotní prostředky – nejen ty nejznámější vzdušné drony, ale i pozemní a námořní. A ochrana kritické infrastruktury,“ vyjmenoval Šedivý. V souvislosti s Trumpovým výrokem, že by státy Aliance měly dávat pět procent HDP na obranu, zmínil, že to reálné není u Česka ani u většiny spojenců v NATO. „Trump ale vždy nasadí laťku velice vysoko a potom vyjednává,“ dodal Šedivý s tím, že podle něj je reálné se v období příštích čtyř či pěti let dostat na tři či něco málo přes tři procenta HDP.
„Důležité ale je, aby se zvyšované rozpočty dobře investovaly,“ uvedl. Podotkl, že musí být už předtím připravené projekty. „Je to běh na dlouhou trať. U složitějších vojenských systémů to trvá pět, deset i patnáct let,“ doplnil s tím, že jedna věc jsou vstupní závazky, druhá schopnost přetavit peníze do konkrétních a mezi spojenci koordinovaných projektů.
