Klíčovým Hormuzským průlivem propluly první lodě od chvíle, kdy Írán a Spojené státy souhlasily s dvoutýdenním příměřím. V 10:44 SELČ úžinou proplul řecký nákladní tanker NJ Earth a už v 8:59 SELČ místem proplula loď Daytona Beach plující pod vlajkou Libérie, uvedla na svém profilu na síti X služba MarineTraffic. Německý rejdař Hapag-Lloyd upozornil, že úplné otevření průlivu může trvat šest až osm týdnů. Situace zůstává nejistá, například norské lodě zatím průlivem nebudou proplouvat.

Od vyhlášení příměří úžinou podle dat agentury Bloomberg proplulo zatím sedm plavidel. Před začátkem války oblastí proplouvalo zhruba 135 lodí denně. Lze tak říct, že Hormuzský průliv zůstává z větší části nadále zablokován, uvedla agentura.

„Čas ukáže, zda jde o dočasné uklidnění situace, nebo o trvalý mír, ale mezitím je velmi nepravděpodobné, že by se doprava v Perském zálivu prostě obnovila,“ uvedl Neil Roberts z oddělení námořní a letecké dopravy ve společnosti Lloyd’s Market Association. „V regionu dál panuje zvýšené riziko, protože žádná ze základních příčin napětí nebyla vyřešena,“ dodal.

„Proplutí lodi NJ Earth může být prvním znamením oživení, ale je ještě příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda jde o širší znovuotevření související s příměřím, nebo o povolení udělené už dříve,“ sdělila agentuře AFP analytička Ana Subasičová ze společnosti Kpler, která je vlastníkem on-line platformy MarineTraffic. Loď měla zapnutý transpondér a plula po trase poblíž ostrova Larak.

Generální ředitel Hapag-Lloyd Rolf Habben Jansen podle agentury Reuters v konferenčním hovoru s klienty zdůraznil potřebu dalších bezpečnostních záruk. „I když bylo teď přes noc dohodnuto příměří, lze podle mého názoru říci, že konflikt na Blízkém východě stále vážně narušuje lodní dopravu, ale také dodavatelské řetězce,“ uvedl s tím, že situace je nestabilní.

Dodatečné náklady způsobené válkou na Blízkém východě Hapag-Lloyd odhaduje na 50 až 60 milionů dolarů (až 1,25 miliardy korun). To představuje nárůst proti dříve uváděným 40 až 50 milionům dolarů.

Spojené státy a Izrael 28. února zaútočily na Írán. Jako jeden z důvodů uváděly obavy, že by Írán mohl získat jadernou zbraň. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské objekty. Terčem íránských útoků se ale staly i civilní cíle včetně ropné infrastruktury nebo obchodních lodí v Hormuzském průlivu.

Spojené státy a Írán uzavřely v noci na středu dvoutýdenní příměří, které má sloužit pro jednání o ukončení konfliktu. Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy souhlasí s dvoutýdenním přerušením úderů na Írán, pokud Írán okamžitě otevře Hormuzský průliv. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí podle agentury AFP řekl, že íránské vedení umožní po dobu dvou týdnů průjezd Hormuzským průlivem pod dohledem íránské armády. V jakém režimu bude doprava úžinou fungovat, je stále nejasné.

Írán už dříve oznámil, že parlament připravuje návrh zákona, na jehož základě by Teherán cestu Hormuzským průlivem oficiálně zpoplatnil. Teherán už teď po některých lodích požaduje poplatek, aniž by to bylo podloženo zákonem, uvedla agentura AP. Část zemí z omezení dopravy postupně vyňal, například Irák.

Za normálních okolností se Hormuzským průlivem přepravuje asi pětina globálních dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), stejně jako výrazná část dodávek hnojiv a velké množství dalšího zboží.

Situace u Hormuzského průlivu zůstává nejasná

Situace námořníků v Perském zálivu zůstává napjatá, sdělilo sdružení německých rejdařů (VDR) agentuře DPA. Zpráva o dvoutýdenním příměří ale podle VDR představuje pozitivní signál. Zatím však nejsou jasné podrobnosti a lodím nikdo nezaručil bezpečnou plavbu. Podle údajů VDR uvázlo od vypuknutí války 28. února v Perském zálivu více než dva tisíce obchodních lodí s přibližně dvaceti tisíci námořníky na palubě. Nejméně padesát z toho tvoří plavidla německých lodních společností.

Němečtí rejdaři podle informací VDR průběžně zkoumají, zda je průjezd Hormuzským průlivem možný. „Vzhledem k nadále nejasné situaci a chybějícím spolehlivým bezpečnostním zárukám je ale potřeba předpokládat, že případné průjezdy budou velmi pečlivě zváženy,“ dodal mluvčí sdružení.

Lübecká rejdařská společnost Oldendorff Carriers oznámila, že zkoumá možnosti odplout z oblasti v souladu s mezinárodním právem. Aby společnost neohrozila posádky, nemůže uvést podrobnosti o svých plánech.

Hamburský poskytovatel výletních plaveb TUI Cruises udržuje minimální posádku na dvou lodích společnosti, které uvázly v Perském zálivu, uvedl mluvčí společnosti. Firma zvažuje vyvedení lodí z oblasti.

Svaz norských rejdařů (NSA) uvedl, že norské firmy zatím úžinou proplouvat nebudou. „Lodní společnosti situaci sledují a tranzit neobnoví, dokud nebude skutečně zajištěna bezpečnost plavby. Sliby ‚bezpečného průjezdu‘ nic nemění na skutečnosti, že je to stále náročná a patová situace, která je daleko od vyřešení,“ uvedl generální ředitel NSA Knut Arild Hareide. NSA zastupuje přibližně 130 společností, jež celosvětově provozují kolem patnácti set plavidel.

Generální tajemník Mezinárodní námořní organizace (IMO) Arsenio Dominguez vítá příměří, které je podle něj v zájmu zdraví a blaha námořníků i celosvětového námořního průmyslu. Dominguez podle DPA uvedl, že spolupracuje s příslušnými stranami na zavedení vhodného mechanismu, který zajistí bezpečný průjezd lodí Hormuzským průlivem. Podle německého rejdaře Hapag-Lloyd by úplné obnovení provozu přes průliv trvalo šest až osm měsíců.

Share.